Dějiny lidství doprovázejí i boje a války. Nepřátelství mezi různými klany, etniky, národy nejsou ničím neobvyklým ani ve vyspělém světě. Proč války souvisejí s tím, že někoho druhého považujeme za nedostatečného člověka? Existuje na světě kultura, která nikdy s nikým neválčila? A kolika způsoby lze uzavřít mír? Martin Rychlík a Martin Soukup o tom, jak překonat nepřátelství mezi lidmi.

Všichni cítíme emoce – radost, hněv nebo lásku. Vyjadřujeme je ale rozličnými způsoby. Zatímco třeba u nás držení za ruce znamená zamilovanost, jinde to může být výrazem přátelství mezi dvěma muži. Vypravíme se na námluvy mezi arabské kmeny, zjistíme, proč v mikronéské oblasti Palau rodiče svým dětem záhy přestávají projevovat náklonost třeba pohlazením nebo objetím. A dozvíme se, kde má kořeny koncept romantické lásky, kdy spolu dva lidé žijí, protože se mají prostě rádi.

Zatajte dech a začněte mluvit. Zní to nenápadně, ale schopnost záměrně zastavit dýchání stála u zrodu řeči. Co mezi sebou začali lidé artikulovaně hovořit, vytvořili okolo šesti až sedmi tisíců různých jazyků. Martin Rychlík a Martin Soukup mluví o tom, proč si někteří vesničané spolu nepopovídají, i když spolu sousedí. Dozvíte se, jak Bedřich Hrozný rozluštil prastaré chetitské písmo, uslyšíte úryvek z Bible v papuánském jazyce tok pisin a dojde i na mluvu v českých zemích.

Jedna bylina léčí. Druhá mění vědomí a způsobuje halucinace. Třetí dokonce zabíjí. Rozmanitost přírody si uvědomují kultury po celém světě, a proto se jí snaží co nejlépe porozumět a s jejími dary naložit po svém. Martin Rychlík a Martin Soukup zjišťují, kde se používají bylinky jako obvazy pro zahojení ran, proč se tak velké oblibě těší nápoj ayahuasca, z jakého důvodu Papuánci nepovažují kasuára za ptáka a dojde i na nesmrtelný fenomén zahrádkářství.

Všechny kultury na světě znají osobní vlastnictví - menších, ale i těch větších a hodnotnějších věcí. Majetek ale poměřují různými způsoby. Co jiný kraj, to jiná pravidla toho, co někdo může považovat za své. Někde jsou to auta, domy, byty, jinde třeba bumerangy, mýty nebo tetovací vzory. Martin Rychlík a Martin Soukup o tom, co vše lze vlastnit a zda ve všech kulturách existují majetkové rozdíly. Vypravíme se na aukci dobytka v Brazílii a vzpomene na vyvlastňování majetku.

Z mladých chlapců se stávají dospělí muži, z mladých dívek dospělé ženy, nebo třeba z branců vojáci. Podobné změny životního stavu zpravidla doprovázejí takzvané iniciační rituály, někdy velmi bolestivé, ba dokonce i krvavé. S Martinem Rychlíkem a Martinem Soukupem se vypravíme do indického svatého města Váránasí na hinduistický obřad posledního rozloučení. Ale vrátíme se také do českého historie a poslechneme si rovněž poslední rozloučení se spisovatelem Karlem Čapkem.

Tetování po celém těle, piercingy v uších, nose či na intimních místech. Své tělo si zdobí lidé po celém světě a dělají tak všemožnými, často i bolestivými způsoby. A zatímco my se chceme spíš zkrášlit a působit hezky na druhé, pro jiná etnika znamená tetování nebo propichování různých častí těla iniciační rituál. O tom, proč si tak rádi různými způsoby měníme naše těla, budou Martin Rychlík a Martin Soukup mluvit s Marií König Dudziakovou, expertkou na tetování a cyberpunk.

Počítání v různých podobách a s různou mírou přesnosti doprovází kultury po celém světě. Martin Rychlík a Martin Soukup budou mluvit nejen o tom, jak různá etnika na světě sčítají, odčítají, násobí a dělí, ale také o pokroku, kterého lidstvo díky znalosti matematiky dosáhlo. Vypravíme se mezi Kapauky do Západní Nové Guineje, ale i do švýcarského centra jaderného výzkumu známé jako CERN. A naučíte se také počítat do pěti. Papuánsky.

Lidé po celém světě si život zpříjemňují hudbou. Nechají se unášet emocemi, které v nich vyvolává, nehledě na to, zda ji poslouchají při rituálních obřadech, nebo na koncertě ve sportovní hale. Martin Rychlík a Martin Soukup promluví o pestrosti, kterou se může rozeznít hudba napříč světadíly. Uslyšíte hrát původní obyvatele Austrálie na bumerangy i africké Kungy na tětivy svých luků. Dozvíte se, jaké české interprety si nejvíce oblíbili Papuánci z kmene Nungon.

Od Kopčema přes Jakuba po Elišku. Jména si dávali lidé už v pravěku. Sice neznáme jméno toho, kdo jako první rozdělal oheň, ale potřeba nějak si mezi sebou říkat, je vlastní lidem všech dob a všech kontinentů. Když máte jméno, stáváte se zkrátka někým. Jak si říkají Papuánci, Indiáni, ale také my, Češi? Jaroslav Foglar v archivní nahrávce vzpomene na vznik jeho skautské přezdívky Jestřáb a zazní i jedno nezvyklé jméno potomka podnikatele Elona Muska.