Tradiční prázdninový díl z altánu jsme letos pojali jako letní kino a pustili jsme si Okres na severu. Jak by taky ne, když v srpnu uplyne sto let od narození Evžena Sokolovského. Jak se to stalo, že někdo na něj pohlíží jako na režiséra normalizačních otupujících seriálů jako Muž na radnici, Nejmladší z rodu Hamrů, či Gottwald, a jiní vzpomínají na skvělého divadelního mága? V bonusu na Opinio, HeroHero a Forendors okomentujeme také kus Okresu na severu.

V roce 1945 se konečně dostali na Broadway. A uspěli tam.Jenže přišel konec války, Werich sbalil Zdenu s Janou a odjel domů. V+W se na čas rozešlo. A pak se zase sešlo, ale už jen na chvilku. A tak dnes u nás více známe Wericha než Voskovce, který české perspektivě ujel za oceán. V posledním letním večeru na Kampě se už s Terezou Brdečkovou, Michalem Bystrovem a Filipem Šírem ptáme hlavně po tom, proč nás ti dva vlastně pořád tak zajímají. Tedy nejen nás pět u stolu, že?

Kolik českých pivovarů, sladoven, cukrovarů, lihovarů, automobilek, skláren, porcelánek a dalších podniků, které utvořily ve své době český podnikatelský úspěch a věhlas, by nebylo bez půjček, úvěrů, vkladů a jejich úroků… Zmíníme hned několik příběhů úspěšného podnikatelského prostředí u nás — ať už to budou lidé jako Ringhoffer či Baťa ve svých dobách, lokální podnikatelé i nadnárodní filmy vzešlé z Čech a Moravy (Sigma, Schicht, Steinbrener, Fiedor, Wichterle&Kovařík atd.).

Vysloveně záchranou pro Voskovce a Wericha v Americe bylajejich práce pro americké rádiové vysílání do Evropy. Než ale USA vstoupily do války, přes koho vysílali? A jak to dopadlo v Hollywoodu a je Voskovec jediné Werichovo dvojče? Večer na Kampě s Terezou Brdečkovou, Michalem Bystrovem a Filipem Šírem se dál točí kolem amerického pobytu V+W, ale válka už se chýlí… 

Mnoho generací přichází u nás na svět nikoli se stříbrnou lžičkou v ústech, ale s dětskou vkladní knížkou založenou už při narození. Jistě je v tom snaha rodičů nebo prarodičů podpořit budoucnost potomka, ale také jde o jasné sdělení pro právě ony malé střadatele - spoříš si od malá, pokračuj. Tentokrát se dostaneme do druhé poloviny 20. století a podíváme se na různé detaily a formy spoření v minulosti. Kdo třeba dnes ví, jaký byl příběh sporožira a proč vzniklo?

Červencové vyprávění na Kampě o Janu Werichovi, Jiřím Voskovcovi, Zdence, Janě i Fanči Werichových a jejich cestě do Ameriky a zpět (a zase zpátky) s Terezou Brdečkovou, Michalem Bystrovem a Filipem Šírem pokračuje momentem, kdy se naši hrdinové vydávají na cestu za oceán. A pokoušejí se uspět na americké divadelní scéně.

Jiný fokus, který bychom mohli při pohledu na české dějiny posledních dvou století uplatnit, jsou lidé. Kdo tu vlastně spoří a myslí při tom na budoucnost? Ostatně, finanční zdraví je téma v minulosti stejně jako dnes. A jakou roli mělo spoření během válek a revolucí?

Přestože Jiřího Voskovce a Jana Wericha se snažili komunistépřisvojit a udělat z nich levicové klauny, bylo v nich mnohem více Ameriky a Západu obecně, než si dodnes myslíme. V červenci si budeme ve Werichově domě na pražské Kampě o Werichovi, Voskovcovi, Zdence, Janě i Fanči Werichových povídat s Terezou Brdečkovou, Michalem Bystrovem a Filipem Šírem. První večer jsme strávili ještě v Praze od prvních amerických gramodesek až po parník plující za oceán.

Sledujte tok peněz — i tak se dá nahlížet na dějiny, o což se v našem malém seriálu pokusíme. Není totiž náhodou, že Spořitelna česká vznikla zrovna před 200 lety. Mělo to svou dobovou logiku hledání stálosti a jistoty po letech krizí. Obrozenecké hnutí kladlo mimo jiné důraz na jednotu, proto snaha, aby všichni Češi spořili v jedné instituci měla svou dobovou logiku. Od nobility se centrum moci a společnosti přesouvá k širším vrstvám, což má samozřejmě dopad také na peněžní ústavy.