Národní památník na Vítkově prochází proměnou, která jej má přiblížit původnímu poslání z doby první republiky. Vojenský historický ústav Praha postupně upravuje nejen samotný objekt a prostor Hrobu neznámého vojína, ale především připravuje novou expozici Symboly státnosti. Ta má propojit československou a českou historii, tradici legií, druhého odboje i novodobé zahraniční operace Armády České republiky. O změnách přímo na Vítkově hovořili ve speciálním podcastu CZ DEFENCE ředitel Vojenského historického ústavu Praha brigádní generál Aleš Knížek a ředitel Odboru muzeí VHÚ plukovník Michal Burian. Druhým velkým tématem rozhovoru byla spolupráce VHÚ s Etiopií, kde čeští odborníci pomáhají vytvářet vojenské muzeum, zachraňovat historické sbírky a stále také pátrají po československém tanku, který byl do této africké země dodán před druhou světovou válkou.

Bezpilotní systémy během několika posledních let zásadně změnily charakter moderního bojiště. Už dávno nejde pouze o jednotlivé létající prostředky určené k průzkumu nebo úderům. Drony se stávají součástí rozsáhlého digitálního prostředí, propojují senzory, komunikační sítě, prvky elektronického boje i stále pokročilejší automatizaci a umělou inteligenci. Podle prezidenta Aliance pro bezpilotní letecký průmysl (UAVA), ředitele UAS a spoluzakladatele společnosti UpVision Jakuba Karase je přitom jednou z největších výzev rychlost, s jakou se celý obor mění. Pro Armádu České republiky i domácí obranný průmysl to znamená nutnost opustit představu klasického jednorázového nákupu techniky a vytvořit systém dlouhodobé spolupráce, který umožní technologie průběžně testovat, upravovat a zavádět do praxe.

Bezpečnost České republiky se podle poradce předsedy vlády pro národní bezpečnost Hynka Kmoníčka neodvíjí pouze od aktuálních konfliktů, ale především od schopnosti státu správně číst dlouhodobé geopolitické změny. V dalším díle podcastu CZ DEFENCE Kmoníček hovoří o proměně bezpečnostního prostředí, budoucnosti evropské obrany, vztahu NATO a Evropské unie, potřebě modernizace krizové legislativy i o tom, proč považuje za jednu z největších hrozeb falešný pocit bezpečí.

Vrchní praporčík Armády České republiky štábní praporčík Michal Gural stojí na vrcholu takzvaného stříbrného sboru. V rozhovoru pro CZ DEFENCE popisuje, jakou roli dnes vrchní praporčíci v armádě hrají, proč je klíčová otevřená komunikace mezi velením a vojáky i proč podle něj mladá generace rozhodně není ztracená. Mluví také o modernizaci armády, motivaci vojáků zůstávat ve službě nebo o tom, proč je největší výzvou současnosti udržitelnost personálu.

Generálmajor Petr Milčický řídí Sekci rozvoje sil Ministerstva obrany ČR. V rozhovoru pro CZ DEFENCE hodnotí priority Armády České republiky, rozvoj protivzdušné obrany, zavádění nových technologií i limity současné legislativy. Hovoří o potřebě integrované protivzdušné a protiraketové obrany, zkušenostech z války na Ukrajině, roli umělé inteligence na bojišti i o tom, proč se armáda bez dlouhodobého plánování neobejde. Podle Milčického má Česká republika mimořádně schopný obranný průmysl, jehož technologie by armáda dokázala využít prakticky okamžitě, naráží však především na finance a pomalé procesy.

Po roce 2022 prochází naše armáda zásadní proměnou a vrací se k přípravě na konflikt vysoké intenzity i obranu východního křídla NATO. Velitel Velitelství pro operace Armády ČR generálporučík Václav Vlček v rozhovoru pro CZ DEFENCE otevřeně hovoří o multidoménových operacích, nedostatku personálu, budování protivzdušné obrany, logistice i o tom, proč už armáda necvičí „fiktivní scénáře“. Rozhovor se věnuje také zkušenostem z války na Ukrajině, zavádění nových technologií a schopnosti Armády České republiky reagovat na krizové situace v reálném čase. Generál Vlček zároveň popisuje, jak se po roce 2022 změnila role samotného velitelství i jeho spolupráce s aliančními a civilními strukturami.

Státní hmotné rezervy bývaly dlouhé roky vnímány především jako nenápadná součást státní správy. Instituce, o které se příliš nemluvilo a jejíž význam si veřejnost uvědomovala většinou až ve chvílích krizí. Pandemie COVID-19, energetické otřesy, válka na Ukrajině nebo opakované přírodní katastrofy ale ukázaly, že schopnost státu zvládat mimořádné situace nestojí pouze na armádě nebo záchranných složkách. Stejně důležitá je připravenost zajistit pohonné hmoty, potraviny, techniku, zdravotnický materiál nebo logistickou podporu. Předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr v dalším díle podcastu CZ DEFENCE popisuje, jak se mění role instituce, která dnes stále výrazněji vstupuje i do oblasti obranyschopnosti České republiky.

Zájem o dobrovolné vojenské cvičení (DVC) pro středoškoláky překonává očekávání Armády České republiky. Z původně plánovaných 800 míst musela armáda kapacitu navýšit až na 1060 účastníků. Podle zástupce velitele Velitelství pro operace Armády ČR generálmajora Jaroslava Míky nejde jen o náborový nástroj, ale především o budování odolnosti společnosti a dlouhodobé posilování záloh. V rozhovoru pro CZ DEFENCE hovoří o motivaci mladých lidí, psychické odolnosti, limitech výcviku i o tom, proč bude obranyschopnost České republiky v příštích letech stát na schopnosti připravit společnost na krizové scénáře.

Evropský venture kapitál prochází výraznou proměnou. Zatímco velká část investorů dnes směřuje kapitál do softwarových projektů a umělé inteligence, některé fondy hledají příležitosti jinde – v oblasti takzvaných hard technologií a obranných inovací. Fond Presto Tech Horizons, který vznikl ve spolupráci Presto Ventures a skupiny CSG, patří mezi ty, které chtějí podporovat technologické projekty s přímým dopadem na bezpečnost a strategickou autonomii Evropy. Partner fondu Matej Luhový v pořadu CZ DIALOGY vysvětluje, proč se rozhodli jít jinou cestou než většina investorů, jak vybírají startupy do portfolia a jak náročné je v globálním technologickém prostředí najít firmy, které mohou skutečně změnit svůj obor.

Projekt bojových vozidel pěchoty CV90 patří k největším modernizačním programům Armády České republiky i k nejrozsáhlejším projektům v historii státního podniku VOP CZ. Od roku 2025 jej vede bývalý náčelník štábu 7. mechanizované brigády „Dukelské“ Milan Zvirinský, který má za sebou službu v misích na Balkáně, v Afghánistánu i v Mali a zkušenosti ze struktur velení NATO v Nizozemsku a Belgii. V dalším díle pořadu CZ DIALOGY ředitel projektů a vývoje VOP CZ Milan Zvirinský popisuje, jak v praxi funguje spolupráce se švédským výrobcem BAE Systems Hägglunds, jaké nové kompetence podnik buduje a proč považuje program CV90 za velkou výzvu i historickou příležitost.