Necelou třetinu živočišných druhů ohrožuje vyhynutí. Jsou zařazeny na takzvaný červený seznam. Důvodem je – vedle jiných – ztráta pestrosti, takzvané biodiverzity. A protože příroda nezná hranic, rozmanitost mizí ze státních i soukromých pozemků. Lidé ze spolku Pestré Polabí se na Pardubicku snaží o návrat živočichů do přírody. Kde začíná zájem přírody a kde zase zájem soukromých vlastníků? Poslechněte si dokument Nechtěná pestrost.

Proč současná mladá generace nechce mít děti? S jakými předsudky se mladí kvůli svému rozhodnutí setkávají? Dokument Lucie Špetové, který vznikl na Fakultě sociální věd UK, mapuje příběhy dvou mladých lidí – Lucie a Alvina. Oba se rozhodli pro dobrovolnou bezdětnost. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v lednu 2025.)

Do měst nedaleko německé hranice na Tachovsku přicházejí pracovníci ze zahraničí. Láká je práce v průmyslových areálech, které rostou kolem dálnice D5. Typickým příkladem je Nová Hospoda u Tachova, která zaměstnává kolem 8 tisíc lidí. V Regiodokumentu Cizincem ve vlastním městě zkoumá pocity starousedlíků a jejich soužití s přistěhovalci reportér Lubomír Smatana.

Jak se muži po 50 roku života vyrovnávají s pocitem čím dál rychleji ubíhajícího času? A co ještě chtějí stihnout? O bilanci, zralosti a sebepřijetí hovoří psycholog Jan Šikl. Jak svůj věk přijali, v čem spatřují štěstí a jaká mají přání – otázky na které odpovídá hned několik padesátníků..

O úbytku testosteronu, plíživé cukrovce i vyhoření hovoří geriatrička lékařka Eva Topinková. Uslyšíte i osobní výpověď několika zralých mužů, kterým kartami života osudově zamíchala právě náhlá nemoc.

Tomáš Ervín Dombrovský vysvětlí, jak je pro muže 50+ obtížné změnit zaměstnání. Vysíláme reprízu pořadu Českého rozhlasu Dvojka.

Brnění, ztráta rovnováhy nebo třeba poruchy vidění. S těmito a mnohými dalšími příznaky se potýkají lidé s roztroušenou sklerózou. Statisticky si diagnózu vyslechnou nejčastěji ženy v mladém věku. V rozhlasovém dokumentu Roztroušení Daniely Chroboczkové sdílí ženy svou cestu za smířením s nemocí, která mladému člověku značně mění i životní plány. Pořad vznikl jako závěrečná práce na Masarykově univerzitě.

Do obcí v okolí velkých měst se překotně stěhují noví obyvatelé a staví si domy kolem původních zástavby, tedy takzvaná satelitní městečka. Ta pohlcují okolní louky a pole a vytrácí se taky původní venkovský ráz. Noví obyvatelé každé ráno sedají do aut, odjíždějí za prací do většího města a vracejí se pouze na noc.

Střelecký ostrov v Praze roku 1892. Vystupuje tam skupina tzv. dahomejských amazonek, několik Afričanek a Afričanů zde předvádí různé scénky pro pobavení evropského publika. Jedna z účinkujících, mladá dívka, kterou známe pod jménem Gutta, onemocní a zemře. Pohřbí ji na Olšanských hřbitovech. O několik let později ale bude její tělo exhumováno a antropolog Jindřich Matiegka kostru posléze věnuje Hrdličkovu muzeu člověka, které ji vystavuje dodnes.

Oblast Vitorazska si většina lidí, pokud vůbec mají tušení, o jaký kraj se jedná, spojí nejspíš s poválečnými dramaty a násilnostmi vůči německy mluvícím obyvatelům českého pohraničí. V příběhu části jihočeského kraje Vitorazska jsou ale tragické události po skončení druhé světové války poslední etapou, nepovedenou tečkou za historií po dlouhá staletí trvajícího soužití Čechů a Rakušanů. Příběh oblasti nedávno připomněl i celovečerní film Bohdana Slámy Krajina ve Stínu.