Západní člověk (většinou) rozlišuje mezi snem a skutečností. Ale třeba severoameričtí Indiáni zabíjeli jen proto, že se jim o tom zdálo. A některým Papuáncům zase hrozí trest za to, co spáchají ve snu někoho jiného. Martin Rychlík a Martin Soukup budou mluvit o tom, jaký význam různé kultury světa přikládají snům. Co třeba znamená, když ve snu létáme? Jak se věští budoucnost z kávové sedliny? A proč původní obyvatelé Austrálie ve snech hledali vysvětlení vzniku světa?

Někde rákoska, jinde pochvala. Ke vzdělávání a výchově dětí přistupují na světě různě, nikde ale nepochybují o tom, že jde o důležitou věc. O tom, jak se učí Češi, Papuánci nebo třeba Aztékové, budou mluvit Martin Rychlík a Martin Soukup s Markétou Supa z Fakulty sociálních věd UK. Ta zkoumá, jak děti vnímají učení ze své perspektivy. Jak by se měla proměnit škola, aby se dětem učilo lépe a snáz? Kdy se třeba při učení hodí fakta a kdy zase příběhy?

Zatajte dech a začněte mluvit. Zní to nenápadně, ale schopnost záměrně zastavit dýchání stála u zrodu řeči. Co mezi sebou začali lidé artikulovaně hovořit, vytvořili okolo šesti až sedmi tisíců různých jazyků. Martin Rychlík a Martin Soukup mluví o tom, proč si někteří vesničané spolu nepopovídají, i když spolu sousedí. Dozvíte se, jak Bedřich Hrozný rozluštil prastaré chetitské písmo, uslyšíte úryvek z Bible v papuánském jazyce tok pisin a dojde i na mluvu v českých zemích.

Vleže, ve stoje u kůlu, za přítomnosti otce nebo na samotce. Lidstvo svou pestrostí překvapí i v takové záležitosti, jakou je porod novorozeněte. Třeba v Melanésii otec u porodu obvykle nebývá. My máme blíže spíš některým severoamerickým indiánům, kde muži ženám pomáhají. Vše kolem narození a poporodní péče proberou Martin Rychlík a Martin Soukup s prezidentkou Unie porodních asistentek Magdalénou Ezrovou. A dojde i na kultury, kde rodí muži. Nebo se tak alespoň tváří.

Od Kopčema přes Jakuba po Elišku. Jména si dávali lidé už v pravěku. Sice neznáme jméno toho, kdo jako první rozdělal oheň, ale potřeba nějak si mezi sebou říkat, je vlastní lidem všech dob a všech kontinentů. Když máte jméno, stáváte se zkrátka někým. Jak si říkají Papuánci, Indiáni, ale také my, Češi? Jaroslav Foglar v archivní nahrávce vzpomene na vznik jeho skautské přezdívky Jestřáb a zazní i jedno nezvyklé jméno potomka podnikatele Elona Muska.

Pravěcí lovci chodili na mamuty, my chodíme na houby. Pro ně to byl způsob obživy, pro nás to je kratochvíle a odpočinek od práce. S Martinem Rychlíkem a Martinem Soukupem se vypravíme na lov slona do Afriky, vrátíme se do 30. let minulého století na starý český venkov a ukážeme si těžkou obživu paličkováním. A povíme si také o tom, jak je těžké se živit v době nedostatku.

Počítání v různých podobách a s různou mírou přesnosti doprovází kultury po celém světě. Martin Rychlík a Martin Soukup budou mluvit nejen o tom, jak různá etnika na světě sčítají, odčítají, násobí a dělí, ale také o pokroku, kterého lidstvo díky znalosti matematiky dosáhlo. Vypravíme se mezi Kapauky do Západní Nové Guineje, ale i do švýcarského centra jaderného výzkumu známé jako CERN. A naučíte se také počítat do pěti. Papuánsky.

Ve zdravém těle, zdravý duch. Cvičení, trénování a sportování patří k člověku přinejmenším od antiky. Ostatně olympijské hry se zrodily právě v této době a tzv. sparťanský výcvik má podobné kořeny. O tom, jak si dávají do těla různé kultury na světě, promluví Martin Rychlík a Martin Soukup s hostem nejpovolanějším – kajakářem Vavřincem Hradilkem.

Tetování po celém těle, piercingy v uších, nose či na intimních místech. Své tělo si zdobí lidé po celém světě a dělají tak všemožnými, často i bolestivými způsoby. A zatímco my se chceme spíš zkrášlit a působit hezky na druhé, pro jiná etnika znamená tetování nebo propichování různých častí těla iniciační rituál. O tom, proč si tak rádi různými způsoby měníme naše těla, budou Martin Rychlík a Martin Soukup mluvit s Marií König Dudziakovou, expertkou na tetování a cyberpunk.