Co v učebnicích nebylo
27. květen 2026

Poslechněte si podcast: Lední medvěd se může i přehřát. Věděli jste, že jeho kůže je pod chlupy černá?

Věděli jste, že i lední medvěd se může přehřát? Největší suchozemská šelma žije v dost nehostinných podmínkách v Arktidě. Teploty tam běžně klesají až k mínus 40 stupňům. A proto evoluce vybavila lední medvědy několika vychytávkami, aby v takovém mrazu přežili.

01:24

Co v učebnicích nebylo

Vydává: Český rozhlas

Martin Písařík přináší každý den zajímavá fakta nebo nedávná odhalení z oblasti biologie, geografie, botaniky či českých reálií.

Web

Dnes01:47

Odlezelské jezero vytvořil mohutný sesuv půdy během tří dnů. Rychle se ale zanáší, hrozí mu zánik

Věděli jste, že Odlezelské, jinak též Mladotické, jezero na severním Plzeňsku je nejmladším přirozeným jezerem v České republice a evropským unikátem? Jeho vznik na konci května 1872 byl bleskový – během pouhých tří dnů ho vytvořil mohutný sesuv půdy na svahu Potvorovského kopce.

Včera01:35

Každé mraveniště má systém. Královna za svůj život dokáže vyprodukovat až 150 milionů vajíček

Věděli jste, že mravenčí královna může žít až 20 let? Mraveniště připomínají velkoměsta se stovkami tisíc obyvatel. U většiny druhů je však mezi nimi jeden vyvolený, přesněji řečeno jedna vyvolená.

Před dvěma dny01:32

Polární záři pozoroval už Galileo Galilei a dal jí jméno. Výsledná barva závisí na hustotě vzduchu

Věděli jste, že polární záři pozoroval už Galileo Galilei, a dokonce jí dal jméno? Latinsky aurora borealis. Další vědec, Anders Celsius, si všiml, že při ní „šílí“ kompas, a Christian Birkeland na přelomu 19. a 20. století experimentálně dokázal, že za vším stojí elektrony interagující s magnetickým polem Země.

Před třemi dny01:33

V Česku je přes 50 oběžných výtahů. Nejdelší páternoster najdete v Liberci a ve Zlíně

Věděli jste, že v Česku je přes 50 oběžných výtahů? Z dnešního pohledu jsou takzvané páternostery už spíš technickou kuriozitou. Zhruba před 100 lety ovšem byly mezi staviteli velmi oblíbené.

Před šesti dny01:29

Chobotnice mají tři srdce a jen dvě pevné části těla. Kudy projde tlama, protáhne se celé tělo

Věděli jste, že chobotnice mají tři srdce? Není to však kvůli lásce, ale pro efektivnější život pod hladinou. Tito zajímaví mořští živočichové mají jedno hlavní srdce, které rozvádí okysličenou krev do celého těla. Jenže jejich krevní barvivo má sníženou kapacitu pro přenos kyslíku a proto krev do žaber pumpují pod větším tlakem ještě dvě přídavná srdce.

Před týdnem01:26

Kyselina v žaludku je jednou z nejsilnějších žíravin v těle. Je však velmi potřebná

Věděli jste, že člověk má v těle jednu z nejsilnějších žíravin? Jde o kyselinu chlorovodíkovou, která má pH 1. Naštěstí je to v organismu zařízeno tak, že nám v běžném stavu nemůže ublížit, naopak nám pomáhá.

Před týdnem01:37

Hora tří moří a hlučných kamenů má název Klepáč a je geografickým unikátem

Věděli jste, že hora Klepáč je geografickým unikátem světového formátu? Má nadmořskou výšku 1 145 metrů a nachází se v masivu Králického Sněžníku na česko-polské hranici.

Před týdnem01:29

Přeborníky v rychlosti plození mláďat jsou vačnatci. Který živočich si na své mládě počká nejdéle?

Věděli jste, že samice žraloka límcového si na narození potomka musí počkat tři a půl roku? Tahle paryba jako by byla zapomenuta v čase. Vyskytovala se na Zemi totiž už před 80 miliony let a podobá se dávno vyhynulým druhům.

Před týdnem01:42

V roce 1804 na Zemi žila miliarda lidí. Od té doby populace prudce rostla. Kdy se očekává pokles?

Věděli jste, že obavy z přelidnění planety měli lidé už koncem 18. století? Konkrétně v roce 1798 varoval britský ekonom a pastor Thomas Malthus před katastrofickým hladomorem, přestože tehdy planetu neobývala ani miliarda lidí.

Před týdnem01:27

Vrch Boreč: v zimě kouří, v létě chladí. Přírodní klimatizace fascinuje lidi od dob kněžny Libuše

Věděli jste, že vrch Boreč v Českém středohoří nedaleko Lovosic v zimě vypadá, jako by se pod ním probouzela sopka? Tento přírodní úkaz je ve skutečnosti ohromujícím fyzikálním procesem probíhajícím uvnitř znělcového masivu.

Před 2 týdny01:21

Létající ryby mohou plachtit nad hladinou vysokou rychlostí až stovky metrů. Proč to dělají?

Věděli jste, proč létající ryby létají? Pokud jste někdy byli na dovolené u moře, mohli jste tento nezvyklý přírodní úkaz vidět na vlastní oči.