- Podcasty
- Natura
Poslechněte si podcast: Divoká zvířata se stěhují do měst – do Prahy nutrie, na africká předměstí hyeny. Proč se to děje?
Svět se mění a příroda s ním. Co platilo v minulém století, dnes už neplatí. Kdyby existoval stroj času a člověk z roku 1923 by se dostal do současnosti a prošel se po Praze, patrně by vůbec nechápal, kde se to ocitnul.
Natura
Ekologická témata i novinky z oblasti ekologicky šetrného způsobu života.
KRNAP slaví 60 let a hrozí mu ušlapání turisty. Pomohlo by zavést vstupné nebo část parku zavřít?
Všichni je znají a všichni do nich chtějí. A nejen kvůli nejvyšší české hoře Sněžce a prameni řeky Labe, ale proto, že z Krkonoš se stal fenomén. Může za to krajina, která jinde na našem území není, a navíc spousta rekreačních možností včetně klientského servisu pro ty nejrozmazlenější. A móda.
Sázení stromů je móda. Důležitější je ošetřit jeden starý než vysadit stovku mladých, říká ochránce
Dokážete si představit život bez stromů? Asi těžko – dávají nám dřevo, v němž můžeme bydlet, spát a zahřát se jím, především ale mírní letní vedra, umožňují nám zhluboka se nadechnout a pomáhají tlumit klimatické změny. Staré stromy jsou domovem a obydlím pro spoustu zvířat a mají také kulturní a historický význam – jsou pojítkem mezi minulostí, přítomností a budoucností.
Svět se mění a někteří mladí lidé preferují nejen velmi ekologické, ale až puristické formy bydlení
Dá se žít s rodinou a s dětmi v maringotce? Odpověď přináší Natura a Markéta Ševčíková.
Přírodní zahrada? Patří do ní hadník i plevele, chemie nebo rašelina je ale zakázaná
Živé zahrady se „narodily“ v 17. století v Anglii. Karel Čapek tehdy okouzlen napsal, že Anglie je jedna velká zahrada. A byl to právě Čapek, který v roce 1929 napsal svou populární knihu fejetonů o zahradničení Zahradníkův rok.
Pesticidy mohou ovlivnit vývoj plodu i start rakoviny. Existuje cesta z jejich prokletí?
Roční celosvětová spotřeba pesticidů tvoří 4 miliony tun ročně. Ekologický magazín Natura upozorní, že se dostávají do vody i půdy a z ní pak do plodin, které na ní pěstujeme. Trávíme hmyz, ptáky, žížaly, ale především sami sebe, protože pesticidy mohou ovlivnit tvorbu hormonů, nervovou soustavu, vývoj plodu i start rakoviny. Existuje cesta z pesticidového prokletí a jak naši půdu opět oživit?
Přežijí nás poslední dinosauři na Zemi?
Ptáci jsou jediní dinosauři, kteří zůstali na naší planetě po hromadném vymírání na konci křídy. Ovšem s člověkem to nikdy neměli jednoduché. Nikdy pro něj nepředstavovali hlavní zdroj obživy, přesto je lovil a vybíjel, zároveň některé z nich – především sokoly a sovy – povýšil do role ptáků nadpřirozených až posvátných. Ptáci s námi přežili až do 21. století a dokáží stále snášet všechny ústrky, které jim připravujeme.
Řada lidí si spoustu let myslela, že k lesu se můžeme chovat jako k poli - tedy zasadit, nechat vyrůst, pokácet, sklidit a znovu zasadit
Jenže kůrovcová kalamita i extrémní sucho nám ukazují, že takto už s lesem zacházet nelze. Jak bychom se měli k lesu chovat, aby nám vůbec nějaký zbyl? Proč podle odborníků nemají smysl lesní školky, zaměřené opět na smrky? A musíme být stále první v těžbě a vývozu dřeva? O tom všem s Markétou Ševčíkovou a jejími hosty.
Do vlčích teritorií se zoologem Kutalem
Vlk provází člověka dějinami a na všech kontinentech. Když severský bůh Ódin seděl na trůnu v paláci Walhaly, u jeho nohou polehávali dva vlci. Staroegypťané vyznávali válečného boha vlka Vepvoveta a pokud Říman uviděl vlka, mělo to být šťastné znamení. Protože vlk byl zasvěcen Martovi, bohu války, a také zakladatele Říma dvojčata Romulus a Remus odkojila vlčice.
Centra velkých měst budou v letních vedrech k nepřežití a ochladit je nepůjde, varuje odborník
Z globálního hlediska patříme k zemím žijícím ve vodním blahobytu. Proto si většina lidí ani nevšimla, že je 22. března Světový den vody. Slaví se z iniciativy OSN už od roku 1993 a tento rok má podtitul „Urychleme změny, dokud je čas“. Víme ale, kolik máme času? A máme vůbec vůli dělat nějaké změny?