- Podcasty
- Archiv Plus
Poslechněte si podcast: Co ve škole poslouchaly děti ve 30. letech?
Školský rozhlas – jak se v době první republiky nazývalo vysílání pro školy – zahájil svou činnost v roce 1931, přičemž navazoval na jednotlivé pořady a cykly, které ve vysílání zaznívaly už od konce 20. let. Z velkého množství odvysílaných pořadů se jich bohužel dochovalo jen nevelké množství, některé z nich navíc ve zvukově špatné kvalitě či pouze fragmentárním záznamu.
Archiv Plus
Přibližujeme to nejzajímavější, co nabízí zvukový archiv Českého rozhlasu.
Jiří Lederer – třikrát vězněný novinář, který byl kronikářem normalizace
Disident, novinář, spisovatel a několikanásobný vězeň komunistického režimu – to byl Jiří Lederer, jedna z klíčových osobností české žurnalistiky roku 1968. Byl ale také kronikářem normalizace a později v exilu i nepřehlédnutelnou osobností exilové publicistiky.
Jak šuměla Vltava? Východoněmecká prookupační stanice, která v roce 1968 otravovala rozhlasový éter
Pokud bychom to, co se po 21. srpnu 1968 odehrávalo v ulicích Prahy a dalších velkých měst, nazvali bouřlivými protesty, pak události, které se odehrávaly na rozhlasových vlnách, byly bitvou.
„Zde Washington, Hlas Ameriky,“ ozvalo se poprvé 24. února 1942
24. února 1942 zahájila vysílání rozhlasová stanice Hlas Ameriky (The Voice of America). Stanice, která byla sice vždy daleko poslouchanější než legendární Svobodná Evropa, ale na kterou se daleko rychleji zapomnělo.
Leden 1977: My ty chartisty vyvezeme zadarmo!
Ztroskotanci a samozvanci – tak byli nazváni signatáři Charty 77 v článku Rudého práva z 12. ledna 1977. Je považován za pomyslné zahájení kampaně Husákova režimu proti občanské iniciativě. Kritizovala totiž státní moc za nedodržování lidských a občanských práv.
Otázníky kolem sebevraždy Konstantina Biebla
Autor toho nejlepšího z české meziválečné poezie, zároveň autor hluchých veršů z přelomu 40. a 50. let, přitakávajících dobové atmosféře třídního boje. Tím vším byl Konstantin Biebl.
Léto 1952 – štvou, lžou, nadávají
Letní měsíce roku 1952 patří v období komunistické vlády k nejhorším. Přesto se v některých zahraničních médiích hovořilo a psalo o Československu díky sportovním úspěchům kapitána Emila Zátopka poměrně vstřícně.
Varšavská smlouva – vojáci, kteří nikdy nebojovali
Dne 25. února 1991 proběhla budapešťská schůzka, na které ministři zahraničních věcí a obrany členských států někdejší Varšavské smlouvy podepsali protokol o zrušení její vojenské organizace.
Archiv Plus: Vladimír Škutina: Mrzí mě pár věcí
Lidé ho znali z televizního vysílání během srpna 1968 i jako moderátora oblíbených pořadů s Janem Werichem. Spisovatel, publicista, scenárista a dramaturg Vladimír Škutina byl ale složitější osobností.
První spartakiáda kombinovala tanky a holuby. Šest totalitních bylo plné prosovětského nadšení
První československá spartakiáda proběhla ještě za první republiky v roce 1921. Za totality jich pak dohromady bylo šest. Platily za vrcholnou akci komunistické tělovýchovy a chtěly být důkazem oddanosti obyvatel komunistickému zřízení. Spartakiády měly pochopitelně patřičnou propagaci a byly mediálně sledovány. V rozhlasovém archivu se dochovalo několik hodin zvukového materiálu zachycujícího atmosféru spartakiád, zejména těch normalizačních.
Taková normalizační rodinka. Nekonečný seriál „Jak se máte, Vondrovi?“ se vysílal 14 let
Za celých 14 let se týden co týden odvysílalo 730 dílů. Takoví byli Vondrovi. Od vysílání prvního dílu „nekonečného“ seriálu uplyne letos 44 let.