
Poslechněte si podcast: "Psychické onemocnění si nevybírá, potkat může každého." S organizací Modré dveře o službě sociální rehabilitace i o varovných signálech psychických obtíží
Co se stane, když duševní onemocnění převrátí život naruby? Kam se obrátit, když je návrat do běžného života těžší, než se zdá? Modré dveře už od roku 2012 poskytují psychoteraputické služby, pomáhají lidem s duševním onemocněním a lidem v krizi, a to ve svých centrech – v Říčanech, Kostelci nad Černými lesy nebo v Praze. Jak konkrétně vypadá pomoc, když se člověk ocitne na dně? A proč by bez podpory podobných organizací zůstali mnozí zcela bez šance? O tom moderátorka Petra Květová Pšeničná mluvila s Lenkou Pekařovou, vedoucí služby Sociální rehabilitace pro osoby se zkušeností s duševním onemocněním organizace Modré dveře. Své zkušenosti v podcastu sdílela také klientka Janina.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
Dobro skladem
Dobro skladem! Podcast, ve kterém moderátorky a zakladatelky neziskové organizace Fandi mámám Petra Květová Pšeničná a Žaneta Slámová probírají do hloubky témata kolem nezisku, o kterých se často nemluví. V rozhovorech s konkrétní člověkem, kterému neziskovka pomáhá, a se zástupcem/zástupkyní z pomáhající organizace nahlíží pod pokličku známých i méně známých dobročinných projektů. Odlehčenou formou a na konkrétních lidských příbězích představují, jak fungují neziskové organizace a kolik práce i peněz stojí pomoc pro jednoho člověka. Moderátorky jsou zakladatelkami organizace Fandi mámám, která už od roku 2016 pomáhá samoživitelkám (www.fandimamam.cz). Mají tak zkušenosti z neziskového sektoru, a díky tomu se dokáží zeptat i na věci, které by člověka zvenčí možná nenapadly.
Nezapomeňte nás ohodnotit na Českých podcastech!
K čemu nám jsou " neziskovky" a jaký dopad budou mít chystané vládní změny na fungování organizací, bez kterých by společnost kolabovala? Odpovídá viceprezident AVPO Aleš Mrázek.
Víte, jaký je vlastně rozdíl mezi státní příspěvkovou organizací a nestátní neziskovkou? A proč by se název neziskovky měl změnit? O dopadech chystaných vládních změn ve financování neziskovek i o tom, proč jsou ty neziskovky tak důležité? Moderátorka Žaneta Slámová vyzpovídala viceprezidenta Asociace veřejně prospěšných organizací Aleše Mrázka v dalším díle podcastu Dobro skladem.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
„V Česku v posledních letech zanikly desítky regionálních médií a vznikají takzvané zpravodajské pouště. “ S Nadačním fondem nezávislé žurnalistky o tom, proč kvalitní média mají dávat hlas lidem, kteří ho běžně v médiích nemají.
Kdo dnes zaplatí kvalitní novinařinu? A co se stane, když v regionech zmizí redakce, které se ptají nepříjemně a do hloubky?
V podcastu Dobro skladem si moderátorka Petra Květová Pšeničná povídala s Veronikou Vlachovou, programovou manažerkou Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, a Simonou Janíkovou, novinářkou a spoluzakladatelkou regionálního média Okraj.cz. Mluvily o tom, proč nezávislá média potřebují nejen svobodu, ale i peníze, důvěru čtenářek a čtenářů a zázemí, které jim umožní dělat kvalitní práci. Řeč byla také o zpravodajských pouštích, tlaku na regionální novináře, předplatném, grantech, veřejnoprávních médiích a o tom, proč se bez lokální žurnalistiky ztrácí i hlas lidí, kteří v médiích běžně slyšet nejsou.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
„Vložky mají být dostupné jako toaletní papír.” S držitelkou ocenění Dobroskladník Lu Gregorovou z organizace Sola pomá o menstruační chudobě, důstojnosti a systémové změně.
Lu Gregorová a Anna Hlavka Pašková z organizace Sola pomáhá získaly ocenění Dobroskladník kterou každý měsíc uděluje podcast Dobro skladem. Za práci, která začala jako občanská iniciativa a postupně přerostla v systémovou změnu. Podařilo se jim dostat téma menstruace z roviny studu a tabu do veřejné debaty - a hlavně do škol, sociálních služeb i dalších míst, kde menstruační potřeby dlouho chyběly.
V podcastu si moderátorka Petra Květová Pšeničná povídala s Lu Gregorovou a Irenou Hůlovou o tom, proč dostupné vložky a tampony nejsou nadstandard ani charita, ale otázka důstojnosti. Sóla pomáhá dnes zásobuje menstruačními potřebami více než 120 sociálních služeb po celém Česku a podílela se také na změně hygienické vyhlášky, díky které mají být menstruační potřeby dostupné ve školách.
Řeč byla o menstruační chudobě, o tom, proč nestačí spoléhat na osvícené vedení škol, jak se prosazuje změna vyhlášky i co všechno obnáší advokační práce v nezisku. Epizoda ukazuje, že dobro nemusí být jen okamžitá pomoc, ale i trpělivá práce na pravidlech, která mohou změnit každodenní život tisíců dívek a žen.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
Proč „jedna výchovná“ už v roce 2026 neobstojí a co dělat, když vám při výchově dětí tečou nervy.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
Bez Wikipedie by odpovědi AI nebyly tam, kde jsou. S organizací Wikimedia ČR o budoucnosti informací
Umělá inteligence mění způsob, jakým hledáme informace. Jenže i ona často stojí na práci lidí, kteří roky dobrovolně ověřují, doplňují a hlídají obsah Wikipedie. V podcastu Dobro skladem si moderátorka Petra Květová Pšeničná povídala s Klárou Joklovou z Wikimedia Česká republika a Miladou Moudrou z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR o tom, proč je Wikipedie v době AI možná důležitější než kdy dřív — a proč za důvěryhodnými informacemi pořád musí stát lidé, zdroje a odpovědnost.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
Když se rodina rozpadne. Na co mají děti i rodiče skutečně nárok?
Když se rodina rozpadne. Na co mají děti i rodiče skutečně nárok?
V České republice končí rozvodem nebo rozchodem téměř každé druhé partnerství s dětmi. Jak se v takové situaci vyznat v rodinném právu, jak se stanovuje výživné, kdy lze žádat jeho zvýšení nebo snížení a jaká práva mají děti i rodiče? O těchto otázkách si Žaneta Slámová povídá s advokátkou Denisou Novou z advokátní kanceláře ROWAN LEGAL.
Řeč bude také o výživném pro neprovdané matky, povinnostech bývalých manželů po rozvodu, problémech s neplatiči alimentů i o změnách, které do oblasti rodinného práva přináší nová legislativa. Praktické rady, srozumitelná vysvětlení a povzbuzení pro všechny, kteří se ocitli v náročné životní situaci.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
Děti jsou online jako doma, ale co v běžném životě, nejsou tam ztracené? S projektem Hub4life o tom, že jen online gramotnost pro život nestačí.
Dnešní děti mají přístup k obrovskému množství informací, pohybují se jistě v online světě a technologiích, ale často jim chybí dovednosti pro každodenní reálný život. HUB4LIFE na to reaguje prostřednictvím neformálního vzdělávání, které rozvíjí jejich potenciál tam, kde ho klasická škola někdy nedokáže zachytit.
V dalším dílu podcastu Dobro skladem si moderátorka Žaneta Slámová povídá s Petrou Lekešovou Krajčinović a Silvií Klasovovou z projektu HUB4LIFE, který se zaměřuje na rozvoj dětí a mladých lidí v oblasti mediální, finanční i osobní gramotnosti.
V rozhovoru se vrací k tomu, proč projekt vznikl a co bylo impulsem hledat jinou cestu než nabízí klasické školství. Otevírá také téma toho, kde dnes české vzdělávání naráží, co znamená skutečný rozvoj potenciálu dětí a co se mění ve chvíli, kdy dítě poprvé zažije, že mu něco dává smysl.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
„Návštěvníci odchází s pocitem: byl jsem někde chvíli ve společnosti, kterou bych si představoval i normálně v tom běžným světě,“ s Robertem Kozllerem a Jakubem Herzánem o festivalu Mezi ploty.
Návštěvníci odchází s pocitem: byl jsem někde chvíli ve společnosti, kterou bych si představoval i normálně v tom běžným světě,“ s Robertem Kozllerem a Jakubem Herzánem o festivalu Mezi ploty.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
„Kdyby všichni svoji práci ze dne na den přestali dělat, stát se zhroutí.“ S organizací Obyčejný život o pečujících, kteří drží systém nad vodou.
V Česku žijí tisíce rodin, které pečují o děti s nejtěžším postižením. Často bez odpočinku, bez jistoty, že je někdo vystřídá, a s otázkou, co bude, až sami nebudou moct. Projekt Obyčejný život vznikl z osobní zkušenosti mámy, které diagnóza dcery obrátila život naruby. Dnes pomáhá dalším pečujícím ženám zastavit se, nadechnout a na chvíli vystoupit z péče, která často trvá 24 hodin denně. Otevírá také témata, o kterých se pořád mluví málo – chybějící odlehčovací služby, bariérové školy, nedostupná asistence nebo finanční nejistota rodin. Proč stát spoléhá na pečující, ale neumí jim dát dostatečnou oporu? Co znamená žít roky bez skutečného volna? A dá se i v tak těžké situaci najít obyčejný, důstojný život?
O tom si moderátorka Petra Květová Pšeničná povídá s Jindrou Landovou, zakladatelkou projektu Obyčejný život, a Klárou Hrdou, neformální pečující.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
Autismus bez mýtů: Jak vypadá svět na spektru? S Národním ústavem pro autismu
V Česku žije přibližně 200 tisíc lidí na autistickém spektru – a většina z nich není na první pohled poznatelná. Co si pod autismem skutečně představit, jak lidé na spektru vnímají svět a proč kolem diagnózy stále přetrvává tolik mýtů? V novém díle podcastu Dobro skladem se Žaneta Slámová ptá Lenky Bitmannové z Národního ústavu pro autismus na to, jak probíhá diagnostika, proč může být pro rodiny často úlevou, jak autismu čelí děti i dospívající a kde systém v Česku naráží na své limity. Řeč přijde i na podporu rodin, školství, sourozence „skleněné děti“ i každodenní realitu života na spektru – a na to, co bychom si z ní možná mohli vzít i my sami.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
Každý den svážíme potraviny z 3 000 obchodů.“ Jak Česká federace potravinových bank kombinuje sbírky, logistiku a systém, který zachraňuje jídlo i rodiny
Nakoupili jste někdy potraviny do sbírky a přemýšleli, kam vlastně dál putují? Kdo rozhoduje o tom, kdo pomoc dostane? A může potravinová pomoc lidi „udržovat v závislosti“, nebo jim jen pomáhá překlenout nejtěžší období?
V nové epizodě podcastu Dobro skladem si moderátorka Petra Květová Pšeničná povídala s Alešem Slavíčkem, předsedou České federace potravinových bank, a s Alenou Rackovou, dobrovolnicí a koordinátorkou výdejny potravinové pomoci v Úvalech.
Dozvíte se, jak funguje každodenní logistika potravinových bank, které denně svážejí potraviny z tisíců obchodů po celé republice, jakou roli hrají obce a sociální pracovníci při výběru příjemců pomoci a proč většinu podpořených tvoří rodiny s dětmi.
Řeč byla i o předsudcích a negativních komentářích, které potravinovou pomoc provázejí, o otázce „nároku“ na pomoc i o tom, proč je prevence pádu do hluboké nouze levnější než řešení jejích následků.
See omnystudio.com/listener for privacy information.