Nová kniha Witolda Szabłowského tematicky navazuje na jeho bestseller Jak nakrmit diktátora. Tentokrát se ale autor vydává po stopách kuchařů z ruských kuchyní, dač a kantýn, díky nimž nahlédneme přímo pod pokličku zdejšího režimu. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v březnu 2024.)

Božská nahota je titul knihy, který by mohl vzbudit nejrůznější představy. Podtitul Sochy Venuše od počátku do dneška ale upřesňuje, že jde především o umění. I to je však provázáno s náboženstvím, politikou a třeba pornografií. Nehledě na úvahy o roli nahoty či kýče ve společnosti i kultuře. To vše zpracovává ve své knize Jan Bažant, profesor klasické archeologie, který přednáší i dějiny umění. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v říjnu 2023.)

„Uprostřed Německa, na severním úbočí jedné hory, leží ve stínu buků a dubů zoologická zahrada.“ Touto větou začíná kniha nazvaná Zvířata v Hitlerově říši autora Jana Mohnhaupta, který se v ní zaměřil na jeden podstatný, i když málo známý fenomén. Je jím propracovaná nacistická ideologie ve vztahu ke zvířatům, od domácích mazlíčků v německých domácnostech až po zvířata nasazená v ostrých bojích. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v lednu 2024.)

Kniha Manifest za tmu je o umělém osvětlení a ohrožení prastarého rytmu na planetě Zemi. Každý z nás tuší, jak jsou světlo i tma pro život lidí, zvířat, stromů a rostlin důležité, ale v běžném denním rytmu si tuto skutečnost do detailu neuvědomujeme. Přemíra umělého osvětlení má na nás negativní vliv a více tmy by nám všem jen prospělo. Bez ohledu na to, jakému světlu se večer vystavujeme, narušujeme přirozenou vlnu melatoninu.

Vdát se či jít do kláštera. To nebyla jediná cesta, po které se mohly v minulých staletích vydat ženy ze zchudlých šlechtických rodů. Ještě tu byly třeba ústavy šlechtičen. Jak fungoval jeden z nejvýznamnějších, který v polovině 18. století založila sama Marie Terezie na Pražském hradě, tomu se podrobně věnuje kniha Michaely Žákové Chudé aristokratky? Strategie šlechtičen k uchování společenského postavení v „dlouhém“ 19. století. (Vysíláme v repríze.)

Našemu budoucímu slavnému skladateli bylo jedenáct, když jeho život poznamenala klukovina, jejímiž následky až do smrti trpěl. Chirurg Jiří Ramba se na osudový okamžik Smetanova dětství zaměřil nejen z lékařského hlediska, ale pustil se i do historického pátrání, které sepsal do knihy Osudná hra Bedřicha Smetany. Podařilo se mu poodhalit příčiny a důsledky nehody, která nejspíš zapříčinila skladatelovy celoživotní bolesti a také následnou hluchotu. (Vysíláme v repríze.)

Česko-kanadský vědec Václav Smil píše knihy převážně o energetice a životním prostředí. Ta, která nás zajímá tentokrát, vzbudila ve světě velký ohlas – zaujala prý zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga i Billa Gatese. Autor píše srozumitelně o složitých tématech a procesech: od energií, materiálního světa, produkce potravin přes globalizaci až po výzvy, které čekají lidstvo. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2024.)

Karlovarský festival funguje už od pádu komunismus jako stálice kulturního života v Česku. Neměl to po revoluci vždycky lehké a jednu dobu mu reálně hrozil zánik. Ale co zůstává dnes mimo odbornou veřejnost zcela ve stínu, je mnohaletá existence největšího českého filmového festivalu v poválečných 45 letech. A právě této etapě se věnuje publikace Proplétání světů. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary v období studené války. Stojí za ním tým kolem Jindřišky Bláhové.