- Podcasty
- Člověčiny aneb Svět lidských fenoménů
Poslechněte si podcast: Králové, náčelníci nebo faraoni. Kde se kromě antiky rodila demokracie?
Každé společnosti někdo vládne a rozhoduje, kam bude směřovat. Král, císař, prezident, faraon, kmenový náčelník nebo někdo, koho komunita vnímá jako autoritu. Martin Rychlík a Martin Soukup promluví o tom, jak se liší způsoby vládnutí. Co mají společného české korunovační klenoty s vládnoucími holemi panovníků na Markézách v Polynésii? Proč k ustanovení moci sloužily v minulosti lidské oběti? A proč můžeme svazový kmen Irokézů ze severní Ameriky označit za demokratický?
Člověčiny aneb Svět lidských fenoménů
Námluvy, manželství, tanec, zdobení těla, používání peněz, pojmenování dětí... To jsou fenomény, které sdílejí všichni lidé napříč místem a časem. Ukazujeme pestrost kultur či etnik, ale zároveň i to, co je přes všechny tyto rozdíly všem lidem společné. To jsou Člověčiny aneb Svět lidských fenoménů.
Sklenku vína? Ne, raději betel! Proč požíváme látky, kterými měníme své vědomí?
Ayahuasca, peyotl, tabák, káva či alkohol. Látky, které mění vědomí nebo nabudí organismus, si dopřávají Evropané nebo i původní obyvatelé Ameriky či Melanésie. Zkrátka všichni lidé na světě. Užívání rostlin či jiných substancí, jež povznášejí konzumenty do jiných než běžných stavů, ale nabývá v různých kulturách odlišných funkcí. Jaké látky se používají k rituálům nebo obřadům? Kde všude na světě bojují se závislostmi a drogovými pašeráky? A od čeho se kazí zuby Papuáncům?
Kolik známe věčných lovišť? O různých projevech loučení se zemřelými
Jak se svět loučí se zesnulými? Někde tělo uloží do rakve pod náhrobek, jinde se z těla stane mumie, anebo jen popel. Rozloučení nabývá v různých kulturách rozličných podob. Pro všechny je ale péče o zemřelé důležitá. Martin Rychlík a Martin Soukup promluví o rozmanitosti pohřebních obřadů. Jak se s mrtvými loučí třeba Papuánci nebo hinduisté? A kde kromě Egypta mrtvé mumifikovali? A jak se různě se projevuje truchlení?
Jak vznikají a zanikají národy? O touze člověka někam patřit
Pro Čechy sehrál klíčovou roli v národním uvědomění jazyk, pro Papuánce bankovky. Lidé po celém světě touží patřit do většího celku: do kmene, do společenství nebo k národu. Způsoby, jimiž vymezují hranice mezi sebou a druhými, se ale velmi liší. Jak vlastně národy vznikají? Byly tu národy vždycky, nebo jsou spíše jakýmsi konstruktem? A jakou roli v tom hraje jazyk? Mohou národy zaniknout? O tom všem promluví Martin Rychlík a Martin Soukup v novém díle Člověčin.
Servírujeme pazneht medvědí! Co nejbizarnějšího jedl Zdeněk Pohlreich?
Fritované sýkorky se zobáčky, grilovaná štěňata nebo třeba cvrčci na citrónové šťávě. Pestrost lidstva zakusíte právě na pokrmech. Mluvit o tom bude host nejpovolanější, šéfkuchař Zdeněk Pohlreich. Jaké nejbizarnější jídlo kdy ochutnal? Čeho si nejvíce cení na Magdaleně Dobromile Rettigové? Proč si pochutná i na zvířecích vnitřnostech a jakou budoucnost předvídá lidskému stravování? Na to vše se ptají Martin Rychlík a Martin Soukup. A bude i kaťák a kuře s broskví.
Za sex zazdít zaživa! Jak se liší zákazy pohlavního života?
Trest za cizoložství, tabu incestu či věkové hranice pro legální pohlavní styk. Nutkání kontrolovat či omezovat projevy sexuality je vlastní všem kulturám. Společnosti ale k tomu přistupují rozdílně, a zatímco někde by jisté projevy sexuality byly běžné, jinde pobuřující, nebo dokonce trestné, u některých kmenových společenství naopak tvoří jádro iniciačních rituálů. Martin Rychlík a Martin Soukup promluví o různých přístupech, jimiž se lidstvo staví k sexuálnímu životu.
Teď patříš mezi nás! Jaké iniciační rituály nejvíce bolí?
Válení se v rozžhaveném popelu, zjizvení zad lasturou nebo kousnutí amazonskými mravenci. Bolestivé rituály, jimiž starší a zkušenější členové společenství do něj zasvěcují ty mladší, znají kultury napříč světadíly. Proč je ovšem bolest tak důležitá? Martin Rychlík a Martin Soukup promluví nejen o rituálech etnik, které neznají písmo, ale zaměří se i na obřadné chování v české společnosti. Sdílíme nějaké rituály třeba s Papuánci nebo Inuity? A jak se liší rituál a zvyk?
Z Olympu do perníkové chaloupky. Jaké příběhy si vyprávějí Papuánci nebo Inuité?
Pohádky, legendy či mýty. Vyprávějí si je kultury po celém světě, odvozují od nich svůj původ, nebo vysvětlují věci, které jim nedávají smysl. Třeba Kapaukové si povídají svérázný příběh o vzniku nočního svitu hvězd. Od Martina Rychlíka a Martina Soukupa uslyšíte, jak se sbírají lidové příběhy, proč nás i v moderní době přitahují antické mýty, jak se Papuáncům líbila pohádka o perníkové chaloupce a proč třeba Inuité veřejně soutěží v tom, kdo umí příběhy lépe vyprávět.
Jiný kraj, jiný mrav. Kde byste neměli ukázat druhému podrážku?
Jiný kraj, jiný mrav, praví české přísloví. Proč se pravidla slušného chování na světě různí? O odlišných společenských normách promluví Martin Rychlík a Martin Soukup s expertem na etiketu Ladislavem Špačkem. Kde byste neměli ukázat druhému podrážku od boty? Jak z případného faux pas vybruslit? Jak se proměňuje kultura odívání a zdravení? A proč slušné vychování souvisí s empatií vůči druhému?
Mezi snem a skutečností. Co znamená, když ve snu létáme?
Západní člověk (většinou) rozlišuje mezi snem a skutečností. Ale třeba severoameričtí Indiáni zabíjeli jen proto, že se jim o tom zdálo. A některým Papuáncům zase hrozí trest za to, co spáchají ve snu někoho jiného. Martin Rychlík a Martin Soukup budou mluvit o tom, jaký význam různé kultury světa přikládají snům. Co třeba znamená, když ve snu létáme? Jak se věští budoucnost z kávové sedliny? A proč původní obyvatelé Austrálie ve snech hledali vysvětlení vzniku světa?
Vzdělávej a vychovávej! Někde rákoska, jinde pochvala. Jak by se měla proměnit škola?
Někde rákoska, jinde pochvala. Ke vzdělávání a výchově dětí přistupují na světě různě, nikde ale nepochybují o tom, že jde o důležitou věc. O tom, jak se učí Češi, Papuánci nebo třeba Aztékové, budou mluvit Martin Rychlík a Martin Soukup s Markétou Supa z Fakulty sociálních věd UK. Ta zkoumá, jak děti vnímají učení ze své perspektivy. Jak by se měla proměnit škola, aby se dětem učilo lépe a snáz? Kdy se třeba při učení hodí fakta a kdy zase příběhy?