Mezinárodní festival Svět Knihy zahajuje příští týden už třicátý ročník. S jakou myšlenkou festival vznikal? Čemu každoroční setkávání spisovatelů, nakladatelů a čtenářů slouží? A jaký bude letošní jubilejní ročník, jehož hlavním tématem je Síla příběhů? Vladimír Kroc se zeptal bývalé dlouholeté ředitelky Mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy Dany Kalinové.

Politická satira, pouze psaná, ilustrovaná anebo čistě výtvarná je kategorie vzniklá velmi dávno a lidstvo provází zřejmě už od starověku. A pokud jde o tu výtvarnou, připomenout lze velkou pozdější postavu, jakou byl v 18. století tvořící předchůdce politické karikatury Angličan William Hogarth.

Volba šéfa německých křesťanských demokratů Friedricha Merze novým kancléřem se ve Spolkovém sněmu proměnila v nečekané drama. Ještě nikdy se nestalo, aby v podstatě ceremoniální akt při obsazování nejdůležitějšího úřadu v zemi se hned napoprvé nepodařil.

Letos slavíme celých 80 let od konce druhé světové války, děsivého konfliktu, který vyrostl na politice rasové nenávisti, a který stál životy desítky milionů lidí. Nacismus a fašismus, krajně pravicové ideologie, je speciálně dnes nutné si připomínat a varovat před jejich renesancí. Ta totiž skutečně hrozí.

Západ už není, co býval. Mluví se o návratu ke hře mocností, kdy ti ekonomicky či vojensky nejsilnější porcovali svět. Po éře Pax Americana s převahou Spojených států přichází mezidobí, kdy Amerika již není dominantní, Čína ještě není a Rusko nikdy nebylo a nebude, avšak je majitelem atomových zbraní ničivé síly.

Osmdesát let od konce 2. světové války je pro Čechy érou politických zvratů. Sázka na zdravý rozum může vést na scestí. Merzovo klopýtnutí ukazuje novou nestálost německé politiky. Zneužité oslavy konce války. Reisenauer na Kampě. Květnové spanilé jízdy

Po silnici jede malý konvoj, pár džípů a malý náklaďák s otevřenou korbou, na některých se třepotají americké vlaječky. Je 1. května. Šinu se za nimi pokorně čtyřicítkou, protože silničky se v jihozápadní části Čech kroutí a jsou příliš úzké.

Francouzské město Dijon si letos připomíná 105 let od otevření česko-francouzské sekce na tamním Carnotově gymnáziu. Mezi jeho známé absolventy patří třeba herec Jiří Voskovec nebo režisér Zdeněk Troška. V Dijonu najdete taky kampus prestižní Univerzity Sciences Po, kde studují i čeští studenti. A češtinu uslyšíte také na Burgundské Univerzitě v Dijonu.

Během osmdesáti let, které uplynuly od konce 2. světové války, zažil český národ několik zásadních politických zvratů. Tříleté období omezené demokracie v třetí republice skončilo komunistickým pučem v roce 1948, po němž následovalo 41 let komunistické diktatury. V roce 1989 nastoupila demokracie.

Ve středu měla být podepsána smlouva na stavbu nových dvou bloků jaderné elektrárny Dukovany s korejskou firmou KHNP. Krajský soud v Brně však kvůli stížnosti francouzské firmy EDF vydal předběžné opatření, kterým zakázal smlouvu podepsat. „Skutečně jsme vybrali tu nabídku, která je nejvýhodnější. Mrzí mě, že neúspěšný uchazeč využívá tuto možnost,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ministr financí a první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.