Věděli jste, že existuje fobie z klaunů, papeže nebo piva? Strach může mít člověk z ledasčeho. Nejobvyklejšími spouštěči jsou například pavouci, hadi nebo uzavřené prostory.

Objev Neptunu je krásnou ukázkou přesnosti výpočtů klasické mechaniky. Francouzský matematik Urbain Le Verrier a britský matematik a astronom John Coach Adams spočetli v roce 1845 nezávisle na sobě z poruch trajektorie Uranu parametry dráhy nové planety, která tyto poruchy způsobovala. Vlastní planetu nalezl v roce 1846 německý astronom Johann Gottfried Galle. První podrobný průzkum Neptunu provedla až sonda Voyager 2 při průletu v roce 1989.

Věděli jste, že jedině u člověka je pláč projevem emocí? Slzy přitom produkují oči jak u lidí, tak u zvířat a mají dokonce několik typů.

Věděli jste, že na Staroměstském náměstí se měřil čas pomocí čáry na zemi? V dlažbě ikonického pražského náměstí dnes najdete nenápadnou bronzovou lištu s nápisem, který připomíná Pražský poledník.

Věděli jste, že melouny se na našem území pěstovaly už ve středověku? Tyhle sladké plody, které se správně česky nazývá lubenice obecná, pro nás mají stále punc exotiky, daří se jim totiž v teplém podnebí.

Věděli jste, že Odlezelské, jinak též Mladotické, jezero na severním Plzeňsku je nejmladším přirozeným jezerem v České republice a evropským unikátem? Jeho vznik na konci května 1872 byl bleskový – během pouhých tří dnů ho vytvořil mohutný sesuv půdy na svahu Potvorovského kopce.

Věděli jste, že mravenčí královna může žít až 20 let? Mraveniště připomínají velkoměsta se stovkami tisíc obyvatel. U většiny druhů je však mezi nimi jeden vyvolený, přesněji řečeno jedna vyvolená.

Věděli jste, že polární záři pozoroval už Galileo Galilei, a dokonce jí dal jméno? Latinsky aurora borealis. Další vědec, Anders Celsius, si všiml, že při ní „šílí“ kompas, a Christian Birkeland na přelomu 19. a 20. století experimentálně dokázal, že za vším stojí elektrony interagující s magnetickým polem Země.

Věděli jste, že v Česku je přes 50 oběžných výtahů? Z dnešního pohledu jsou takzvané páternostery už spíš technickou kuriozitou. Zhruba před 100 lety ovšem byly mezi staviteli velmi oblíbené.

Věděli jste, že chobotnice mají tři srdce? Není to však kvůli lásce, ale pro efektivnější život pod hladinou. Tito zajímaví mořští živočichové mají jedno hlavní srdce, které rozvádí okysličenou krev do celého těla. Jenže jejich krevní barvivo má sníženou kapacitu pro přenos kyslíku a proto krev do žaber pumpují pod větším tlakem ještě dvě přídavná srdce.