Juraj, Míša a Nikolas jsou mladí Romové, kteří žijí na ústeckém sídlišti Mojžíř. Stereotypní představy o Romkách a Romech přitom nenaplňují. Díky svým rodičům, vůli a motivaci studují – nejstarší Juraj a prostřední Míša vysokou školu a nejmladší Nikolas chodí na střední. Všichni tři mají ambice, které by jim kde kdo mohl závidět. Dokument Kateřiny Hrochové Na cestě z Mojžíře ukazuje, jak pomocí vzdělání prolomit stigma zvané vyloučená lokalita.

Vězení není jen místo, kde si lidé v izolaci odpykávají tresty. Mají tu i šanci napravit své životy. Změna ale není automatická a nedosáhne jí každý. V dokumentu Světlo za mřížemi, který vznikl jako závěrečná práce na Masarykově univerzitě, se tématu nápravy věnuje Matěj Klimša. Skrze rozhovory s kaplanem a bývalým vězněm nahlédnete do světa, kde víra nejen v Boha, ale i v nový život otevírá dveře ke svobodě.

Jak se změnil život Evy Pavlové v roli manželky prezidenta? Dozvíte se od Magdalény Šorelové.

Jak se změnil život Evy Pavlové v roli manželky prezidenta? Dozvíte se od Magdalény Šorelové.

Jak se změnil život Evy Pavlové v roli manželky prezidenta? Dozvíte se od Magdalény Šorelové.

Jakým výzvám a předsudkům čelí lidé s Downovým syndromem? S jakými překážkami se potýkají při navazování přátelských vztahů a jaké hodnoty jsou pro přátelství důležité? Poslechněte si dokument Domeček Zuzany Šimerové, který vypráví příběh tří kamarádek – jedna z nich se ale narodila trochu jiná. Pořad z cyklu Pohledem Generace Z autorka natočila jako bakalářskou práci na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Říká se jim zapomenuté děti – jednoho nebo rovnou oba rodiče mají ve vězení. V České republice jich podle odhadů založených na počtu vězňů může být 30 až 40 tisíc. Řeší trable, se kterými by se pral i dospělý, a často jsou na to samy. Rodina přitom přichází i o to nejcennější – o společně prožitý čas. Dokument Kateřiny Kubalové vypráví příběh několika dětí a jejich rodičů a ukazuje, jak se s takovou situací rodina vypořádala a jak ji změnila.

Do obcí v okolí velkých měst se překotně stěhují noví obyvatelé a staví si domy kolem původních zástavby, tedy takzvaná satelitní městečka. Ta pohlcují okolní louky a pole a vytrácí se taky původní venkovský ráz. Noví obyvatelé každé ráno sedají do aut, odjíždějí za prací do většího města a vracejí se pouze na noc.

V Česku zůstává na 130 segregovaných škol, kde tvoří Romové minimálně třetinu žactva. Dokument Veroniky Hlaváčové Základka, zn. segregovaná přináší zkušenosti Romů, jejichž děti skončily v takových třídách, a ukazuje na propastné rozdíly v kvalitě vzdělávání.