Od nástěnných maleb v jeskyni po zdi výtvarných galerií. Tvořivost patří mezi základní charakteristiky člověka. Masky afrických kmenů, nebo třeba skalní umění na Altaji často souvisejí s rituály, magií nebo náboženstvím. Umění, na které se chodíme dívat do galerií, ale neznají. Martin Rychlík a Martin Soukup promluví o různých podobách lidské kreativity. A také o tom, proč muzea musí vracet artefakty, které získala v době imperiálního rozmachu.

Jako malí jsme si hráli všichni a mnozí z nás si hrají i v dospělosti. Jen dětskou fantazii vyměnili třeba za hrací pole s figurkami a házecími kostkami. Hrají si přitom i etnika na hony vzdálená české kotlině. Zdánlivě zbytečná aktivita jako hra má totiž řadu důležitých funkcí, o kterých promluví Martin Rychlík a Martin Soukup.

Z mladých chlapců se stávají dospělí muži, z mladých dívek dospělé ženy, nebo třeba z branců vojáci. Podobné změny životního stavu zpravidla doprovázejí takzvané iniciační rituály, někdy velmi bolestivé, ba dokonce i krvavé. S Martinem Rychlíkem a Martinem Soukupem se vypravíme do indického svatého města Váránasí na hinduistický obřad posledního rozloučení. Ale vrátíme se také do českého historie a poslechneme si rovněž poslední rozloučení se spisovatelem Karlem Čapkem.

Jedna bylina léčí. Druhá mění vědomí a způsobuje halucinace. Třetí dokonce zabíjí. Rozmanitost přírody si uvědomují kultury po celém světě, a proto se jí snaží co nejlépe porozumět a s jejími dary naložit po svém. Martin Rychlík a Martin Soukup zjišťují, kde se používají bylinky jako obvazy pro zahojení ran, proč se tak velké oblibě těší nápoj ayahuasca, z jakého důvodu Papuánci nepovažují kasuára za ptáka a dojde i na nesmrtelný fenomén zahrádkářství.

Počítání v různých podobách a s různou mírou přesnosti doprovází kultury po celém světě. Martin Rychlík a Martin Soukup budou mluvit nejen o tom, jak různá etnika na světě sčítají, odčítají, násobí a dělí, ale také o pokroku, kterého lidstvo díky znalosti matematiky dosáhlo. Vypravíme se mezi Kapauky do Západní Nové Guineje, ale i do švýcarského centra jaderného výzkumu známé jako CERN. A naučíte se také počítat do pěti. Papuánsky.

Já dám něco tobě, ty dáš něco mně. Výměna všeho možného postavená na vzájemnosti leží v jádru každého obchodu, ať už jste na trhu v Egyptě a smlouváte cenu velblouda, vyměňujete komodity za kakaové boby jako jihoameričtí Indiáni, nebo obchodujete na akciových trzích. Obchod, směna, peníze, ale i dary - to rozeberou Martin Rychlík a Martin Soukup. Uslyšíte pravé orientální tržiště, staré obchodníky na historické české vsi a dozvíte se také, proč se nesluší odmítnout něčí dar.

Lidé po celém světě si život zpříjemňují hudbou. Nechají se unášet emocemi, které v nich vyvolává, nehledě na to, zda ji poslouchají při rituálních obřadech, nebo na koncertě ve sportovní hale. Martin Rychlík a Martin Soukup promluví o pestrosti, kterou se může rozeznít hudba napříč světadíly. Uslyšíte hrát původní obyvatele Austrálie na bumerangy i africké Kungy na tětivy svých luků. Dozvíte se, jaké české interprety si nejvíce oblíbili Papuánci z kmene Nungon.

Vleže, ve stoje u kůlu, za přítomnosti otce nebo na samotce. Lidstvo svou pestrostí překvapí i v takové záležitosti, jakou je porod novorozeněte. Třeba v Melanésii otec u porodu obvykle nebývá. My máme blíže spíš některým severoamerickým indiánům, kde muži ženám pomáhají. Vše kolem narození a poporodní péče proberou Martin Rychlík a Martin Soukup s prezidentkou Unie porodních asistentek Magdalénou Ezrovou. A dojde i na kultury, kde rodí muži. Nebo se tak alespoň tváří.

Pravěcí lovci chodili na mamuty, my chodíme na houby. Pro ně to byl způsob obživy, pro nás to je kratochvíle a odpočinek od práce. S Martinem Rychlíkem a Martinem Soukupem se vypravíme na lov slona do Afriky, vrátíme se do 30. let minulého století na starý český venkov a ukážeme si těžkou obživu paličkováním. A povíme si také o tom, jak je těžké se živit v době nedostatku.

Oženit se z lásky, nebo pro peníze? A s kolika manželkami nebo manželi vlastně uzavřít sňatek? S jednou nebo jedním jako u nás, nebo třeba se čtyřmi ženami jako v arabském světě? A zatímco co my novomanželům vložíme pár tisíc do obálky, Papuánci se rodině nevěsty skládají na kompenzaci. Uslyšíte, jakým konkursem prošla nevěsta pro japonského prince nebo jak se vyjednává cena za manželku v Africe. A dozvíte se také, kdo si vzal tu svou sestřenici.