Iniciativa Dárek pro Putina vybrala 170 milionů korun na generátory a další zařízení pro Ukrajinu. Také Renáta Kellnerová a její nadace poslala na Ukrajinu 170 milionů. „Když vláda řekla, že nebudeme podporovat Ukrajinu, lidé reagují tak, že jdou do nevládních organizací a posílají peníze. Je neuvěřitelné, kolik byl schopen Dárek pro Putina za pár dnů vybrat. Je to skvělé, ale pořád neřešíme příčinu,“ zamýšlí se bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Ukrajinský prezident v rozhovoru pro Český rozhlas připomněl, že součástí bezpečnostních záruk pro Ukrajinu by podle ní mělo být i členství v EU, a to od roku 2027. Německý kancléř Friedrich Merz to označil jako nereálný termín. „Je to velmi brzy. Během následujících několika měsíců by musely být finalizovány veškeré přístupové rozhovory, což není možné. V úvahu připadá jakési specifické členství Ukrajiny, tzn. ne plnohodnotné,“ soudí bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Šéf Evropské rady svolal mimořádný summit lídrů EU v Davosu. „Sešli se vrcholní představitelé států, jejichž agenda je tak plná, že by si setkání nebyli schopni zajistit. Za mě to byl nejočekávanější summit v Davosu za poslední roky, protože přišel v době, kdy napětí nejenom rusko-ukrajinské, ale i stran transatlantických vztahů mezi Spojenými státy a evropským křídlem NATO, je opravdu velké,“ zdůrazňuje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

V Grónsku jsou vojáci některých zemí Severoatlantické aliance. Jaký má význam tam teď posílat vojáky NATO? „Dánské království nemá kapacity, síly, ani prostředky v Grónsku, aby bylo schopno eliminovat, jak nazval Donald Trump: ‚rejdy ruských ponorek a čínských lodí v oblasti‘. Z hlediska národní bezpečnosti Spojených států i NATO je žádoucí, aby vojenská přítomnost – ať armády Spojených států, nebo vojsk NATO – tuto hrozbu do budoucna eliminovala,“ říká Vlastislav Bříza.

Tématem nejnovějšího dílu pořadu Co se děje se světem je situace v Íránu, Venezuele, Spojených Státech a Grónsku. Jak komentuje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza útok Spojených států na Venezuelu? „Donald Trump se nechtěl pustit do dobrodružství typu Afghánistán, Irák. Provedl relativně rychlý, přesný chirurgický řez, eliminoval diktátora a ze země odletěl. Nechtěl žádné ztráty. Cílem byla kontrola oblasti, eliminace narkoterorismu, kontrola nad ropou.“

Přelom roku znamená také novoroční projevy. Volodymyr Zelenskyj kromě jiného řekl, že Ukrajina si přeje mír, ale ne za každou cenu. „‚Chceme konec války, ne konec Ukrajiny.‘ To je věta, která rezonuje a je mistrně pojatá. A ta druhá: ‚Buď svět zastaví ruskou válku, nebo Rusko vtáhne svět do své války.‘ Kdyby Winston Churchill pronesl 1. 1. 1940 větu, že buď svět zastaví německou válku, nebo Německo vtáhne svět do své války, byla by to dějinná věta,“ hodnotí Vlastislav Bříza.

Ukrajina dostane od členských států sedmadvacítky půjčku ve výši 90 miliard eur. Je v tom znát jednotný postup Evropské unie? „Jedná se o maximum možného. Státy EU vyhodnotily, že reparační půjčka – tak nazveme půjčku, která by znamenala použití ruských aktiv – je v tuto chvíli neprůchodná napříč veškerým politickým spektrem celé EU. Proto se zvolila tato forma,“ vysvětluje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Šéf NATO Mark Rutte v Německu vyzval spojence v alianci, aby zesílili obranné úsilí a zamezili tak možné válce vedené ze strany Ruska. Prezident republiky Petr Pavel podporuje zavedení tzv. administrativních odvodů do armády. Podle něj by tímto pomohl získat přehled, s kým a na jaké pozice může armáda stát počítat v případě mobilizace. „Toto neznamená, že bude zavedena povinná vojenská služba. Ani to v tuto chvíli není možné,“ vysvětluje bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Francouzský prezident Emmanuel Macron končí návštěvu Čínské lidové republiky. Setkal se tam se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Během jednání se nejvyšší představitelé obou zemí zavázali k hlubší spolupráci v globálních otázkách, jako je válka na Ukrajině a obchod. „Emmanuel Macron si přijel přihřát do Číny francouzskou polívčičku,“ naznačuje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.