Poslechněte si podcast: Příběh žvýkačky: První pokusy se dělaly ze ztuhlé smrkové mízy a včelího vosku
Věděli jste, kdo měl v puse první žvýkačku? Lidé v různých částech světa odpradávna žvýkali stromovou pryskyřici. Tyto látky měly často i antiseptické účinky.
Co v učebnicích nebylo
Martin Písařík přináší každý den zajímavá fakta nebo nedávná odhalení z oblasti biologie, geografie, botaniky či českých reálií.
Lidský pot nesmrdí. Za nepříjemný zápach mohou bakterie, které žijí na naší kůži
Věděli jste, že lidský pot nesmrdí? I když lidé v moderní době hledají co nejefektivnější způsob, jak zabránit pocení, jsou tím vlastně samo proti sobě.
Rajčata z Ameriky, ale i nebezpečné invazní druhy aneb Jak člověk rozšířil rostliny. Ne vždy úmyslně
Věděli jste, že mnohé rostlinné druhy rozšířil po zeměkouli člověk? Přirozené šíření rostlin bývá většinou pomalý proces, který probíhá pomocí větru, vody nebo živočichů. Člověk ale tento proces zásadně urychlil.
Od hliněných tabulek z Mezopotámie k Rettigové: Jak vypadaly první kuchařské recepty v historii?
Věděli jste, že první kuchařské knihy vznikly už před tisíci lety? Za nejstarší dochované kuchařské texty se považují klínopisné tabulky z Mezopotámie, pocházející z období kolem roku 1700 př. n. l. Ty obsahují jednoduché recepty a postupy pro přípravu jídel, hlavně polévek a dušených pokrmů.
První ochlupení roste už v děloze. K čemu slouží lanugo a jak nám chlupy pomáhají hojit rány?
Věděli jste, že chlupy na těle máme ještě před narozením? Zhruba v pátém měsíci těhotenství začnou vlasové folikuly produkovat jemné chloupky, které pokrývají celé tělo plodu.
Množení rostlin bez semen: kapradí se šíří vzduchem, jahodník raději klonuje sám sebe
Věděli jste, že ne všechny rostliny se rozmnožují semeny? Typickým příkladem jsou kapradiny. Ty se rozmnožují pomocí výtrusů, které vznikají na spodní straně jejich listů a snadno se šíří vzduchem na velké vzdálenosti.
Proč se tučňáci kolébají? Je to kvůli nehybným kolenním kloubům, ale hlavně kvůli speciálnímu svalu
Víte, proč se tučňáci kolébají? Známý dětský chyták praví, že lední medvěd a tučňák se nemůžou ve volné přírodě niky potkat. A je to pravda. Medvědi totiž žijí pouze na severu v Arktidě, kdežto tučňáci jsou doma v Antarktidě a ve vodách jižní polokoule.
Za noc se nám zdá čtyři až šest snů. Mozek v nich třídí vzpomínky, maže zbytečnosti a ukládá paměť
Víte, proč se lidem zdají sny? Snění je fascinující součástí našich životů, která byla dlouhou dobu zcela neprobádaná. Zkoumali je filozofové a později psychologové. Exaktně, tedy hmatatelně je neumíme uchopit ani dnes. Díky pokroku medicíny však už víme, že člověku se zdají obvykle čtyři až šest snů za noc. Teorií, proč se tak děje, existuje několik.
Některé rostliny kvetou i v zimě a není to náhoda. Využijí menší konkurenci a přechodná oteplení
Věděli jste, že některé rostliny dokážou kvést i v zimě? Druhy přizpůsobené chladu dokážou využít krátká zimní oteplení a díky tomu mohou kvést v období, kdy je v přírodě minimum jiných kvetoucích rostlin a zároveň omezený okruh opylovačů.
Krokodýli polykají kameny jako zátěž. Pod vodou pak číhají přes půl hodiny
Věděli jste, že krokodýli polykají kameny? Krokodýli jsou velmi starý řád plazů, do kterého patří i gaviálové, kajmani nebo aligátoři. Mimo ptáků jde o jedinou skupinu živočichů z nadřádu archeosauria, do které kdysi patřili i druhohorní dinosauři.
Proč mají muži prsní bradavky? Rozhoduje o nich už první měsíc v matčině těle
Víte, proč mají muži prsní bradavky? Význam bradavek u žen je celkem jasný, jejich prostřednictvím kojí novorozené děti. Jenže mužům dva tmavé ostrůvky na hrudi k ničemu nejsou, tak proč je tedy vůbec mají?