Zahraniční vysílání Československého rozhlasu mělo od počátku ambici mluvit k celému světu – a někdy i k velmi konkrétním posluchačům. Na Štědrý den 1937 se z Prahy ozvali František Křižík a Karel Čapek, kteří posílali své poselství až k Albertu Einsteinovi a Rabíndranáthu Thákurovi. Do dějin vysílání ale vstoupil také třeba Karel Höger mluvící esperantem nebo Spejbl s Hurvínkem vysvětlující svůj rodokmen.

Zahraniční vysílání Českého rozhlasu se po většinu své existence spoléhalo na krátké vlny, které dokázaly přenést československý signál přes oceány. A přestože bylo určeno výhradně pro cizinu, vznikl i program, který si našel oblibu mezi domácími posluchači – Interprogram Radia Praha. Jak fungovalo krátkovlnné vysílání, odkud se vysílalo a proč se z vedlejšího produktu stala rozhlasová legenda?

Jak se ženy cítí, když se po setmění pohybují po městě? Dokument Čau šťávo, kam tečeš? přináší osobní svědectví o tom, jaké drobné i zásadní volby činí, aby se cítily bezpečně. Devět z deseti mladých žen se podle výzkumu agentury NMS ocitlo v nepříjemné situaci s muži. Autorka Anna Váchová, studentka sociální antropologie na Masarykově univerzitě v Brně, dává hlas těm, jejichž obavy často zůstávají skryté.

„Víte, Radio Praha je moje srdeční záležitost,“ říká s pohnutím Wolfgang Brodöhl z Mnichova. Není sám. Za devadesát let vysílání do zahraničí se v pražské redakci neshromáždily jen stohy papíru, ale tisíce osudů. Od roku 1936, kdy hlas z Prahy poprvé prořízl éter, si lidé na všech kontinentech ladili své přijímače, aby se dotkli domova nebo objevili neznámou zemi. Poslechněte si příběhy o věrnosti, která překonává oceány i politické režimy.

Zdravotní sestra Michaela Gorná se v prosinci 2020 nakazila covidem. Brzy skončila v nemocnici napojená na přístrojích a bojovala o svůj život. Upadla do hlubokého bezvědomí a její šance na přežití klesaly. Jaké myšlenky jí při tom běžely hlavou? Co se děje uvnitř člověka, když zápasí o vlastní život? Jak přežít setkání se smrtí?

Zahraniční vysílání Rádia Praha mělo informovat svět o dění v Československu. Mezi lety 1948 až 1989 však plnilo i jinou roli – šířit komunistickou ideologii, reagovat na globální konflikty a ovlivňovat veřejné mínění v zemích, kde se lámal světový řád. Jak tyto vlivové operace fungovaly a proč byly tak účinné?

O svém pradědovi od mala věděla, že ho za 2. světové války zatklo gestapo, a to za účast v protinacistickém odboji. Alespoň to pravila rodinná legenda. Sám praděda Jaroslav Malák přitom o svých „válečných letech“ moc nemluvil. Novinářka a dokumentaristka Lucie Korcová začala pochybovat, jak to celé bylo. Nacistická justice totiž Malákovi udělila relativně nízké tresty. Na jakých odbojových akcích se vlastně podílel? A nemohl zradit své spolubojovníky?

Pražské jaro otevřelo zahraničnímu vysílání Československého rozhlasu dveře do světa. Redaktoři poprvé po letech mluvili svobodně, posluchači psali tisíce dopisů a svět se zajímal o dění v Československu. O několik měsíců později už ale reportéři vysílali z tajné vily v Nuslích, zatímco před hlavní budovou duněly pásy sovětských tanků. Nový díl podcastové série přináší svědectví těch, kteří tehdy stáli u mikrofonů.

Vrchol Kleť k sobě táhne sportovce, pozorovatele hvězd i meditující. Rozhlasový dokument Ivana Studeného sleduje, jak současná společnost i jednotliví lidé vnímají a prožívají aktuální i historický význam hory. Jak se v současné kultuře projevuje dědictví pradávného uctívání přírody a posvátných míst v krajině?

Po válce se zahraniční vysílání z Prahy znovu nadechlo – rychle rostlo, mluvilo k celému světu a na čas znovu představovalo svobodné Československo. Po únoru 1948 se však proměnilo v pevně řízený propagandistický aparát. Druhý díl seriálu Devadesát let v éteru ukazuje, jak komunistická moc ovládla mikrofony i osudy lidí, kteří za nimi stáli.