- Podcasty
- Bruselské chlebíčky
Poslechněte si podcast: Dvořák: Češi mají rádi smrádek a teploučko. Odpor k migrantům není rasismus, spíš xenofobie
Část obyvatel Česka podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka z hnutí STAN není schopna rozlišovat mezi islámem a radikálním islamismem. „Spíš než rasismus je to trochu xenofobie. My Češi jsme rádi v tom našem smrádku a teploučku. Tady se všichni známe. A všechno cizí je nám podezřelé,“ říká Dvořák v další epizodě Bruselských chlebíčků. Zdůrazňuje, že podporou unijní migrační reformy vláda přesně naplnila cíle předchozího kabinetu Andreje Babiše z hnutí ANO.
Bruselské chlebíčky
Bruselské chlebíčky jsou autorským podcastem Českého rozhlasu, který připravují dva bývalí zpravodajové Filip Nerad a Viktor Daněk a současná zpravodajka v Bruselu Zdeňka Trachtová. Se znalostí věci i s nadhledem rozebírají každý týden se svými hosty aktuální dění v Evropské unii a přehlednou formou servírují ty nejdůležitější události i zajímavosti ze zákulisí evropské politiky. Máte postřehy, tipy nebo připomínky? Napište nám na bruselske.chlebicky@rozhlas.cz.
Může se Petr Pavel stát hlasem střední Evropy?
V Evropském parlamentu promluví ve středu po téměř desetileté pauze český prezident. Naposledy této příležitosti využil Miloš Zeman. „Prezident jede představit Českou republiku jako aktivního evropského hráče,“ říká o plánované cestě ředitel hradního zahraničního odboru Jaroslav Zajíček, host nejnovější epizody podcastu Bruselské chlebíčky.
Co přinesou Evropské unii slovenské volby?
Slováci jdou tento týden k volbám. Jejich hlasování rozhodne nejen o dalším vnitropolitickém vývoji země, ale výsledek bude důležitý i pro EU. Pokud by se k moci vrátil hlavní favorit voleb, bývalý premiér Robert Fico, mohlo by to zkomplikovat další unijní pomoc Ukrajině nebo posílit protibruselské křídlo v sedmadvacítce. Slovenský novinář Andrej Matišák, ale tak výrazný obrat ve slovenské unijní politice nečeká.
EU hledá recept na boj proti dezinformacím
Válka na Ukrajině změnila v Evropské unii pohled na Rusko a jeho hrozby. Šíření dezinformací se EU sice věnovala už před aktuální ruskou agresí, boj s ním ale mezi hlavní priority nepatřil. To se teď podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Dominika Presla změnilo. Jak a nakolik můžou dezinformace ovlivnit nastávající důležité volby v Evropě, to rozebírá další epizoda Bruselských chlebíčků, jejichž host si boj s dezinformacemi v praxi vyzkoušel i v české státní správě.
Výroční projev šéfky komise bude nakopnutí před cílem, předpovídají europoslanci Peksa a Niedermayer
Předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou čeká poslední ostře sledovaný projev o stavu unie v tomto volebním období. Ve středu ho pronese k europoslancům ve Štrasburku. Vyslechnou si ho i europoslanci Luděk Niedermayer (TOP 09) a Mikuláš Peksa (Piráti). „Chtěl bych v projevu slyšet, jakým způsobem se nám podařilo odbourat závislost na fosilních palivech,“ doufá Peksa. Pro Niedermayera je zase zásadní téma ekonomiky. Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky.
Brusel je obří včelín, kde se vyměňují informace a drby
Unijní instituce po měsíčních prázdninách pomalu ožívají. A v budově Stálého zastoupení Česka při Evropské unii se mezitím zabydlela staronová tvář – Alice Krutilová. Dění v EU se věnuje dlouhodobě, nyní se stala novou mluvčí stálého zastoupení v Bruselu. „Bruselská novinářská bublina je obrovská kontinuální síť networkingů a káv, kde si všichni vyměňují informace a drby,“ říká v nové epizodě Bruselských chlebíčků.
Předsednictvím získalo Česko v Bruselu větší respekt. Dokazuje to i Euro 7, říká velvyslankyně
Česká republika má v Bruselu novou velvyslankyni ve výboru COREPER I Lucii Šestákovou. V unijní metropoli patřila k tahounům týmu na stálém zastoupení, který měl vloni na starosti české předsednictví. Teď se posunula do nejvyšší diplomatické ligy v EU. Po několika měsících v nové funkci tvrdí, že úspěšně zvládnuté předsednictví dodalo Česku v Bruselu větší váhu a v těchto Bruselských chlebíčcích to dokládá například děním kolem sporné normy Euro 7.
Česko přijme euro ze zoufalství, až mu nic jiného nezbyde, soudí ekonom Špicar
První české předsednictví v Evropské unii v roce 2009 přispělo navzdory svému rozpačitému průběhu k výraznému nárůstu popularity unie v Česku. To loňské druhé – navzdory všem svým všeobecně uznávaným úspěchům – podle průzkumu STEMu výrazněji pozitivnější vnímání EU u nás nepřineslo. To samé platí o vztahu k euru, které si přeje stále ani ne čtvrtina Čechů. Proč a co se s tím dá dělat? O tom jsou tyto letní Bruselské chlebíčky s „dělníkem evropské integrace“ Radkem Špicarem.
Zateplování domů je potřeba. V dekarbonizaci by nám mohlo být inspirací už i Polsko, říká Sedlák
Ministerstvo životního prostředí si i přes kritiku dál stojí za programem dotací na komplexní zateplování Oprav dům po babičce. Na dotaz Českého rozhlasu potvrdilo, že žádné výraznější změny neplánuje. Program vyvolal kritiku mimo jiné kvůli objemu prostředků, které chce ministerstvo vyhradit z evropských peněz. „Můžeme to otočit i pozitivně, pozornost pro potřebné opravy budov je nyní vysoká,“ říká poradce ministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) Martin Sedlák.
Odchody komisařů za kariérou nejsou neobvyklé. Von der Leyenovou mohou paradoxně posílit
Přeběhy eurokomisařů daleko před koncem funkčního období na posty mimo komisi nejsou ničím mimořádným a docházelo k nim i v minulosti. Hostem Bruselských chlebíčků je šéfredaktorka serveru Euractiv Aneta Zachová. Plánované odchody dvou výkonných místopředsedů podle ní nemusí šéfku komise Ursulu von der Leyenovou poškodit. „Samozřejmě se objeví kritika, že se jí rozpadá tým pod rukama, ale na druhou stranu by to mohlo vést i k jejímu posílení,“ uvedla Zachová.
Aby EU byla supervelmoc, nesmí být jen supermarket, říká politický geograf Romancov
Ursula von der Leyenová prohlásila svou Evropskou komisi za komisi geopolitickou. Za důležitého geopolitického hráče by chtěli mít Evropskou unii také lídři Německa nebo Francie. Politický geograf Michael Romancov v Bruselských chlebíčcích ale upozorňuje, že to zatím funguje hlavně v ekonomické oblasti. V zahraniční politice a bezpečnostních otázkách EU silná není. Proč a jak by to šlo změnit? Tomu se věnuje letní vydání našeho podcastu.