Ještě před pár lety byla udržitelnost vnímána jako módní slogan, dobrovolná iniciativa nebo marketingový nástroj. Dnes se však z ní stává právní povinnost. Evropská unie přetavila ideu ESG – tedy Environmental, Social and Governance – do závazného legislativního rámce. Firmy, banky i veřejné instituce musí nově vykazovat nejen finanční, ale i nefinanční výkonnost, a to v oblastech životního prostředí, sociálních vztahů a řízení společnosti. V dnešním dílu se podíváme, jak se z udržitelnosti stal právní koncept, jaké povinnosti ESG přináší podnikům a proč by právníci měli ESG rozumět stejně dobře jako účetnictví.

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

Uhlíkové kredity, offsety a uhlíková neutralita se v posledních letech staly běžnou součástí komunikace firem, finančních institucí i veřejných projektů. Závazky ke kompenzaci emisí skleníkových plynů výsadbou stromů nebo ukládáním uhlíku do půdy mohou působit atraktivně. Jenže právě u těchto uhlíkových propadů se dlouhodobě ukazuje zásadní problém: chybí jednotná a důvěryhodná pravidla, podle kterých by bylo možné posoudit, co skutečně funguje. Evropská unie se rozhodla tuto mezeru zaplnit přijetím nařízení o certifikaci uhlíkových propadů. Aktuálně vznikají konkrétní metodiky, pravidla ověřování a rodí se první související projekty. Jinými slovy: uhlíkové propady přestávají být abstraktním pojmem a začínají dostávat jasný právní a praktický rámec. Co si pod pojmem uhlíkové propady představit a proč je nové nařízení pro firmy důležité?

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

Rozkaz k vyklizení – nový institut civilního procesního práva. Jaké jsou jeho parametry? Čím se liší a v čem se naopak podobá již dobře známým rozkazním řízením jako například platebnímu rozkazu. Co je třeba podniknout, aby mohl být soudem vydán a jaké mohou být důsledky jeho vydání? Těmito otázkami se budeme zabývat v našem podcastu.

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

Chytré podcasty obvykle zakončuje několik otázek. Já jimi tentokrát začnu: Potřebuje firma do 25 zaměstnanců při řešení svých povinností v BOZP odborně způsobilou osobu? Zjednodušeně OZO neboli bezpečáka s certifikací OZO, který každých pět let skládá zkoušky ze všech oborů BOZP? Odpovím za vás: Nepotřebuje. Přesto ho v praxi často má. A přesto je podle kontrolní praxe OIP úroveň BOZP v takové firmě špatná. Posviťme si na to.

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

V hojně sledovaném rozsudku ze dne 8. prosince 2025, čj. 22 Ads 168/2025-51 se Nejvyšší správní soud vyjádřil ke znakům tak zvaného „švarcsystému“ v případě kurýrů dovážejících potraviny. Přestože se kauza týkala pokuty od inspektorátu práce za přestupek spočívající v umožnění výkonu nelegální práce, soud zde vymezuje znaky švarcsystému a dotýká se i obojetné činnosti, což je termín z oblasti daňové judikatury.

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

Ne každé právní jednání člověka, který navenek působí svéprávně, je skutečně projevem svobodné a právně relevantní vůle. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí z května 2025 uvedl, že pokud osoba jedná v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat, je takové jednání zásadně absolutně neplatné a soud k takové neplatnosti přihlíží i bez návrhu. Jde o interpretaci zásadní nejen pro majetkové a dědické spory, ale i pro obecné chápání autonomie vůle v soukromém právu.

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

V nedávném rozsudku 21 Afs 94/2025-83 se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou prokázání nákladů na reklamní plnění. Žalobkyně měla uzavřenou smlouvu o propagaci vždy na celé zdaňovací období. Správce daně zpochybnil daňovou uznatelnost části reklamních nákladů, a to převážně s argumentací, že daňový subjekt neprokázal poskytnutí všech sjednaných bodů v plném rozsahu. Případ se tak dostal až k Nejvyššímu správnímu soudu.

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

Generální finanční ředitelství vydalo v lednu 2026 informaci k uplatňování DPH u nemovitých věcí v návaznosti na novelu zákona o DPH účinnou od 1. července 2025. Tato novela zásadním způsobem změnila systematiku osvobození při dodání nemovitých věcí, definici stavebního pozemku, pojetí vybrané nemovité věci i pravidla pro uplatnění snížené sazby u staveb pro bydlení a sociální bydlení. Současně byla přijata nová vyhláška upravující výpočet podlahové plochy pro účely DPH.

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

Zákon o DPH stanovuje, že plátce je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně nejdříve za zdaňovací období, ve kterém má daňový doklad. To znamená, že pokud datum uskutečnění zdanitelného plnění přijatého plnění nastane například v březnu, tak nárok na odpočet daně plátce s měsíčním zdaňovacím obdobím uplatnit již v březnovém přiznání, pokud ještě do konce března daňový doklad obdrží. Přijme-li tento plátce daňový doklad až v dubnu, nárok na odpočet v březnovém přiznání uplatnit nemůže. Uplatní jej až v přiznání podaném za duben.

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz

Nájem nemovité věci je obecně osvobozen od daně. Bez nároku na odpočet. A to je důvod, proč se velmi často potkáváme s nájmem, který je s daní z přidané hodnoty. Na rozdíl od jiných služeb, které zákon osvobozuje od DPH, má pronajímatel nemovité věci privilegium službu nájmu dobrovolně zdanit, a ponechat si tak možnost odpočítávat DPH na vstupu, které s nájmem souvisí. V případě dobrovolného zdanění nájmu se bude vždy jednat o zdanění v běžném režimu. Přenesení daňové povinnosti, jak je známe z dobrovolného zdanění dodání nemovité věci, se u pronájmu neuplatní.

Více podcastů najdete v aplikaci Chytré podcasty, kterou naleznete na chytrepodcasty.cz