Ludvík XVI. chtěl zachránit francouzské finance. Místo toho přišel o korunu — a nakonec i o hlavu. Byl jen nerozhodný král, kterého smetla revoluce? Nebo zdědil stát, který už nešel udržet pohromadě?

V novém bonusovém dílu jdeme za „králem smolařem“ od Versailles přes útěk do Varennes až ke gilotině. 🎧 Celý díl najdete na HeroHero.

#DlouheDevatnacte #LudvikXVI #FrancouzskaRevoluce #Versailles #DejinyFrancie

Nobelova cena za mír v jedné ruce, velký klacek v druhé. Theodore Roosevelt krotil monopoly, chránil americkou přírodu a kvůli Panamskému průplavu se nebál ukázat sílu. Jak změnil prezidentský úřad a pomohl posunout USA mezi světové velmoci? O tom je nový díl Dlouhého devatenáctého. A ano, dojde i na medvídka.

Slovany hledal ve starých nápisech, názvech měst i puklinách v kameni. Jan Kollár byl básník, kazatel a velký snílek slovanského obrození. A jeho Mína ze Slávy dcery? Skutečná předloha mluvila německy a česky se nikdy nenaučila.

V novém bonusovém dílu se ptáme, co z Kollárovy vize přetrvalo — a kde se touha po slavné minulosti začala vydávat za důkaz.

Nejdřív Francie hledala silného muže, který jí vrátí hrdost po porážce od Německa. Pak hledala německého špiona. Našla Alfreda Dreyfuse — nevinného důstojníka, kterému přitížilo, že byl Žid.

V nové epizodě Dlouhého devatenáctého sledujeme dvě krize Třetí republiky: vzestup populárního generála Boulangera a Dreyfusovu aféru. Dojde na nacionalismus, zmanipulované důkazy, armádu odmítající přiznat chybu i slavné Zolovo „Žaluji“.

Co se stane, když je pro stát pověst jeho institucí důležitější než spravedlnost pro jednoho člověka?

🎧 Bonusové epizody najdete na HeroHero a v placené verzi Spotify.

#DlouheDevatenacte #DreyfusovaAfera #Francie

Bismarck je pryč a mladý císař Vilém II. má konečně volné ruce. Německo bohatne, staví továrny a lodě a chce své místo na slunci. Uvnitř říše to ale začíná pořádně skřípat.

Nový kancléř chce zlevnit chleba a získat dělníky na svou stranu. Rozzuří tím pruské velkostatkáře. Sociální demokraté dál sílí, staré elity se ohánějí nacionalismem a antisemitismem a císař se čím dál víc dívá za hranice Evropy.

V novém bonusovém díle Dlouhého devatenáctého se podíváme na Německo po Bismarckovi: na Viléma II., jeho kancléře i časované bomby, které se skrývaly za obrazem silného císařství.

Děkujeme, že nás podporujete na HeroHero. Díky vám mohou vznikat i tyto bonusové epizody.

#DlouheDevatenacte #Bismarck #Nemecko

Mladí, naštvaní a přesvědčení, že Rakousko potřebuje pořádně zatřást. Pokrokáři házeli dlažební kostky, ničili císařské orlice, zpívali Marseillaisu a žádali české státní právo i všeobecné volební právo.

Vídeňské úřady však uvěřily, že za nepokoji stojí tajná organizace jménem Omladina. Problém byl, že žádná taková organizace nejspíš neexistovala.

V nové epizodě Dlouhého devatenáctého se podíváme na radikalizaci české mládeže, výjimečný stav v Praze a vykonstruovaný proces, který dostal za mříže Aloise Rašína, Stanislava Kostku Neumanna a desítky dalších.

Čeští Bídníci: méně krve, více piva a dlažebních kostek.

🎧 Bonusové epizody najdete na HeroHero a v placené verzi Spotify.

#DlouheDevatenacte #Omladina #CeskeDejiny

Revoluce skončila, Napoleon ovládl Francii a Joseph Fouché byl opět tam, kde se cítil nejlépe: v centru moci, obklopený špehy a připravený zradit kohokoliv.

Ve druhé části jeho příběhu sledujeme Fouchého cestu z pařížského pokojíčku až do čela Napoleonovy tajné policie. Vybudoval síť informátorů, bez vědomí císaře vyjednával mír s Anglií a nechával si otevřená vrátka ke všem jeho nepřátelům.

Z revolucionáře se stal vévoda a jeden z nejbohatších mužů Francie. Nakonec přísahal věrnost i bratrovi krále, pro jehož popravu sám hlasoval.

Jak dlouho lze přežívat díky intrikám? Poslechněte si dokončení příběhu profesionálního převlékače kabátů, který byl věrný pouze sám sobě.

🎧 Jde o druhou část bonusového speciálu. První díl najdete na našem HeroHero a v placené verzi Spotify.

#DlouheDevatenacte #JosephFouche #Napoleon

Čeština byla jazykem vesnic, vzdělanci mluvili německy a české noviny měly čtyři předplatitele. Pak přišel Václav Matěj Kramerius.

Nebyl velkým teoretikem národního obrození. Byl jeho dělníkem: psal, redigoval, tiskl, prodával a dostával české knihy a noviny mezi obyčejné lidi. Jak se mu podařilo vybudovat první skutečně úspěšné české noviny? A proč tento velký vlastenec miloval Habsburky, ale nesnášel francouzskou revoluci?

Nová epizoda Dlouhého devatenáctého je o počátcích české žurnalistiky, obrození zdola a muži, bez něhož by Jungmannovy slovníky možná neměl kdo číst.

🎧 Bonusové epizody Dlouhého devatenáctého najdete na HeroHero a v placené verzi Spotify.

💬 Přidejte se do naší facebookové skupiny Dlouhé devatenácté.
📷 Sledujte nás na Instagramu.
🔔 Přihlaste se k odběru, ať vám neunikne další díl.

#DlouheDevatenacte #Kramerius #CeskeNarodniObrozeni

Joseph Fouché začínal jako učitel v církevním semináři. Pak přišla revoluce a on rychle pochopil, že nejlepší způsob, jak ji přežít, je stát vždycky na straně vítězů.

Z umírněného revolucionáře se stal radikál, hlasoval pro popravu Ludvíka XVI., bojoval proti církvi a v Lyonu se podílel na krvavých represích, které mu vysloužily pověst „lyonského kata“. Když se ale karta obrátila, dokázal se obrátit s ní.

První část příběhu jednoho z největších politických přeživších francouzských dějin. Muže, který dokázal zradit téměř kohokoliv a přesto znovu a znovu zůstat ve hře.

Londýn, devatenácté století. Kanalizace prakticky neexistuje, žumpy prosakují do studní, Temže připomíná otevřenou stoku a nesnesitelný puch nutí poslance přerušit zasedání parlamentu. Do ideálních podmínek přichází cholera – zákeřná nemoc, která během několika hodin připravovala lidi o veškerou vodu v těle a při opakovaných epidemiích zabíjela po desítkách tisíc.

Proč lékaři dlouho vinili špatný vzduch, morální úpadek dělnické třídy nebo rovnou boží trest? Jak John Snow vystopoval londýnskou epidemii k veřejné pumpě? A proč trvalo další desítky let, než Robert Koch odhalil skutečného původce nemoci?

Tentokrát se podíváme na stoletý boj s cholerou, francouzsko-německé vědecké soupeření i poněkud nechutnou realitu života ve velkoměstech. Protože právě cholera nakonec donutila Evropu budovat kanalizaci, chránit pitnou vodu a začít brát veřejné zdraví vážně.