Jaro 2026. Slovenská veřejnoprávní televize a rozhlas propouští desítky lidí. Odejít musí také novináři, kteří před dvěma lety protestovali proti zásahům vlády Roberta Fica do této instituce. Jak se instituce, která měla sloužit veřejnosti, dostala až sem?

Jaro 2026. Slovenská veřejnoprávní televize a rozhlas propouští desítky lidí. Odejít musí také novináři, kteří před dvěma lety protestovali proti zásahům vlády Roberta Fica do této instituce. Jak se instituce, která měla sloužit veřejnosti, dostala až sem?

Na frekventované křižovatce u vršovického Edenu zemřela v říjnu 2024 mladá cyklistka. Vjela do cykloboxu, rozsvítila se zelená, za ní se rozjel nákladní vůz. Vzápětí skončila pod jeho koly. Dokument Ondřeje Šebestíka zpětně rekonstruuje její portrét skrze vzpomínky nejbližších nebo pomocí úryvků z jejích textů. Nehoda přitom otevírá širší téma: jak se město staví k lidem na kole a proč je bezpečná jízda stále spíš přáním než skutečností.

Karlovarský kraj je celosvětově unikátní lokalitou, jejíž přírodní bohatství láká návštěvníky z celého světa. Lázeňství má za sebou ovšem turbulentní roky, po kterých nemohlo zůstat stejné. Jak se lázeňské domy vyrovnaly s odlivem ruských turistů, příchodem uprchlíků z Ukrajiny, pandemií a změnami ve společnosti? Odpovědi hledá dokument Terezy Hronové „Proměny léčivého kraje“.

Závěrečný díl dokumentární série přináší detailní pohled do zákulisí zahraničního vysílání Radio Prague International. Jak probíhá ranní porada sedmi jazykových redakcí, co řeší němečtí, francouzští či španělští redaktoři, jak se vysílá do zemí, kde je stanice blokovaná, a proč posluchači z druhé strany světa stále posílají své příběhy či sbírají legendární QSL karty?

Zahraniční vysílání Československého rozhlasu mělo od počátku ambici mluvit k celému světu – a někdy i k velmi konkrétním posluchačům. Na Štědrý den 1937 se z Prahy ozvali František Křižík a Karel Čapek, kteří posílali své poselství až k Albertu Einsteinovi a Rabíndranáthu Thákurovi. Do dějin vysílání ale vstoupil také třeba Karel Höger mluvící esperantem nebo Spejbl s Hurvínkem vysvětlující svůj rodokmen.

Zahraniční vysílání Českého rozhlasu se po většinu své existence spoléhalo na krátké vlny, které dokázaly přenést československý signál přes oceány. A přestože bylo určeno výhradně pro cizinu, vznikl i program, který si našel oblibu mezi domácími posluchači – Interprogram Radia Praha. Jak fungovalo krátkovlnné vysílání, odkud se vysílalo a proč se z vedlejšího produktu stala rozhlasová legenda?

Jak se ženy cítí, když se po setmění pohybují po městě? Dokument Čau šťávo, kam tečeš? přináší osobní svědectví o tom, jaké drobné i zásadní volby činí, aby se cítily bezpečně. Devět z deseti mladých žen se podle výzkumu agentury NMS ocitlo v nepříjemné situaci s muži. Autorka Anna Váchová, studentka sociální antropologie na Masarykově univerzitě v Brně, dává hlas těm, jejichž obavy často zůstávají skryté.

„Víte, Radio Praha je moje srdeční záležitost,“ říká s pohnutím Wolfgang Brodöhl z Mnichova. Není sám. Za devadesát let vysílání do zahraničí se v pražské redakci neshromáždily jen stohy papíru, ale tisíce osudů. Od roku 1936, kdy hlas z Prahy poprvé prořízl éter, si lidé na všech kontinentech ladili své přijímače, aby se dotkli domova nebo objevili neznámou zemi. Poslechněte si příběhy o věrnosti, která překonává oceány i politické režimy.

Zdravotní sestra Michaela Gorná se v prosinci 2020 nakazila covidem. Brzy skončila v nemocnici napojená na přístrojích a bojovala o svůj život. Upadla do hlubokého bezvědomí a její šance na přežití klesaly. Jaké myšlenky jí při tom běžely hlavou? Co se děje uvnitř člověka, když zápasí o vlastní život? Jak přežít setkání se smrtí?