Karel Havlíček Borovský. Zakladatel moderní české žurnalistiky, mistr sarkasmu a muž, kterého nedokázala umlčet ani cenzura.

Z nadšeného obdivovatele Ruska se stal jeho ostrý kritik. Založil první český deník, utahoval si z vlády, církve i vlastenců a otevřeně požadoval občanské svobody. Když mu zakázali jedny noviny, založil další. A když nepomohly zákazy, přišla noční deportace do Brixenu.

V bonusovém díle Dlouhého devatenáctého sledujeme Havlíčkovu cestu od kněžského semináře přes revoluční rok 1848 až k vyhnanství a předčasné smrti. Proč se ho rakouský režim tolik bál? Jak vznikly Tyrolské elegie, Král Lávra a Křest svatého Vladimíra? A co by asi Havlíček říkal na politiky, kteří se jeho jménem ohánějí dnes?

Austrálie měla být místem, kam Británie odklidí své zločince. Za krádež ovce, oblečení nebo třeba stovek párů punčoch mohl člověk dostat sedm let na druhém konci světa. Cesta trvala měsíce a pro některé skončila smrtí ještě dřív, než Austrálii vůbec spatřili.

Jenže z trestu se postupně stalo něco, co Britové nejspíš úplně neplánovali: druhá šance.

Bývalí trestanci získávali půdu, zakládali hospody, podnikali a někteří pohádkově zbohatli. Nakonec se našli i odsouzenci, kteří proti zrušení deportace protestovali, protože do Austrálie skutečně chtěli.

Za příběhem nového začátku ale zůstává i mnohem temnější kapitola. Půda, kterou získávali noví osadníci, už někomu patřila. A zatímco pro tisíce Britů znamenala Austrálie nový život, pro původní obyvatele přinesla kolonizace nemoci, násilí a vytlačování z jejich území.

Jak se z obřího vězení na konci světa začala rodit moderní Austrálie? A jakou cenu za to zaplatili ti, kteří tam žili dávno před Brity?

Nový bonusový díl Dlouhého devatenáctého je venku.

Simón Bolívar osvobodil velkou část Jižní Ameriky od španělské nadvlády. Proč se ale jeho sen o sjednoceném kontinentu rozpadl – a jak se z osvoboditele stal zastánce vlády „osvíceného despoty“?

V nové epizodě Dlouhého devatenáctého se vydáváme do Latinské Ameriky. Od španělského koloniálního systému, obrovských majetkových nerovností a napoleonských válek přes první venezuelské republiky až k Bolívarovým tažením, přechodu And a vzniku Velké Kolumbie.

Dozvíte se:

• proč se španělské kolonie vyvíjely jinak než Severní Amerika,
• kdo byli kreolové, mestici a peninsulares,
• jak Napoleon pomohl odstartovat boj za jihoamerickou nezávislost,
• proč byl Francisco de Miranda „Che Guevarou své doby“,
• jak Bolívar získal pověst jihoamerického Napoleona,
• proč se Velká Kolumbie rozpadla,
• a co znamenala jeho hořká věta: „Ti, kdo slouží revoluci, orají moře.“

Příběh osvoboditele, který pomohl zlomit jednu říši, ale nedokázal vybudovat novou a jednotnou Jižní Ameriku.

🎧 Bonusové epizody najdete na HeroHero a v placené verzi Spotify. Na HeroHero nezapomeňte zvolit ODEBÍRAT, nikoli pouze sledovat.

💬 Přidejte se do facebookové skupiny Dlouhé devatenácté.

📷 Sledujte nás na Instagramu jako Dlouhé devatenácté.

🔔 Přihlaste se k odběru, ať vám neunikne další výprava do dlouhého 19. století.

Josef Jungmann nebyl jen jedním z vůdců národního obrození. Byl člověkem, který věřil, že bez vlastního jazyka nemůže existovat ani národ. Desítky let proto budoval moderní češtinu, překládal největší díla světové literatury, vytvořil monumentální slovník a nebál se ani odvážných kroků, ktaeré dodnes budí spory. Kde končí obrozenectví a začíná nacionalismus? A jak moc dnešní čeština vypadá právě díky němu? O tom je nová epizoda Dlouhého devatenáctého. 

Většina z nás zná Josefa Kajetána Tyla jen jako autora slov české hymny. Jeho skutečný život ale připomínal spíš tragický román. Chudoba, kočovné divadlo, zakázaná láska k sestře vlastní manželky, sedm nemanželských dětí, politické střety, ostrá kritika od Karla Havlíčka Borovského i poslední roky strávené v bídě a těžké nemoci. Jaký byl člověk, který napsal slova písně Kde domov můj, a proč zemřel téměř zapomenutý? V nové epizodě rozebíráme život jedné z nejvýznamnějších a zároveň nejtragičtějších osobností českého 19. století.

Kosila chudé dělníky i slavné umělce, měnila podobu evropských měst a Františka Ferdinanda málem připravila o následnictví trůnu. Tuberkulóza byla jednou z největších hrozeb 19. století a lékaři proti ní dlouho neměli nic než čerstvý vzduch, vydatnou stravu a pobyt v sanatoriu. Jak se z romantizovaných „souchotin“ stal obávaný bílý mor? Proč nemocným propichovali plíce a odebírali žebra? A jak objev Roberta Kocha nakonec změnil medicínu? Nový bonusový díl Dlouhého devatenáctého je tentokrát o nemoci, která formovala celou epochu.

Které jiné historické období bychom chtěli zpracovat? Byl by život Čechů lepší pod Pruskem? Kdo patří mezi hrdiny a padouchy 19. století a proč František Josef udělal tolik špatných rozhodnutí? V tomto speciálním díle odpovídáme na otázky posluchačů. Mluvíme o alternativní historii, osudech severních Čech, knihách a filmech, zapomenutých osobnostech i událostech, které bychom chtěli vidět na vlastní oči. Dojde také na Napoleona, Sisi, Boženu Němcovou a zákulisí vzniku podcastu Dlouhé devatenácté.

Proč měla být Eiffelova věž jen dočasnou stavbou, jak průmyslová revoluce proměnila architekturu a proč lidé kdysi považovali impresionisty za rebely? S Adélou a Klárou z projektu Kunsthistoričky procházíme Paříží, Londýnem i Prahou 19. století a to od historizujících paláců a prvních nádraží přes Národní divadlo a Rudolfinum až k Manetovi, Monetovi a zrodu moderního umění. Poslechněte si, jak vznikal svět, ve kterém dodnes žijeme.

Britské impérium se v 19. století rádo vidělo jako síla, která světu přináší civilizaci, řád a pokrok. Jenže v Jižní Africe narazilo na Búry. Potomky evropských osadníků, tvrdé farmáře, skvělé střelce a protivníky, které Britové fatálně podcenili. V nové epizodě Dlouhého devatenáctého se vydáváme do búrských válek: ke zlatu, koloniálním ambicím, snu o propojení Káhiry s Kapským městem, vojenským porážkám, Winstonu Churchillovi i lordu Kitchenerovi. A také k temné stránce britského vítězství a to taktice spálené země, vypalování farem a koncentračním táborům, ve kterých umíraly tisíce žen a dětí. Jak se z války za impérium stal morální skandál? A jakou roli sehrála Emily Hobhouseová, žena, která se rozhodla říct britské veřejnosti pravdu? Poslechněte si díl o válce, která ukázala, že i „civilizované“ impérium může mít ruce od krve.

Máte nás rádi? Budeme vděční za hlas v Podcastu roku: https://www.podcastroku.cz/#hlasovani

V nové epizodě Dlouhého devatenáctého se vydáme po stopách „Modrého Abbého“ a to muže, který mluvil dvanácti jazyky, fascinoval aristokratické salony, položil základy slavistiky a celý život zasvětil hledání pravdy. I když tím často rozčiloval své současníky. 

Narodil se v Uhrách, vyrůstal v německy mluvící domácnosti, většinu svých nejdůležitějších děl napsal německy a přesto položil základy moderní češtiny. Byl knězem, o jehož víře se dodnes vedou spory. Vlastencem, který nevěřil, že se češtinu podaří zachránit. A vědcem, který se nebál zpochybnit ani ty nejposvátnější národní legendy.