- Podcasty
- Člověčiny aneb Svět lidských fenoménů
Poslechněte si podcast: Zločin a trest. Jak se liší právo a spravedlnost napříč světem?
Kdo není právník, těžko bude znát všechny platné zákony, i když jejich neznalost neomlouvá. Pravidla, jimiž se společnosti řídí nebo trestají některé činy, přitom zavádějí i kultury, které neznají písmo. Jaká jsou jejich práva, povinnosti nebo sankce, řeknou Martin Rychlík a Martin Soukup. Jak třeba Komančové trestali krádeže koní? Jaké moderní prvky obsahuje Chamurappiho zákoník starý zhruba čtyři tisíce let? A co znamená přechod od trestů na těle k trestům na „duchu“?
Člověčiny aneb Svět lidských fenoménů
Námluvy, manželství, tanec, zdobení těla, používání peněz, pojmenování dětí... To jsou fenomény, které sdílejí všichni lidé napříč místem a časem. Ukazujeme pestrost kultur či etnik, ale zároveň i to, co je přes všechny tyto rozdíly všem lidem společné. To jsou Člověčiny aneb Svět lidských fenoménů.
Od pěstního klínu k vesmírným lodím. Jak lidstvo začalo vyrábět nástroje i roboty?
První nástroje zhotovili pravěcí lovci a sběrači, aby si usnadnili lov a konzumaci plodin. Martin Rychlík a Martin Soukup budou mluvit o tom, jakou roli ve vývoji lidstva sehrála právě výroba nástrojů. Už netvoříme pěstní klíny, oštěpy nebo různé vrhače, ale sofistikované stroje, které místo lovu usnadňují práci. Jak a proč vznikl třeba bumerang? Kde sestrojili první hasičkou stříkačku? A čeká lidstvo doba strojů?
Králové, náčelníci nebo faraoni. Kde se kromě antiky rodila demokracie?
Každé společnosti někdo vládne a rozhoduje, kam bude směřovat. Král, císař, prezident, faraon, kmenový náčelník nebo někdo, koho komunita vnímá jako autoritu. Martin Rychlík a Martin Soukup promluví o tom, jak se liší způsoby vládnutí. Co mají společného české korunovační klenoty s vládnoucími holemi panovníků na Markézách v Polynésii? Proč k ustanovení moci sloužily v minulosti lidské oběti? A proč můžeme svazový kmen Irokézů ze severní Ameriky označit za demokratický?
Sklenku vína? Ne, raději betel! Proč požíváme látky, kterými měníme své vědomí?
Ayahuasca, peyotl, tabák, káva či alkohol. Látky, které mění vědomí nebo nabudí organismus, si dopřávají Evropané nebo i původní obyvatelé Ameriky či Melanésie. Zkrátka všichni lidé na světě. Užívání rostlin či jiných substancí, jež povznášejí konzumenty do jiných než běžných stavů, ale nabývá v různých kulturách odlišných funkcí. Jaké látky se používají k rituálům nebo obřadům? Kde všude na světě bojují se závislostmi a drogovými pašeráky? A od čeho se kazí zuby Papuáncům?
Kolik známe věčných lovišť? O různých projevech loučení se zemřelými
Jak se svět loučí se zesnulými? Někde tělo uloží do rakve pod náhrobek, jinde se z těla stane mumie, anebo jen popel. Rozloučení nabývá v různých kulturách rozličných podob. Pro všechny je ale péče o zemřelé důležitá. Martin Rychlík a Martin Soukup promluví o rozmanitosti pohřebních obřadů. Jak se s mrtvými loučí třeba Papuánci nebo hinduisté? A kde kromě Egypta mrtvé mumifikovali? A jak se různě se projevuje truchlení?
Jak vznikají a zanikají národy? O touze člověka někam patřit
Pro Čechy sehrál klíčovou roli v národním uvědomění jazyk, pro Papuánce bankovky. Lidé po celém světě touží patřit do většího celku: do kmene, do společenství nebo k národu. Způsoby, jimiž vymezují hranice mezi sebou a druhými, se ale velmi liší. Jak vlastně národy vznikají? Byly tu národy vždycky, nebo jsou spíše jakýmsi konstruktem? A jakou roli v tom hraje jazyk? Mohou národy zaniknout? O tom všem promluví Martin Rychlík a Martin Soukup v novém díle Člověčin.
Servírujeme pazneht medvědí! Co nejbizarnějšího jedl Zdeněk Pohlreich?
Fritované sýkorky se zobáčky, grilovaná štěňata nebo třeba cvrčci na citrónové šťávě. Pestrost lidstva zakusíte právě na pokrmech. Mluvit o tom bude host nejpovolanější, šéfkuchař Zdeněk Pohlreich. Jaké nejbizarnější jídlo kdy ochutnal? Čeho si nejvíce cení na Magdaleně Dobromile Rettigové? Proč si pochutná i na zvířecích vnitřnostech a jakou budoucnost předvídá lidskému stravování? Na to vše se ptají Martin Rychlík a Martin Soukup. A bude i kaťák a kuře s broskví.
Za sex zazdít zaživa! Jak se liší zákazy pohlavního života?
Trest za cizoložství, tabu incestu či věkové hranice pro legální pohlavní styk. Nutkání kontrolovat či omezovat projevy sexuality je vlastní všem kulturám. Společnosti ale k tomu přistupují rozdílně, a zatímco někde by jisté projevy sexuality byly běžné, jinde pobuřující, nebo dokonce trestné, u některých kmenových společenství naopak tvoří jádro iniciačních rituálů. Martin Rychlík a Martin Soukup promluví o různých přístupech, jimiž se lidstvo staví k sexuálnímu životu.
Teď patříš mezi nás! Jaké iniciační rituály nejvíce bolí?
Válení se v rozžhaveném popelu, zjizvení zad lasturou nebo kousnutí amazonskými mravenci. Bolestivé rituály, jimiž starší a zkušenější členové společenství do něj zasvěcují ty mladší, znají kultury napříč světadíly. Proč je ovšem bolest tak důležitá? Martin Rychlík a Martin Soukup promluví nejen o rituálech etnik, které neznají písmo, ale zaměří se i na obřadné chování v české společnosti. Sdílíme nějaké rituály třeba s Papuánci nebo Inuity? A jak se liší rituál a zvyk?
Z Olympu do perníkové chaloupky. Jaké příběhy si vyprávějí Papuánci nebo Inuité?
Pohádky, legendy či mýty. Vyprávějí si je kultury po celém světě, odvozují od nich svůj původ, nebo vysvětlují věci, které jim nedávají smysl. Třeba Kapaukové si povídají svérázný příběh o vzniku nočního svitu hvězd. Od Martina Rychlíka a Martina Soukupa uslyšíte, jak se sbírají lidové příběhy, proč nás i v moderní době přitahují antické mýty, jak se Papuáncům líbila pohádka o perníkové chaloupce a proč třeba Inuité veřejně soutěží v tom, kdo umí příběhy lépe vyprávět.