Vláda chce posílit prevenci násilí páchaného na dětech. Jak se může násilí, které dětské oběti zažijí, projevit v jejich dospělém životě? Jaké prostředky chce vláda pro zlepšení ochrany dětí a mladistvých nasadit? Vladimír Kroc se zeptal vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové.

„Život před událostí je jiný než po události,“ říká Daniela Vodáčková, psychoterapeutka a krizová interventka, která se podílí na poskytování psychologické pomoci studentům i zaměstnancům filozofické fakulty. „Univerzita se snaží o citlivost i o to, aby vedle sebe mohly stát různé potřeby lidí,“ doplňuje vedoucí psychologické poradny FF UK Kristina Najbrtová. Poslechněte si rozhovor, který vznikl v rámci speciálu Radiožurnálu k prvnímu výročí tragické střelby.

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček v pátek zveřejnil takzvaný Lex plyn. Není náhrada uhelných elektráren paroplynovými jen příslovečným vytloukáním klínu klínem? „Energetika je komplexní disciplína, jako je v atletice desetiboj. Není to jenom o plynu a o obnovitelných zdrojích, ale vedle toho je to o systematických investicích,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ministr Vlček.

Evropští lídři dnes v Bruselu jednají s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Přinese příští rok ukončení bojů na Ukrajině a uzavření mírové dohody s Moskvou? Tomáš Pancíř se ptal vládního poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara.

Může v dohledné době Evropská unie (EU) přijmout Kosovo nebo Srbsko do svých řad? Nemá sedmadvacítka dost starostí s finanční a vojenskou podporou Ukrajiny? „Problém je v tom, že ani my v EU na rozšíření příliš připraveni nejsme. V předpokoji čeká deset zemí a kdyby se měla EU rozšířit o dalších deset států, pak to rozhodně nejde bez reformy fungování,“ říká Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum.

Vláda se po půl roce vrací k Národnímu klimaticko-energetickému plánu. Je dobře, že nová verze plánu zmírňuje závazky v rozvoji obnovitelných zdrojů a odchodu od fosilních paliv? Neodsouvá vláda změny, které se české energetice stejně nevyhnou? „Působením vlády jsem zklamán, promrhali jsme čtyři roky. Mluvilo se o tom, že se udělá nová Státní energetická koncepce a výsledek je, že jsme se dozvěděli, že nebude schválena,“ hodnotí investor a energetický expert Michal Šnobr.

Francie má už čtvrtého premiéra za jediný rok. Může být centrista François Bayrou tím, kdo vyvede zemi z politické krize? Jaká je pozice prezidenta Emmanuela Macrona? A jaký vliv má politická situace ve Francii na Evropskou unii? Tomáš Pancíř se ptal bývalého velvyslance v Paříži a senátora Pavla Fischera.

Palestinské teroristické hnutí Hamás ustoupilo od jednoho ze svých klíčových požadavků pro uzavření dohody o příměří a propuštění rukojmích. Blíží se příměří v Gaze? A proč v Sýrii padl režim Bašára Asada? „Povstalci byli prostě najednou velmi úspěšní a zbořilo se to jako domeček z karet,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu bezpečnostní expert a bývalý velvyslanec v Izraeli Jiří Schneider.

Příští týden se otevře teprve první soukromý dálniční úsek v Česku. Proč postupuje výstavba dálniční sítě u nás tak pomalým tempem? Může ji urychlit zapojení soukromých provozovatelů? „Stát si musí říct: vydám peníze hned, nebo si nechám postavit dálnici a budu si kupovat službu, kterou budu splácet nějaké období? Kombinování obou metod je do budoucna asi správná cesta,“ míní Martin Borovka, ředitel skupiny, která dálnici v partnerství se státem staví.

Poslanecká sněmovna schválila novelu energetického zákona, která má mimo jiné omezit státní podporu starších solárních elektráren. Co na novele vadí provozovatelům obnovitelných zdrojů energie? „Nejhorší jsou individuální kontroly, které bude moci stát dělat vůči provozovatelům solárních elektráren,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ředitel Asociace pro akumulaci energií a předseda představenstva Solární asociace Jan Fousek.