Udržitelnost se v posledních letech stala jedním z nejfrekventovanějších pojmů v podnikové praxi. Zatímco dříve byla chápána především jako dobrovolný nástroj corporate social responsibility, dnes se stále více proměňuje v právně vymahatelný rámec povinností. Koncept ESG – Environmental, Social, and Governance – tak již nepředstavuje pouze hodnotový nebo reputační standard, ale komplexní regulatorní strukturu, která zásadně ovlivňuje fungování obchodních korporací v Evropské unii. Tento vývoj vede k tomu, že se z ESG stávají právní „puzzle“, tedy soustava navzájem propojených a často se překrývajících právních povinností, které musí podniky systematicky identifikovat, implementovat a prokazovat. Otázka udržitelnosti se tak transformuje v otázku právní compliance, regulatorní odpovědnosti a v konečném důsledku i corporate governance.

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

Kontrolní praxe Oblastního inspektorátu práce ukazuje, že znát zdravotní stav svého zaměstnance je podceňovaným úkolem zaměstnavatele. Zákon již neukládá pracovnělékařské prohlídky jako jednoznačnou povinnost. Nicméně na příkladech ze šetření pracovních úrazů ukazujeme, že povinnost nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práci, která by neodpovídala jeho zdravotní způsobilosti, stále platí. Nyní si na dalším příkladu z kontrol OIP ukážeme, že zdravotní způsobilost ve skutečnosti znamená komplexní znalost zdravotního stavu zaměstnance.

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

Může Justiční akademie odmítnout poskytnout zadání testových otázek z již proběhlého výběrového řízení na funkci soudce jen proto, že vyhláška stanoví jejich neveřejnost? Může být žádost o tyto informace považována za zneužití práva na informace? Nejvyšší správní soud ve svém únorovém rozsudku, zdůraznil, že omezení ústavně zaručeného práva na informace musí mít dostatečnou zákonnou oporu. Samotná podzákonná úprava k tomu nestačí.

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

Soudní dvůr EU rozhodoval tentokrát o případu zásadním pro Českou republiku. Okomentoval pravidla pro uplatnění nároku na odpočet daně ve sporu, který mezi sebou vedly dva české subjekty – Odvolací finanční ředitelství a Oblastní nemocnice Kolín. Pozoruhodné na celém případu je, že se Soudní dvůr sice zcela přiklonil na stranu Nemocnice Kolín, ovšem při izolovaném čtení toho, jak formuloval svou závěrečnou odpověď, byste si rozhodně museli myslet opak.

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

Herní měna otevírá hráčům nové funkcionality nebo slouží k nákupu různých předmětů či služeb v rámci počítačové hry. Soudní dvůr se v rozsudku C-472/24 litevské společnosti Žaidimų valiuta zabýval vztahem daně z přidané hodnoty a herní měnou v okamžiku, kdy tato měna opustí herní prostředí a je s ní obchodováno. V případě litevské společnosti šlo o „zlato“, které se dalo ve hře RuneScape vydělat farmařením nebo plněním úkolů. Nebo ho šlo koupit i mimo hru tak, že někdo zlato v rámci hry získal a za reálnou měnu toto zlato někomu jinému prodal. Kupující hráč pak se zlatem v rámci hry zase platil. Litevská společnost byla v daném sporu tím, kdo za reálnou měnu zlato hráčům prodával. A to bez DPH. A protože s tímto přístupem k prodeji herní měny nebyla litevská daňová správa spokojená, dostal se spor až k Soudnímu dvoru, kterému byly položeny dvě předběžné otázky. První, zda prodej zlata ze hry RuneScape spadá do plnění osvobozených od DPH, a druhá, zda v případě, pokud nelze prodej osvobodit, má být základem daně prodejní hodnota zlata nebo rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou.

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

Umělá inteligence dnes dokáže projít stovky životopisů během několika vteřin a výrazně zrychlit celé procesy získávání i výběru zaměstnanců. Může ale také nenápadně opakovat chyby minulosti a ovlivnit rozhodování o lidech způsobem, který neumíme vysvětlit. Kde končí efektivita a začíná plíživé riziko diskriminace, za které ale nesou odpovědnost sami zaměstnavatelé? A co by měl vždy rozhodnout člověk? Podcast přináší praktický pohled na to, jak využívat umělou inteligenci v náboru chytře a bezpečně.

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

S rozvojem a rozšířením AI agentů, kteří za sebe s pomocí blockchainu dokonce sami platí a zároveň i dostávají zaplaceno, vyvstává například otázka, jak jejich akce redukovat na odpovědnou fyzickou nebo právnickou osobu, když se bez ní obejdou. Jakub Charvát z Lawrence AI ve dvanáctém díle své podcastové série proto ukazuje dvě tváře blockchainu: jako meče, který dává AI agentům faktickou možnost jednat, a jako otěže, které naopak nám poskytují nejen důkazy, ale i vymahatelnost sankcí.

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

Googlili jste si někdy předpisy pro BOZP? Já někdy před deseti lety, kdy jsem chystal svoji první přednášku o bezpečnosti práce. Upozornil jsem, že všechny aktuální předpisy sice vznikly kolem roku 2005, ale nejde o umělý počin úředníků našich ministerstev či Evropské unie, nýbrž vycházejí z předchozích bezpečnostních předpisů. Dokonce se setkáváme s názory, že staré předpisy byly mnohdy srozumitelnější. Byly psány jasně a přímočaře, což si zaslouží připomenutí.

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

Je zřejmé, že jde o další příběh o stohování. Tedy o způsobu skladování nejméně oblíbeném mezi inspektory OIP pro svoji nebezpečnost. Kromě připomenutí základních technických norem si povězme, jak v praxi BOZP může vzniknout vnitřní předpis pro stanovení výšky stohu. Inspirace vychází opět ze smrtelného pracovního úrazu.

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

Od 1. ledna 2026 nabyla účinnosti novela v oblasti péče o nezletilé. Ta si klade za cíl zefektivnit a sjednotit řízení v oblastech péče o nezletilé, která jsou vedena zpravidla v časovém tlaku. Zavádí nový institut prozatímního rozhodnutí a specifikuje řízení, které mu předchází. Před vydáním prozatímního rozhodnutí musí být dán prostor všem účastníkům řízení k vyjádření, odvolání proti němu je často nepřípustné a musí být vydáno zpravidla do 3 měsíců od podání návrhu. Na druhou stranu je nově vyloučena aplikace ustanovení o obecném předběžném opatření na tuto problematiku. Pojďme se na tuto otázku v dnešním podcastu podívat podrobně.

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz