- Podcasty
- Zdopravy Podcast

Poslechněte si podcast: Cesty Zdopravy - Radek Mátl
Přinášíme další ze speciálních vydání podcastu Cesty Zdopravy.cz, kdy náš host
odpovídá především na vaše čtenářské dotazy.
Pozvání do studia přijal Radek Mátl, který stojí už čtyři roky v čele Ředitelství silnic a dálnic, aby se během 60 minut popral s 25 dotazy čtenářů.
Česko právě teď prožívá stavební dálniční boom, v příštím roce by se mělo otevřít přes sto kilometrů nových dálnic, což naše země nepamatuje. Kdy bude ale kompletně dostavěná dálnice D6, kdy bude zcela funkční dálnice D35, kdy se poprvé kopne na středočeském úseku dálnice D3, jaký je stav v přípravách severního obchvatu hlavního města mezi dálnicemi D7 a D8, povede opravdu pražský okruh pod pražskou čtvrtí Suchodol a dojde někdy i na propojení dálnic D3 a D5 na pomezí Středočeského a Jihočeského kraje?
I to jsou otázky, které vás zajímaly a Radek Mátl na ně v novém díle podcastu detailně odpovídá. Jedna z vašich otázek míří i k velmi očekávané silnici první třídy číslo 73 z Brna na sever směrem na Moravskou Třebovou, která byla dříve označována jako dálnice D43. Ta by měla vést z velké části v obdobné stopě, v které nacistické Německo rozestavělo dálnici Vídeň - Vratislav. A tak je otázka, zda není možné původní stavbu aspoň částečně využít „Z velké části ne, za ty roky se z toho stal biotop a kvalita náspu není dobrá. Povedeme tu trasu tímto
územím, ale budeme muset velkou část odtěžit, provádět sanace a budeme defacto stavět znovu. Ani mosty, které jsou dnes pomalu 80 let staré, si nedovedu představit, že bychom využili na stavbu nové dálnice s životností sto let,“ řekl v podcastu Radek Mátl.
Jako čtenáři jste se podivovali i nad tím, proč se u Brna rozšiřuje dálnice D1 na šest pruhů jen ve velmi krátkém úseku. „Nic jiného nám nezbylo, měli jsme povoleno rozšiřovat dálnici jen v tomto místě v délce 1,5 kilometru. Je to ten nejkomplikovanější úsek, kde jsou napojeny dálnice D2 a D52 a intenzity provozu jsou tam největší. Tady se nám podařilo proces urychlit, získat stavební povolení a mohli jsme se do toho pustit. Co se týká ostatních úseků, tam bohužel nemáme vydané ani územní rozhodnutí. Rádi bychom udělali celých 30 kilometrů,
tak to ale připravené nebylo. Rozšiřujeme úsek, který byl nejkritičtější,“ odpovídá čtenářům v podcastu Radek Mátl.
V rozhovoru otevíráme také téma kritického nedostatku kameniva pro dopravní stavby, který by mohl nastat už v řádu několika let, protože zásoby v českých lomech, které je možné vytěžit, se povážlivě tenčí.
Ptali jste se také na to, jak zrychlit přípravu dopravních staveb. „Možná všechny překvapím, ale potřebujeme se méně zabývat legislativou a víc efektivitou činnosti úředníků ale i projektantů, investorů a všech. Aby se procesy zrychlily. Jsme v demokratické zemi. Je dobře že je právo se odvolávat u důležitých staveb, které ovlivní životy spousty lidí. Na druhou stranu není možné, aby nám vyřízení odvolání pak trvalo 18 nebo 12 měsíců. To je špatně, to nás strašně zdržuje,“ říká Radek Mátl s tím, že by velmi pomohl také nový stavební zákon, který by sloučil územní a stavební řízení, čímž by jedno kolečko odvolání odpůrců výstavby
nových dálnic odpadlo.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
Zdopravy Podcast
Dopravní témata podrobně a se zasvěcenými hosty.
Cesty Zdopravy - Ilona Plevová
Jak se dělá EIA a kdy může dopravní stavby skutečně zaříznout. Právě o tom je nový díl
podcastu Cesty zdopravy.cz, který si můžete právě teď poslechnout. Naším hostem je jedna z největších českých specialistek na posuzování vlivu staveb na životní prostředí Ilona Plevová z Pragoprojektu.
Pracovala například na získání EIA pro severní část pražského okruhu mezi Ruzyní a Březiněvsí a také pro navazující úsek 520 do Satalic. Po získání kladného stanoviska EIA tu dál dohlíží na projektovou koordinaci. Co se tedy musí ještě všechno odehrát, než se poprvé kopne do země na Pražském okruhu mezi Ruzyní a Březiněvsí, tedy mezi dálnicemi D7 a D8?
See omnystudio.com/listener for privacy information.
Cesty ZDopravy - Martin Hořínek
Jak fungují kontejnerové terminály v Česku a jak jezdí kontejnerové vlaky v Evropě, o tom je nejnovější díl podcastu Cesty Zdopravy.cz.
Pozvání do našeho studia přijal Martin Hořínek, jednatel dopravce Metrans Rail a provozní ředitel a člen představenstva společnosti Metrans. Zároveň je de facto prezidentem sdružení nákladních dopravců na železnici ŽESNAD.CZ.
V Česku provozuje Metrans dva velké hub terminály – jeden v Praze-Uhříněvsi a druhý v České Třebové, kde se kontejnery nejen vykládají, ale i překládají na vlakové linky do dalších destinací. Menší terminály Mentransu v Nýřanech, Ústí nad Labem, v Lípě nad Dřevnicí a v Havířově jsou pak cílové, kde si kontejnery vyzvedávají zákazníci. „Terminálů máme v Evropě 21 a máme železniční dopravce, kteří jsou ve všech zemích, kde máme terminály. Pravidelné linky pak spojují naše terminály a jezdí do všech velkých přístavů nebo do velkých průmyslových center, jako je německé Porůří,“ říká v podcastu Martin Hořínek s tím, že týdně má celá skupina Metrans na evropské síti 670 vlaků s kontejnery. Páteřní linkou z Česka je pro Metrans relace Praha-Hamburk, která vyjela poprvé v roce 1992. Dnes jede mezi Českem a Hamburkem v průměru osm párů kontejnerových vlaků každý den.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
Cesty Zdopravy - Jan Šurovský
Praha zažívá tramvajový boom a pracuje na návratu trolejbusů do městských ulic, proto jsme pozvali do studia Jana Šurovského. Ten je místopředsedou představenstva pražského dopravního podniku, kde zastává pozici, která nese oficiální označení Technický ředitel-povrch. Je také už 31. rokem aktivním řidičem tramvaje. Vídat ho v ulicích s tramvají můžete pravidelně i když je jedním z vrcholových manažerů podniku. „Já bych řekl, že to nemá to žádná negativa. Jsem v kontaktu s lidmi, jsem v kontaktu s našimi stroji, s našimi tratěmi a udělám si i představu o dopravním režimu,
který tam panuje,“ říká v podcastu Jan Šurovský.
První část našeho rozhovoru věnujeme detailní diskusi o přípravě nových tramvajových tratí v Praze. Ať už jde o ty, které se staví, jako je Dvorecký most či Václavské náměstí, nebo ty, které se stavět velmi brzy budou – tedy trať Počernickou ulicí do Malešic, z Malovanky na Strahov (jež je komplikovaná především tím, že smyčka bude přímo na střeše velína Strahovského tunelu), prodloužení tramvají z Lhotky na Nové Dvory nebo tramvajovou trať skrz nákladové nádraží Žižkov. Ta povede dál na Jarov po železniční trati, kudy dřív jezdily těžké nákladní vlaky. „V úseku, kde bude jezdit tramvaj, bude muset dojít překategorizování z dráhy železniční místní na dráhu tramvajovou.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
Cesty Zdopravy - Michal Jurka
Michal Jurka je šéf Skansky pro střední Evropu Michal Jurka. Na starost má český, slovenský a polský trh. Na začátku milénia byla Skanska jednou z největších stavebních firem na trhu, pak ale přišla změna. „Kolem roku 2008 se začala měnit strategie naší mateřské společnosti a místo objemu jsme se začali zaměřovat na zisk,“ říká Michal Jurka.
Ve střední Evropě má Skanska obrat 20 miliard korun a více než polovinu tvoří práce na českém trhu, kde pracuje také na dva tisíce lidí z celkového počtu tři a půl tisíce jejich středoevropských kolegů.
Aktuálně největší a také technologicky nejsložitější stavbou středoevropské Skansky je
slovenský dálniční tunel Višňové na obchvatu Žiliny. Jak je to náročná stavba a proč ji Italové nedokázali dokončit, detailně rozebíráme v podcastu. „Hledání dohody s italským přístupem ve slovenských reáliích je téměř nereálné. Nikdo nezpochybňuje, že ta italská firma v Itálii postavila spoustu dálničních úseků. Reference na to měla. Co chybělo, byla lokální výrobní kapacita a oni ji nebyli schopni sehnat," popisuje stručně v podcastu Michal Jurka.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
Cesty Zdopravy - Zdeněk Majer
Zdeněk Majer je předsedou dozorčí rady společnosti Stadler Praha a také mužem, který má otevřít dveře Stadleru v dodávkách kolejových vozidel na český a slovenský trh. Téměř 20 let pracoval pro plzeňskou Škodu, v posledních letech řídil jejích obchod pro celý svět. Pak ale odešel a kývl na nabídku ze Švýcarska.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
Cesty Zdopravy - Ivan Bednárik
Někdejší šéf ČD Cargo a Českých drah Ivan Bednárik působí nyní jako poradce slovenského ministra dopravy pro železniční sektor. Jsou to čtyři roky, co jsme vám přinesli vůbec první podcast a jeho hostem byl právě on, tehdy jako šéf Českých drah. Vracíme se tak po čtyřech letech k našemu prvnímu hostovi, tentokrát však na téma slovenské železniční dopravy.
„Slovensko potřebuje nasypat výrazně víc peněz do železniční infrastruktury, aby zastavilo její chátrání,“ říká Ivan Bednárik, podle nějž není rozdíl mezi českou a slovenskou železniční sítí jen vidět, ale při cestě vlakem je také slyšet
See omnystudio.com/listener for privacy information.
Cesty Zdopravy - Jaromír Radkovský
Jaromír Radkovský je generálním ředitelem Letiště Leoše Janáčka Ostrava. Je sám pilotem, ale také psychologem či nadšeným mořeplavcem. V čele letiště je od roku 2017. Tehdy se tam po letech vrátil, jak se říká, na místo činu. Svou kariéru totiž začínal jako vojenský psycholog u stíhacího letectva Armády ČR právě na letišti v Mošnově, později v Přerově.
V posledních letech dostal se svým týmem hospodaření letiště do černých čísel. Loni měli rekordní rok, když odbavili 493 tisíc cestujících. V roce 2017, kdy tu Jaromír Radkovský začínal, to bylo 324 tisíc. A rekord padl na zdejším letišti i v přepravě nákladu, který vůbec poprvé překonal loni 22 tisíc tun zboží.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
Cesty Zdopravy - Simona Mohacsi
Výkonná ředitelka Dopravního podniku města Ústí nad Labem Simona Mohacsi je hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz. Říká o sobě, že je
duší ekonomka, vyrůstala v čéesáďácké rodině a dnes řídí podnik, který má téměř pět stovek zaměstnanců, na 200 dohodářů a k tomu 150 vozidel MHD, lanovou dráhu nebo veřejné osvětlení v celém městě ve své správě. Je tak jedním z největších zaměstnavatelů v Ústí nad Labem. „Čistě MHD stojí 600 milionů korun ročně, na jízdném a dalších příjmech například z reklamy se vybere 200 milionů korun ručně,“ popisuje v podcastu Simona Mohacsi cenovku za zdejší MHD.
Rok 2024 byl v ústecké veřejné dopravě doslova turbulentní. Emoce vyvolalo zavedení nástupu předními dveřmi i změny linkového vedení, radost pak přinesly nové parciální kloubové trolejbusy, které jsou unikátní dvěma hnanými nápravami pro zdejší kopcovaté tratě. Jen loni dal dopravní podnik do vozidlového parku třičtvrtě miliardy korun. „Jsem v podniku 11 let a za tu dobu je to nejvíc v jednom okamžiku. Na druhou stranu bych ráda řekla i to b. Nemyslím si, že to je správně. Vozidla by se měla nakupovat pravidelně každý rok tak, aby jejich životnost byla vždy zachována. A ne ad hoc zrovna když získáme dotace,“ říká v podcastu Simona Mohacsi.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
Cesty Zdopravy - Martin Kupka
Hostem prvního podcastu Cesty Zdopravy.cz roku 2025 je ministr dopravy Martin Kupka. Jeho aktuální mandát od voličů se pomalu krátí, do konce volebního období zbývají poslední měsíce. Co chce letos jako ministr dopravy ještě stihnout?
„Například zřízení Inspekce silniční dopravy jako nástroje pro vymýcení rozšířeného nešvaru přetěžování kamionů na českých dálnicích. To je jedna důležitá změna. Další je legislativní podklad pro poptávkovou dopravu. Moderní způsob dopravy, kdy můžete lidem zajistit službu na míru a s menšími náklady. A také legislativní podpora pro autonomní řízení v České republice. Aby čeští výrobci, kteří už často vyrábí autonomní systémy, je tady mohli také prodávat a řidiči si je mohli užít. Hovořím o úrovni 3 pro situace, kdy můžete na výzvu vozidla předat řízení do jeho péče a na jeho odpovědnost,“ vyjmenoval při natáčení podcastu své tři největší úkoly pro rok 2025 Martin Kupka.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
Cesty Zdopravy - Blanka Havelková
Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je Blanka Havelková, členka představenstva ČD a také náměstkyně generálního ředitele pro oblast lidských zdrojů. Je šéfovou celé personalistiky našeho největšího železničního dopravce. Ten zaměstnává na 13 300 lidí, nejvíce na pozicích strojvedoucích, (přes 3 000) a vlakvedoucích (2 500). Pokud bychom počítali ale celou skupinu Českých drah se všemi dceřinými společnostmi, dostali bychom se na číslo 21 tisíc lidí.
See omnystudio.com/listener for privacy information.