Poslechněte si podcast: Historie zubní hygieny: Kartáček z prasečích chlupů i popel. Víte, jak si čistili zuby naši předci?
Věděli jste, kam až sahá historie zubní hygieny? Lidé si čistili zuby dávno před tím, než vznikly dnešní kartáčky a pasty. Ve starověkém Egyptě se používaly směsi rozdrcených skořápek, popela, pemzy a dalších abrazivních látek, které měly mechanicky odstraňovat zbytky jídla.
Co v učebnicích nebylo
Martin Písařík přináší každý den zajímavá fakta nebo nedávná odhalení z oblasti biologie, geografie, botaniky či českých reálií.
Hlas jako otisk prstu: Neexistují dva lidé se stejným hlasem. Proč zní z nahrávky jinak než v hlavě?
Věděli jste, že na světě neexistují dva lidé, kteří by měli stejný hlas? Díky evoluci se náš krk vyvinul tak, že nám umožňuje tvořit a ovládat svůj hlas.
Plíce jako rodinný dům: Věděli jste, jak obrovskou plochu mají naše plicní sklípky?
Věděli jste, že plocha plicních sklípků u člověka je i 100 metrů čtverečních? Spolu s příjmem potravy je dýchání základní pohonnou silou lidského života. Bez jídla či vody vydržíme hodiny i dny, bez dýchání, přesněji řečeno bez přísunu kyslíku, sotva pár minut.
Vytlačují původní druhy a mění půdu. Které invazní rostliny jsou nejagresivnější?
Věděli jste, které invazní druhy rostlin páchají nejvíce škod? Invazní druhy jsou rostliny, které se dostaly mimo své původní areály rozšíření, často vinou člověka, a v novém prostředí se začaly nekontrolovaně šířit.
Příběh žvýkačky: První pokusy se dělaly ze ztuhlé smrkové mízy a včelího vosku
Věděli jste, kdo měl v puse první žvýkačku? Lidé v různých částech světa odpradávna žvýkali stromovou pryskyřici. Tyto látky měly často i antiseptické účinky.
Lidský pot nesmrdí. Za nepříjemný zápach mohou bakterie, které žijí na naší kůži
Věděli jste, že lidský pot nesmrdí? I když lidé v moderní době hledají co nejefektivnější způsob, jak zabránit pocení, jsou tím vlastně samo proti sobě.
Rajčata z Ameriky, ale i nebezpečné invazní druhy aneb Jak člověk rozšířil rostliny. Ne vždy úmyslně
Věděli jste, že mnohé rostlinné druhy rozšířil po zeměkouli člověk? Přirozené šíření rostlin bývá většinou pomalý proces, který probíhá pomocí větru, vody nebo živočichů. Člověk ale tento proces zásadně urychlil.
Od hliněných tabulek z Mezopotámie k Rettigové: Jak vypadaly první kuchařské recepty v historii?
Věděli jste, že první kuchařské knihy vznikly už před tisíci lety? Za nejstarší dochované kuchařské texty se považují klínopisné tabulky z Mezopotámie, pocházející z období kolem roku 1700 př. n. l. Ty obsahují jednoduché recepty a postupy pro přípravu jídel, hlavně polévek a dušených pokrmů.
První ochlupení roste už v děloze. K čemu slouží lanugo a jak nám chlupy pomáhají hojit rány?
Věděli jste, že chlupy na těle máme ještě před narozením? Zhruba v pátém měsíci těhotenství začnou vlasové folikuly produkovat jemné chloupky, které pokrývají celé tělo plodu.
Množení rostlin bez semen: kapradí se šíří vzduchem, jahodník raději klonuje sám sebe
Věděli jste, že ne všechny rostliny se rozmnožují semeny? Typickým příkladem jsou kapradiny. Ty se rozmnožují pomocí výtrusů, které vznikají na spodní straně jejich listů a snadno se šíří vzduchem na velké vzdálenosti.
Proč se tučňáci kolébají? Je to kvůli nehybným kolenním kloubům, ale hlavně kvůli speciálnímu svalu
Víte, proč se tučňáci kolébají? Známý dětský chyták praví, že lední medvěd a tučňák se nemůžou ve volné přírodě niky potkat. A je to pravda. Medvědi totiž žijí pouze na severu v Arktidě, kdežto tučňáci jsou doma v Antarktidě a ve vodách jižní polokoule.