- Podcasty
- Nedělní káva
Poslechněte si podcast: Dagmar Ruščáková: Koně, koníčky, koně…
Stojím vedle koňského boxu a díváme se na sebe. Na jedné straně já, na druhé nádherný bílý hřebec. Kolem nás znějí hlasy komentované prohlídky, ale pro mě se na okamžik zastavil čas. Ozve se zafrkání a velká koňská hlava se skloní k mé připravené ruce.
Nedělní káva
Každou neděli dopoledne pro vás máme krátkou glosu ke kávě a k zamyšlení.
Dagmar Ruščáková: Kam se ztratily stařenky?
Moje úvahy nastartoval rozhovor nad obrazem Jakuba Schikanedra „Stařena s dítětem“. Na typicky temném plátně drží v malou holčičku v náruči stará, v černém oděná žena. Debata se točila kolem otázky - kolik asi mohlo být té malované paní let?
Vladimír Burjánek: Krmivo
Ačkoliv moji předkové z otcovy strany byli sedláci, lásku k rodné hroudě jsem po nich nezdědil. Ba co víc, jakékoliv činění spojené s půdou, je mi na hony vzdálené. Pravým opakem je moje žena, která se pokaždé těší na jaro. Na chvíle, kdy se vrhne do zahrady a začne, láskyplně po zimě vyčerpanou zem obracet, kypřit, čistit, zbavovat plevelu a připravovat na výsev všeho možného.
Dagmar Ruščáková: Jak si přitáhnout štěstí
To vám byl minulý týden moc hezký čtvrtek. Povinnosti mě ráno poslaly cestou, kterou obvykle nejezdím. Tam, na hřebeni kopce, je kolem silnice úžasná třešňová alej. Mohutné staré stromy právě kvetly, obloha byla blankytně modrá, sem tam zdobená bílým obláčkem. Slunce svítilo, v autě mi hrála prima muzika. V té chvíli jsem se cítila naprosto šťastná.
Vladimír Burjánek: Daň vymoženostem
Vedle příjemných chvil a zážitků se člověk ve svém životě musí vyrovnávat i s opakem. Nepříjemnostmi a situacemi, které nám nedělají zrovna radost, ba co víc, přímo obtěžují. Mobilní telefony jsou na jedné straně vítaným pomocníkem v pracovním procesu i životě. Na druhé straně k nám však přinesly i nepříjemné chvíle.
Dagmar Ruščáková: Jinýma očima
„Dobrá, pro dnešek končíme. Zvládly jsme skoro sto stran. Takže zase zítra, ano?“ Vypínám Skype a cítím hlubokou vděčnost ke kamarádce, autorce několika knih. Můj právě dokončený román totiž prochází tzv. betačtením. Tedy nejde jen o jazykovou korekturu, ale o důkladné proprání celého textu. Od stylistiky až po poznámky stylu: „Já vím, že ty to víš. Ale čtenář ne!“
Vladimír Burjánek: Poznání
Člověk se učí celý život. Základ svých vědomostí, poznatků i návyků získá v rodině, potom ve škole a když nastoupí ten další učitel - život, máme určitý čas k tomu, abychom tu kupu vědění nejen uplatnili, ale ještě rozhojnili. Říkám si kolikrát, když vidím školáky posedlé počítači a navěšené na mobilní telefony, že to mají mnohem složitější než my v jejich věku.
Dagmar Ruščáková: Se štěnětem za patami
Sedím v křesle, chovám veliké psí miminko a snažím se uhýbat, aby mi samou láskou neprokouslo nos. Malý vlček se ke mně rád přitiskne a nechá se pomazlit, ale všeho s mírou! Nemá čas ztrácet čas. Musí objevovat!
Vladimír Burjánek: Sliby chyby
Když naše babička nemohla něco pochopit, obvykle po chvilce mudrování pronesla. Aby tomu prase rozumělo. Říkám si to také, kdykoliv se setkám s nepochopitelnými věcmi. Tak třeba pošta pravidelně zdražuje své služby, ba co víc, inovuje také nabídku. Třeba nápadem, prodávat v prostorách drobné občerstvení, bonbóny, křupky, brambůrky, sušenky a jiné pochutiny.
Dagmar Ruščáková: Gratulace
„Všechno nejlepší k narozeninám tvého syna ti přeju!" zahlaholil na mě vesele do telefonu minulé pondělí můj otec. Poděkovala jsem a vůbec se nedivila - samozřejmě, že narozeniny svých dětí slavím! Nejen s nimi, ale i sama pro sebe. Vždyť to byly jedny z nejšťastnějších dní mého života.
Vladimír Burjánek: Lovení
Ke každému pořádnému mysliveckému honu patří lovci, zvěř a honci, kteří nadhánějí střílejícím lovcům kořist Na podobném principu je postavena vědomostní televizní soutěž, kterou sleduje, jak jsem se přesvědčil, dost diváků. Možná také díky pohotovému, vtipnému a profesionálnímu počínání herce Ondřeje Sokola.