Co v učebnicích nebylo
NejnovějšíDnes

Poslechněte si podcast: Geometrický střed České republiky se nachází v obci Číhošť v okrese Havlíčkův Brod

Pokud byste si mapu naší země vystřihli z papíru, a pak ji chtěli napíchnout na tužku tak, aby byla v rovině, museli byste se trefit hrotem právě do Číhošti.

01:33

Co v učebnicích nebylo

Vydává: Český rozhlas

Martin Písařík přináší každý den zajímavá fakta nebo nedávná odhalení z oblasti biologie, geografie, botaniky či českých reálií.

Web

Včera01:29

Kdo jedl první zmrzlinu? Znali ji už staří Římané. Na jeden kopeček zmrzliny padne padesát líznutí

Věděli jste, že zmrzlinu znali už staří Peršané, Egypťané a miloval ji i římský císař Nero? Tehdy to byl ale pouze sníh ochucený ovocnou šťávou a medem.

Před dvěma dny01:31

Který sval v těle je největší a který nejvýkonnější?

Věděli jste, že nelze jednoznačně určit nejsilnější sval lidského těla? Záleží totiž na tom, podle čeho sílu poměřujeme. Kulturisté často předvádějí své bicepsy, pokud by však chtěli ukázat sval, který toho uzvedne opravdu nejvíc, museli by vystavovat svůj zadek. Hýžďový sval totiž například při vstávání ze sedu zvedá celé lidské tělo. Udržuje nás ve vzpřímené poloze a zajišťuje naši stabilitu.

Před pěti dny01:28

Kde se vzali sněhuláci? Kresbička postavy ze sněhu se objevila v modlitební knížce z roku 1380

Věděli jste, že stavění sněhuláků byla oblíbená zábava už v dávné minulosti? Neumíme přesně říci, kdo postavil prvního sněhuláka, s jistotou ale víme, že se kresbička postavy uplácané ze sněhu objevila už v holandské modlitební knížce z roku 1380, známé jako „Kniha hodinek“.

Před šesti dny01:33

Lidé nejčastěji dostávají infarkt v pondělí. Dřív se označoval jako srdeční mrtvice nebo záhať

Věděli jste, že nejčastěji dostávají lidé infarkt v pondělí? Dřív se používaly výrazy jako srdeční mrtvice nebo dokonce záhať. Dnes už mezi lékaři i laiky jednoznačně dominuje pojmenování infarkt.

Před týdnem01:30

Národní muzeum sídlilo ve šlechtických palácích. Sbírky šlechticů daly základ muzejním kolekcím

Věděli jste, že Národní muzeum se několikrát stěhovalo a pobývalo i ve šlechtických palácích? Se sílícím národním povědomím se v českých zemích roku 1818 spojili členové akademické obce a šlechtici a založili instituci s názvem Wlastenské muzeum.

Před týdnem01:26

Hranici mezi Čechami a Moravou vytyčují barokní pylony u Jihlavy. Jsou vysoké skoro pět metrů

Věděli jste, že v Jihlavě a jejím těsném okolí najdeme čtyři zdobné barokní pylony, které vymezují hranici mezi Čechami a Moravou? V polovině 18. století je dala postavit císařovna Marie Terezie ve snaze o definitivní vyřešení vleklých sporů o průběh zemské hranice. Díky striktnímu dělení tak lidé věděli, v které části země se právě nacházejí, ale hlavně bylo jasně určeno, kdo má za co platit.

Před týdnem01:33

Posádky kánoí si užijí v Ralské pahorkatině. Nevšední zážitek nabízí Průrva Ploučnice

Věděli jste, že v Česku existují vodní tunely? Hned na několika místech naší země bylo v minulosti nutné vybudovat umělé kanály, kterými dodnes proudí vodní tok.

Před týdnem01:32

Apendix je zásobárnou prospěšných bakterií. Není to slepé střevo, jak si většina lidí myslí

Věděli jste, že apendix je důležitou zásobárnou bakterií? Celkem dost lidí si myslí, že apendix a slepé střevo je totéž, ale není to tak. Slepé střevo je první úsek tlustého střeva a teprve z něj vystupuje červovitý výběžek pojmenovaný latinsky apendix.

Před týdnem01:30

Věděli jste, že pražský orloj je nejstarším stále fungujícím orlojem na světě?

Vznik tohoto jedinečného díla je opředen legendami. Ta nejrozšířenější hovoří o krutém konci jeho údajného tvůrce mistra Hanuše, jehož pražští konšelé po dokončení práce nechali oslepit, aby podobné dílo už nemohl postavit nikde jinde. Příběh je naštěstí jen smyšlenkou, unikátnost stroje nás ovšem ohromuje dodnes.

Před 2 týdny01:35

Tání ledovců představuje vážný problém. Uvolněné živiny ovlivňují stav mořských ekosystémů

Věděli jste, že je v ledovcích obsaženo až 75 procent sladké vody na zeměkouli? Ledovce v polárních oblastech velmi pomalu kloužou z vyšších míst na pevnině, až dorazí k moři. Tam se z nich odlamují obrovské bloky, takzvané icebergy, které pak unáší mořské proudy. Protože mají menší hustotu než mořská voda, neklesají ke dnu a plavou na hladině.