Poslechněte si podcast: Neptun od svého objevení lidmi stačil oběhnout kolem slunce pouze jednou
Objev Neptunu je krásnou ukázkou přesnosti výpočtů klasické mechaniky. Francouzský matematik Urbain Le Verrier a britský matematik a astronom John Coach Adams spočetli v roce 1845 nezávisle na sobě z poruch trajektorie Uranu parametry dráhy nové planety, která tyto poruchy způsobovala. Vlastní planetu nalezl v roce 1846 německý astronom Johann Gottfried Galle. První podrobný průzkum Neptunu provedla až sonda Voyager 2 při průletu v roce 1989.
Co v učebnicích nebylo
Martin Písařík přináší každý den zajímavá fakta nebo nedávná odhalení z oblasti biologie, geografie, botaniky či českých reálií.
Na našem území hojně vybuchovaly sopky. Mnohá místa dnes považujeme za běžné kopce
Věděli jste, že česká krajina skrývá bouřlivou sopečnou minulost? Sopky na našem území vybuchovaly už před 600 až 700 miliony let a výrazně utvářely dnešní podobu krajiny.
Slzy jsou zásadní pro běžné fungování oka. Mají je i zvířata, ale emoční pláč je vlastní jen člověku
Věděli jste, že jedině u člověka je pláč projevem emocí? Slzy přitom produkují oči jak u lidí, tak u zvířat a mají dokonce několik typů.
Pražský poledník: Na Staroměstském náměstí měřili čas pomocí čáry na zemi. Co na to moderní měření?
Věděli jste, že na Staroměstském náměstí se měřil čas pomocí čáry na zemi? V dlažbě ikonického pražského náměstí dnes najdete nenápadnou bronzovou lištu s nápisem, který připomíná Pražský poledník.
Melouny se na našem území pěstovaly už ve středověku. Pěstovali je takzvaní melouníci
Věděli jste, že melouny se na našem území pěstovaly už ve středověku? Tyhle sladké plody, které se správně česky nazývá lubenice obecná, pro nás mají stále punc exotiky, daří se jim totiž v teplém podnebí.
Odlezelské jezero vytvořil mohutný sesuv půdy během tří dnů. Rychle se ale zanáší, hrozí mu zánik
Věděli jste, že Odlezelské, jinak též Mladotické, jezero na severním Plzeňsku je nejmladším přirozeným jezerem v České republice a evropským unikátem? Jeho vznik na konci května 1872 byl bleskový – během pouhých tří dnů ho vytvořil mohutný sesuv půdy na svahu Potvorovského kopce.
Každé mraveniště má systém. Královna za svůj život dokáže vyprodukovat až 150 milionů vajíček
Věděli jste, že mravenčí královna může žít až 20 let? Mraveniště připomínají velkoměsta se stovkami tisíc obyvatel. U většiny druhů je však mezi nimi jeden vyvolený, přesněji řečeno jedna vyvolená.
Polární záři pozoroval už Galileo Galilei a dal jí jméno. Výsledná barva závisí na hustotě vzduchu
Věděli jste, že polární záři pozoroval už Galileo Galilei, a dokonce jí dal jméno? Latinsky aurora borealis. Další vědec, Anders Celsius, si všiml, že při ní „šílí“ kompas, a Christian Birkeland na přelomu 19. a 20. století experimentálně dokázal, že za vším stojí elektrony interagující s magnetickým polem Země.
V Česku je přes 50 oběžných výtahů. Nejdelší páternoster najdete v Liberci a ve Zlíně
Věděli jste, že v Česku je přes 50 oběžných výtahů? Z dnešního pohledu jsou takzvané páternostery už spíš technickou kuriozitou. Zhruba před 100 lety ovšem byly mezi staviteli velmi oblíbené.
Chobotnice mají tři srdce a jen dvě pevné části těla. Kudy projde tlama, protáhne se celé tělo
Věděli jste, že chobotnice mají tři srdce? Není to však kvůli lásce, ale pro efektivnější život pod hladinou. Tito zajímaví mořští živočichové mají jedno hlavní srdce, které rozvádí okysličenou krev do celého těla. Jenže jejich krevní barvivo má sníženou kapacitu pro přenos kyslíku a proto krev do žaber pumpují pod větším tlakem ještě dvě přídavná srdce.
Kyselina v žaludku je jednou z nejsilnějších žíravin v těle. Je však velmi potřebná
Věděli jste, že člověk má v těle jednu z nejsilnějších žíravin? Jde o kyselinu chlorovodíkovou, která má pH 1. Naštěstí je to v organismu zařízeno tak, že nám v běžném stavu nemůže ublížit, naopak nám pomáhá.