Ve svém oboru uspěl doma i v zahraničí. Dnes už ale přední český neurochirurg Vladimír Beneš působí především jako pedagog. Za sebou má více než pětačtyřicet let praxe. Když začínal, zdaleka ještě nebylo k dispozici CT vyšetření ani magnetická rezonance. V současnosti naopak se čtením rentgenových snímků výrazně napomáhá umělá inteligence, která ovšem podle Vladimíra Beneše lidský mozek nikdy nenahradí.

Když přijde řeč na kondiční trénink, mnoha špičkovým sportovcům vytane na mysli jediné jméno: Dominik Kodras. Momentálně pracuje s nejlepšími českými hokejisty, fotbalisty, atlety nebo zápasníky. V minulosti působil třeba jako kondiční trenér hokejové reprezentace, se kterou zažil zisk bronzové medaile na mistrovství světa v roce 2022. S mnohými hráči byl v kontaktu i během olympijského turnaje v Miláně.

Dovolená v Tanzanii pro ni byla vůbec první návštěvou Afriky. Poznala tam svého manžela Masaje a nyní s ním část roku v této zemi žije. Založila sbírku na podporu Masajů a pro tamní komunitu dokonce vybudovala malou knihovnu. Jihočeška Hana Burcevová jinak v běžném životě pracuje jako úřednice. Do povědomí lidí v Česku se snaží dostat problémy, které africký kontinent momentálně trápí.

Mikroskop, zkoumání různých zasažených předmětů a hlavně neustálý kontakt se zbraněmi. Tak vypadá běžný pracovní den balističky Veroniky Hadové. Je jednou ze dvou žen v republice, které v tomto oboru působí. Nejčastěji bývá v laboratoři, tu a tam ale zamíří i přímo na místo činu a hodně času stráví také na střelnici.

Jeho hry uvádí tuzemské i zahraniční scény, napsal několik knih pro děti a dlouhodobě spolupracuje třeba také s Českým rozhlasem. Režisér, dramaturg a scénárista David Košťák má momentálně před sebou třetí sezónu v pozici uměleckého šéfa českobudějovického Malého divadla. Loutkový a alternativní soubor spadající pod Jihočeské divadlo v nadcházející sezóně uvede celkem pět premiér.

O potravinách na pultech dnešních obchodů slýcháme nepřeberné množství superlativ, zároveň se ale také často objevují výtky a stížnosti. Nejdůležitější však je, co si sami vybereme. A na výběr rozhodně máme, jen je občas potřeba výrobky trochu detailněji prohlížet a také si za kvalitu připlatit. V rozhovoru pro Český rozhlas České Budějovice to potvrzuje Pavel Smetana z Jihočeské univerzity.

Nikdo neví, jak se jmenuje, ani jak vypadá. Přesto ovlivňuje mnoho lidí. Blogerka Budějčanda představuje na svém profilu na sociální síti Instagram krásy jihočeské metropole, zachycuje jídlo místních restaurací, kulturní akce, připomíná historii města.

Agresivita ve společnosti roste a stále častěji míří na lidi v pomáhajících profesích a službách. Slovním útokům, vyhrožování nebo nevhodnému chování čelí zdravotníci, úředníci, učitelé i sociální pracovníci. Proč těchto případů přibývá a jak se mohou zaměstnanci i organizace lépe chránit? Tím se zabývá Linda Štucbartová, zakladatelka projektu Sebeobrana pro všechny.

Některé ponožky zahřejí nohy, jiné navíc i srdce. Projekt Ponožky od babičky dává stovkám seniorek možnost věnovat se tomu, co umějí a mají rády, a zároveň si přivydělat. Každý pár nese jméno své pletařky a často i kus jejího životního příběhu. Jak obyčejné pletení pomáhá ženám zůstat aktivní, potřebné a v kontaktu s ostatními, popisují Zuzana Vaidová z organizace Elpida a vedoucí pražských pletařek Marie Horynová.

Umělá inteligence dokáže přeložit text během pár vteřin. Je to skvělý pomocník, nebo začátek konce profese překladatele? Jak se mění práce lidí, kteří se celý život věnují převodům textů do jiného jazyka? Které zakázky přebírají stroje a kde je naopak stále potřeba lidský cit, zkušenost a porozumění souvislostem? V rozhovoru Českého rozhlasu České Budějovice odpovídá Karla Bauerová, zakladatelka překladatelské společnosti Sophia.