Teritoriální síly Armády České republiky procházejí výstavbou, která reaguje nejen na proměnu bezpečnostního prostředí, ale také na návrat NATO k důrazu na kolektivní obranu a odstrašení. Jejich úloha přitom zdaleka nekončí u praporů územní obrany a aktivní zálohy. Zahrnuje výkon státní správy, ochranu objektů důležitých pro obranu státu a kritické infrastruktury, podporu spojeneckých vojsk na území České republiky i spolupráci s kraji, integrovaným záchranným systémem a civilním sektorem. O budování teritoriálních sil, zkušenostech z Polska a dalších zemí NATO, aktivní záloze, poučení z války na Ukrajině, dobrovolném vojenském cvičení i potřebě větší odolnosti celé společnosti jsme v podcastu CZ DEFENCE hovořili s velitelem teritoriálních sil AČR generálmajorem Petrem Svobodou.

Státní podnik Ministerstva obrany ČR LOM PRAHA v posledních letech výrazně rozšiřuje své schopnosti a vedle tradičního servisu vojenské letecké techniky a výcviku pilotů vstupuje do dalších oblastí důležitých pro obranyschopnost České republiky. Modernizuje Centrum leteckého výcviku, připravuje se na výcvik spojený s přechodem českého vojenského letectva na F-35, provozuje letiště v Přerově a Líních a od příštího roku má převzít také provoz letiště v Karlových Varech. Současně rozvíjí vlastní projektové a stavební kapacity a nově může sehrávat roli kontraktačního integrátora při mezivládních obchodech českého obranného průmyslu. O současnosti i budoucnosti státního podniku LOM PRAHA hovořil v podcastu CZ DEFENCE jeho ředitel Jiří Protiva.

Vzdušné síly Armády České republiky procházejí největší modernizací ve své historii. Vedle zavádění letounů F-35, nových systémů protivzdušné obrany či rozsáhlých investic do infrastruktury se ale podle jejich nového velitele brigádního generála Petra Tománka musí změnit především způsob uvažování, velení a práce s lidmi. V rozhovoru pro CZ DEFENCE hovoří také o zkušenostech z války na Ukrajině, multidoménových operacích, bezpilotních systémech, umělé inteligenci, výcviku budoucích pilotů F-35, spolupráci s českým obranným průmyslem nebo o tom, jak by měly české vzdušné síly vypadat na konci jeho velitelského působení.

Národní památník na Vítkově prochází proměnou, která jej má přiblížit původnímu poslání z doby první republiky. Vojenský historický ústav Praha postupně upravuje nejen samotný objekt a prostor Hrobu neznámého vojína, ale především připravuje novou expozici Symboly státnosti. Ta má propojit československou a českou historii, tradici legií, druhého odboje i novodobé zahraniční operace Armády České republiky. O změnách přímo na Vítkově hovořili ve speciálním podcastu CZ DEFENCE ředitel Vojenského historického ústavu Praha brigádní generál Aleš Knížek a ředitel Odboru muzeí VHÚ plukovník Michal Burian. Druhým velkým tématem rozhovoru byla spolupráce VHÚ s Etiopií, kde čeští odborníci pomáhají vytvářet vojenské muzeum, zachraňovat historické sbírky a stále také pátrají po československém tanku, který byl do této africké země dodán před druhou světovou válkou.

Bezpilotní systémy během několika posledních let zásadně změnily charakter moderního bojiště. Už dávno nejde pouze o jednotlivé létající prostředky určené k průzkumu nebo úderům. Drony se stávají součástí rozsáhlého digitálního prostředí, propojují senzory, komunikační sítě, prvky elektronického boje i stále pokročilejší automatizaci a umělou inteligenci. Podle prezidenta Aliance pro bezpilotní letecký průmysl (UAVA), ředitele UAS a spoluzakladatele společnosti UpVision Jakuba Karase je přitom jednou z největších výzev rychlost, s jakou se celý obor mění. Pro Armádu České republiky i domácí obranný průmysl to znamená nutnost opustit představu klasického jednorázového nákupu techniky a vytvořit systém dlouhodobé spolupráce, který umožní technologie průběžně testovat, upravovat a zavádět do praxe.

Bezpečnost České republiky se podle poradce předsedy vlády pro národní bezpečnost Hynka Kmoníčka neodvíjí pouze od aktuálních konfliktů, ale především od schopnosti státu správně číst dlouhodobé geopolitické změny. V dalším díle podcastu CZ DEFENCE Kmoníček hovoří o proměně bezpečnostního prostředí, budoucnosti evropské obrany, vztahu NATO a Evropské unie, potřebě modernizace krizové legislativy i o tom, proč považuje za jednu z největších hrozeb falešný pocit bezpečí.

Vrchní praporčík Armády České republiky štábní praporčík Michal Gural stojí na vrcholu takzvaného stříbrného sboru. V rozhovoru pro CZ DEFENCE popisuje, jakou roli dnes vrchní praporčíci v armádě hrají, proč je klíčová otevřená komunikace mezi velením a vojáky i proč podle něj mladá generace rozhodně není ztracená. Mluví také o modernizaci armády, motivaci vojáků zůstávat ve službě nebo o tom, proč je největší výzvou současnosti udržitelnost personálu.

Generálmajor Petr Milčický řídí Sekci rozvoje sil Ministerstva obrany ČR. V rozhovoru pro CZ DEFENCE hodnotí priority Armády České republiky, rozvoj protivzdušné obrany, zavádění nových technologií i limity současné legislativy. Hovoří o potřebě integrované protivzdušné a protiraketové obrany, zkušenostech z války na Ukrajině, roli umělé inteligence na bojišti i o tom, proč se armáda bez dlouhodobého plánování neobejde. Podle Milčického má Česká republika mimořádně schopný obranný průmysl, jehož technologie by armáda dokázala využít prakticky okamžitě, naráží však především na finance a pomalé procesy.

Po roce 2022 prochází naše armáda zásadní proměnou a vrací se k přípravě na konflikt vysoké intenzity i obranu východního křídla NATO. Velitel Velitelství pro operace Armády ČR generálporučík Václav Vlček v rozhovoru pro CZ DEFENCE otevřeně hovoří o multidoménových operacích, nedostatku personálu, budování protivzdušné obrany, logistice i o tom, proč už armáda necvičí „fiktivní scénáře“. Rozhovor se věnuje také zkušenostem z války na Ukrajině, zavádění nových technologií a schopnosti Armády České republiky reagovat na krizové situace v reálném čase. Generál Vlček zároveň popisuje, jak se po roce 2022 změnila role samotného velitelství i jeho spolupráce s aliančními a civilními strukturami.

Státní hmotné rezervy bývaly dlouhé roky vnímány především jako nenápadná součást státní správy. Instituce, o které se příliš nemluvilo a jejíž význam si veřejnost uvědomovala většinou až ve chvílích krizí. Pandemie COVID-19, energetické otřesy, válka na Ukrajině nebo opakované přírodní katastrofy ale ukázaly, že schopnost státu zvládat mimořádné situace nestojí pouze na armádě nebo záchranných složkách. Stejně důležitá je připravenost zajistit pohonné hmoty, potraviny, techniku, zdravotnický materiál nebo logistickou podporu. Předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr v dalším díle podcastu CZ DEFENCE popisuje, jak se mění role instituce, která dnes stále výrazněji vstupuje i do oblasti obranyschopnosti České republiky.