V letošním roce Parlament České republiky projednal rozsáhlou a zásadní, v pořadí již druhou, velkou novelu stavebního zákona po novele z roku 2023. Tato novela znovu mění institucionální pojetí výkonu veřejné správy na úseku územního plánování a stavebního řádu a přináší také řadu významných procesních změn. Velká novela stavebního zákona nabude účinnosti 1. 1. 2027 s tím, že některé prvky reformy budou postupně nabíhat až do 1. 1. 2028. V tomto díle našeho podcastu se seznámíme se základními principy nové právní úpravy, zejména v institucionální rovině.

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

Myslíte si, že nejjednodušší cestou ke spokojenějším zaměstnancům je zvýšení mzdy? Pak vás možná překvapí, že ani zaměstnanci odměňovaní nad úrovní trhu nemusí být se svou mzdou spokojení. Proč vyšší odměna přináší spokojenost často jen na chvíli? A proč lidé někdy dokonce preferují rostoucí mzdu před variantou, díky které by celkově získali víc? V podcastu se podíváme na to, jestli je spokojenost se mzdou vůbec realistickým cílem zaměstnavatelů a odhalíme některé časté mýty.

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

Akt o umělé inteligenci deepfakes všeobecně nezakazuje, spojuje s nimi zejména povinnosti co do transparentnosti, přičemž některé případy z nich dokreonce vyjímá. Nesmí se však zapomínat, že na deepfakes pamatuje i trestní zákoník. Jakub Charvát z Lawrence AI se tak ve čtrnáctém díle své podcastové série zabývá právě definicí deepfakes, transparentnostními povinnostmi podle článku 50, novou českou trestněprávní úpravou, jakož i tak zvaně vodoznakováním AI obsahu v praxi.

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

Vláda na konci srpna schválila návrh nového zákona o platformové práci, který má s účinností od 1. ledna 2027 přinést nová pravidla pro práci prostřednictvím digitálních platforem. Půjde například o řidiče nebo kurýry pracující prostřednictvím aplikací. Jednou z nejvýznamnějších změn je zavedení vyvratitelné právní domněnky pracovněprávního vztahu. Ta může zásadně změnit způsob, jakým se bude posuzovat, jestli platformový pracovník skutečně podniká jako osoba samostatně výdělečně činná, nebo jestli fakticky vykonává závislou práci a má být považován za zaměstnance.

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

Za své kontrolní praxe na OIP jsem se setkal s mnoha příčinami pracovních úrazů. Nejčastěji to bylo používání zařízení k jiným účelům, než je určeno, nedodržení bezpečného pracovního postupu a nepoužití předepsaných osobních ochranných pracovních prostředků. Většinou byl poškozený zasažen silou stroje, poražen motorovým vozíkem, zasažen elektřinou, padajícím břemenem nebo odlétlým materiálem. Následující příběh se po všech stránkách vymyká.

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

Věděli jste, že Katalog prací může být užitečným praktickým nástrojem i pro soukromé firmy? Mnoho zaměstnavatelů ho pořád vnímá jen jako pomůcku pro veřejnou správu, přitom může výrazně pomoct při určování hodnoty jednotlivých pracovních míst, nastavení základní mzdové diferenciace i při zdůvodňování mzdových rozhodnutí. Zároveň si ukážeme, kde jeho možnosti končí a proč sám o sobě neurčuje, kolik mají zaměstnanci vydělávat.

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

Nový zaměstnanec podepsal pracovní smlouvu. Znamená to, že je vyhráno? Ani zdaleka. Právě první dny a týdny v nové práci často rozhodují o tom, jestli se zaměstnanec rychle zapojí do pracovního kolektivu, nebo začne přemýšlet o odchodu. Kvalitní onboarding proto není jen formalita ani soubor povinných školení, ale důležitý nástroj, který ovlivňuje spokojenost, výkonnost i dlouhodobé setrvání zaměstnanců v organizaci. Jak má efektivní onboarding vypadat, kdy začíná adaptační proces, kdo za něj nese odpovědnost a proč nestačí pouze školení BOZP? Odpovědi na tyto otázky přináší dnešní podcast.

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

S ohledem na pravidla pro DPH skupinu existuje v dánských daňových předpisech zásadní omezení. Subjekt vykonávající výhradně jen osvobozené činnosti bez nároku na odpočet daně může vytvořit DPH skupinu jen s někým, s kým je ve vztahu přímého či nepřímého 100procentního vlastnictví. Například pokud matka vlastní 100procentní podíl na dceřiné společnosti, která vlastní 99procentní podíl na další společnosti, tak vytvořit DPH skupinu „matka-dcera-vnučka“ je možné jenom v situaci, kdy by každý z účastníků poskytoval zdanitelná plnění. Jestliže by například vnučka prováděla jen osvobozenou činnost bez nároku na odpočet daně, pak by do skupiny zahrnuta být nemohla.

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

Třetí pilíř směrnice ViDA se zabývá vizí Evropské unie na jednotnou registraci k DPH neboli Single VAT Registration, která má za cíl omezit potřebu vícenásobných registrací k DPH v jednotlivých členských státech Evropské unie. Dnes se podniky působící přeshraničně často musí registrovat k DPH v každém státě, kde uskutečňují vybrané transakce. Od 1. července 2028 však začnou platit nová pravidla, která mají tuto administrativní zátěž výrazně snížit. Podniky budou moci plnit větší část svých DPH povinností prostřednictvím jediného elektronického portálu. Pomoci mají rozšířené režimy One Stop Shop, nový režim pro přemístění vlastního zboží a širší využití mechanismu přenesení daňové povinnosti. Třetí pilíř ViDA přitom nevytváří zcela nový systém registrace k DPH. Naopak staví na stávajících režimech One Stop Shop a Import One Stop Shop a významně rozšiřuje jejich využití. Cílem je pokrýt širší okruh přeshraničních transakcí a omezit situace, kdy je nutná registrace k DPH v několika členských státech současně.

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

Ještě před několika desítkami let bylo soukromí spojováno především s ochranou obydlí, korespondence nebo rodinného života. Dnes stačí použít internetovou službu, mobilní aplikaci nebo chytré zařízení a vznikají digitální stopy, které mohou být shromažďovány, analyzovány a dále využívány. Technologie dnes neumožňuje pouze zjistit informace o minulém jednání člověka, ale také předvídat jeho zájmy a chování. Data se proto stala jedním z nejvýznamnějších ekonomických aktiv současnosti a zdrojem moci technologických společností.

Z právního hlediska tak vzniká zásadní otázka: mají být osobní údaje pouze zdrojem digitální ekonomiky, nebo má mít jednotlivec skutečnou kontrolu nad tím, jak jsou jeho data využívána? Právník dnes už neřeší pouze to, kdo neoprávněně otevřel cizí dopis. Moderní právní spory se často odehrávají v databázích, algoritmech a digitálních platformách, kde se rozhoduje o tom, jaké informace o nás budou shromažďovány a jaký význam jim bude přikládán. Evropská unie na tento vývoj reagovala vytvořením jednoho z nejkomplexnějších regulačních rámců na světě – od GDPR přes pravidla pro digitální platformy až po regulaci umělé inteligence.

A právě o tom bude tento podcast: o tom, proč jsou data novým druhem moci, proč soukromí v digitálním světě stále není samozřejmostí a jak se právo snaží držet krok s technologiemi, které se vyvíjejí rychleji než zákony.

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz