- Podcasty
- Okolo češtiny

Poslechněte si podcast: „Dopadlo to“. Věta, která má více významů
Není dopadnout jako dopadnout. V češtině toto zdánlivě obyčejné sloveso používáme i v jiném smyslu, než je dopad či otřes. Co tedy znamená věta „Dopadlo to“? Proč má negativní nádech, i když se jedná o vyjádření emocí pozitivních? Více řekne náš bohemista.
Okolo češtiny
Rozhlasové fejetony o záludnostech, zajímavostech a netušených možnostech českého jazyka.
Kde lišky dávají dobrou noc aneb rčení s liškou
Co vypovídají o kultuře rčení s liškou? Významy, původy a jazyková symbolika ve frazeologii s komentářem našeho bohemisty.
Dám si sifon, dva! Osvěžte se letním jazykovým zamyšlením nad sodovkou či limonádou
Dva sifony! Nápoj, slovo i kulturní fenomén. Proč se v Čechách pije sodovka a na Moravě sifon? A jak souvisí limonáda s citronem? Dejte si s námi zazykové osvěžení.
Karel May a jazyk indiánů
Vinnetou, Nšo-či, Hatátitlá... Indiánská jména Karla Maye znějí autenticky, ale realita je jiná.
S bohemistou Ondřejem Bláhou se vydáváme do ZOO
Čeština je typická tím, že si v ní věci rádi tak trochu ulehčujeme. Místo víceslovných pojmenování velmi často volíme slova zkrácená. Na jedno takové zkrácené ale i nesklonné se v dalším dílu pořadu Okolo češtiny podívá bohemista Ondřej Bláha.
Meruňky a broskve. Kde se vzalo jejich české pojmenování?
Proč meruňky mrznou, i když jsou prázdninové ovoce? A co mají broskve společného s Velkou Moravou? Užijte si s naším bohemistou letní putování za ovocem a jazykem.
Jazyková specifika souostroví Maledivy a Seychely
Maledivy nebo Seychely? Víte, jak se správně vyslovují a co znamenají jejich jména? Ponořte se s námi a naším bohemistou do jazykových i cestovatelských zajímavostí.
V češtině borec, v Polsku ubožák. Slovo frajer má dvě tváře
V češtině borec, v Polsku ubožák. Slovo frajer má dvě tváře a kořeny v záletech, svobodě i staronemoci. Ponořte se s námi do dalších jazykových zajímavostí.
Mluvil Jan Milíč z Kroměříže hanácky?
Za necelý měsíc si státním svátkem připomeneme památku Jana Husa, jeho příběh i vliv na češtinu je všeobecně známý. Ale víte, že jedním z jeho předchůdců byl Jan Milíč z Kroměříže, který s sebou do Prahy přinesl dost možná i něco z hanáckého nářečí?
Upejpat se, vodsejpat, zdejchnout se aneb rozmanitost českých nářečí
Použili jste někdy slova jako „upejpat se“, nebo „vodsejpat“? Napadlo vás při tom, jestli neexistuje spisovná varianta takovýchto výrazů? Nás bohemista nám prozadí, jak se tyto vyjímky zahnízdily v českém jazyce a proč se jich asi jen tak nezbavíme.