Zdopravy Podcast
Sezóna 2Epizoda 722. duben 2022

Poslechněte si podcast: Cesty Zdopravy - Martin Kupka

Ministr dopravy Martin Kupka je hostem speciálního vydání podcastu Cesty Zdopravy.  Velkou část rozhovoru věnujeme budoucnosti české železnice, financování dopravních staveb, ale dojde i na vodní cestu a budoucnost regionálních letišť. I přes napnutý státní rozpočet ministr říká, že výdaje na dopravní stavby nesmí ani v budoucnu klesnout.  Jak bude stát řešit situace rostoucími cenami stavebních materiálů i prací a skutečnost, že stavební firmy přestávají být schopné dokončit stavby za vysoutěžené ceny? Věří ministr v brzké dokončení chybějící části D1 u Přerova a jak vnímá odpor občanských sdružení, která stavbu řadu let blokují? Je pro Česko přijatelné zrychlení přípravy liniových staveb i za cenu dramatičtějšího vyvlastňování? Jak vypadá podle Martina Kupky jediná skutečně prověřená elektromobilita? Dovede si představit, že by Česká republika měla obdobnou dotovanou jízdenku jako je rakouský KlimaTicket? Jakým směrem se vydá český OneTicket? Proč je ministr optimistou v případě splavnění Labe u Děčína? Odpovědi na tyto a další otázky uslyšíte v novém díle podcastu, včetně odpovědí na některé dotazy čtenářů deníku Zdopravy.cz.  See omnystudio.com/listener [https://omnystudio.com/listener] for privacy information.

01:00:21

Zdopravy Podcast

Vydává: Zdopravy

Dopravní témata podrobně a se zasvěcenými hosty.

Sezóna 2Epizoda 23Před týdnem 50:46

Cesty Zdopravy - Luďka Hnulíková

Luďka Hnulíková je provozní ředitelkou Arriva Transport. Řada lidí si ji pamatuje hlavně z Českých drah jako šéfovou osobní dopravy. Právě na ČD strávila většinu svého profesního života, který zasvětila vlakům. Dnes však řeší především autobusový provoz. A také nedostatek řidičů. „Řidiči si vydělávají mezi 45-50 tisíci měsíčně, přesto je jich málo. V řadě případů už to není o penězích, ale o tom, že v té práci strávíte hodně času,“ říká v v podcastu Luďka Hnulíková.  Aktuálně nejúspěšnější komerční autobusovou linkou Arrivy je podle Luďky Hnulíkové spojení mezi Prahou a Teplicemi. Není to dlouho, co se pokusili na linku proniknout i konkurenční RegioJet a Flixbus. Ani jeden zde však neuspěl, cestující zůstali u Arrivy. Proč? „Měli jsme výhodu, že jsme na trhu dlouho. Když přijde konkurence, tak se vám ekonomické výsledky linky na čas zhorší. A jde o to, jestli to vzdáte, nebo nevzdáte. Pokud očekáváte rychlý přínos, když zavádíte linku, tak nebudete nikdy úspěšní. V autobusech to trvá rok, ve vlacích zhruba dva roky, než získá ekonomickou stabilitu,“ říká provozní ředitelka Arrivy a v podcastu dále pak hodnotí, jaká kritéria jsou pro cestující dnes důležitá, aby zůstali nebo aby změnili na dané trase dopravce. Rostoucí ceny pohonných hmot a energií zásadně prodražují celý systém veřejné dopravy v Česku, a tak stojí kraje před klíčovým rozhodnutím. Zdražit a přenést část nákladů na cestující? A pokud zdražovat, tak o kolik, aby lidé neodešli? I tomuto tématu se s Luďkou Hnulíkovou věnujeme.  „Jenom zdražení problém jízdného nevyřeší. Celkový objem tržeb může i klesnout. Nevyloučila bych úpravu jízdného na rozumnou úroveň, na druhou stranu je třeba se podívat i na nákladovou stránku, jestli si někde neobjednávám moc výkonů. Ale k tomu musíte ale dozrát. Dnes jsme na vrcholu objednávky. Jak se bude provoz zdražovat, dostaneme se do rozumné rovnováhy mezi tím, co ponese cestující, a co do toho bude vkládat objednatel,“ domnívá se Luďka Hnulíková. See omnystudio.com/listener [https://omnystudio.com/listener] for privacy information.

Sezóna 2Epizoda 22Před 3 týdny 57:17

Cesty Zdopravy - Jan Hoření

Jan Hoření začínal na Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) jako tiskový mluvčí, od roku 2011 je vedoucím odboru správy dálnic ŘSD. Právě pod jeho vedením ředitelství opustilo opravy krátkých dálničních úseků a začalo systematicky opravovat delší  úseky tak, aby byl zachován potřebný počet pruhů v obou směrech.   „Problémem je kvalita materiálů. Řekl bych, že to je fenomén doby. Jestli se bavíme o mobilu, automatické pračce nebo o betonu, jsou tu giganti, kteří vyrábí a šetří na vstupech. Není cement jako cement. Dnes jsme na tom hůř, když se podíváme, co vydržely vozovky před 50 lety,“ říká Jan Hoření s tím, že výrobci jdou na samotnou hranu norem, které sice splní, ale vyjde je to levněji, než nabízet skutečně kvalitní materiály. V novém díle podcastu diskutujeme údržbu českých dálnic ze všech stran - od technologií, přes používané materiály až po dopravní značení nebo stavbu dětských a workoutových hřišť na odpočívkách. A otevíráme i téma nedostatku parkovacích míst pro kamiony. „Je obrovský problém jakoukoliv odpočívku do území umístit. Obce proti tomu ohromně brojí, nechtějí tam ty zlé kamiony, nezajímá je jakákoliv zaměstnanost v regionu. Devět z deseti odpočívek je blokováno a nemáme na obce jakoukoliv páku,“ vysvětluje Jan Hoření, proč se nedaří rychleji stavět kolem dálnic odstavná místa pro kamiony. Z původního plánu 1500 kamionových stání v okolí dálnic se jich zatím podařilo podle Hořeního postavit zatím jen 500, což ale mezitím pouze pokrylo pouze nárůst kamionové dopravy v posledních letech.  Samostatným tématem je pak servis gastronomických sužeb české dálniční sítě. ŘSD chce změnit strategii, jak bude hledat nájemce pro čerpací stanice a dálniční gastro, aby přilákalo nejen fastfoody, ale i klasické restaurace. „Zájem čerpaček je na každou lokalitu, kdežto restaurací ne. Takže to spojíme a řekneme: Hledáme subjekt, který kromě toho, že bude prodávat naftu a elektřinu, zajistí také jídlo na porcelánu s příborem,“ říká v podcastu Jan Hoření.  See omnystudio.com/listener [https://omnystudio.com/listener] for privacy information.

Sezóna 2Epizoda 2128. říjen 2022 01:01:00

Cesty Zdopravy - Jiří Pos

Jiří Pos je předsedou představenstva Letiště Praha. V podcastu s ním probíráme, jaká je situace v oboru po pandemii koronaviru.  Podle něj je jisté, že letos přesáhne počet odbavených cestujících na letišti 10 milionů a věří, že se finální výsledek na konci roku přehoupne i přes hranici 10,5 milionu cestujících. Návrat po covidovém propadu jde však v Praze pomaleji, než v ostatních zemích. Proč, i to rozebíráme v podcastu.  Z mezinárodních statistik podle Jiřího Pose vyplývá, že Česká republika, Finsko a Velká Británie byly země nejvíce postižené propadem počtu cestujících v covidových letech. Přesto všechno na tom není letiště Praha hospodářsky vůbec špatně. „Už v loňském roce jsme dosáhli kladného provozního hospodaření. V letošním roce jsme plánovali zhruba jednu miliardu v provozním zisku, a dnes se už pohybujeme nad úrovní 1,7 miliardy,“ říká v podcastu Jiří Pos.  Statistiky cestujících letos jednoznačně táhnou Češi odlétající z Prahy na dovolenou. „Přestože četnost odletu českých cestujících roste, tak pořád jsme na polovině průměru Rakouska. Tam jeden obyvatel letí průměrně 2x častěji než v České republice. Tady to není ani jedenkrát v celoročním průměru. Je potřeba si narovinu říct, že spádová oblast Prahy není nijak bonitní a je to více o příletové turistice,“ vysvětluje Jiří Pos jeden z důvodů pomalejšího oživení na letišti v Praze.  Provozu na letišti pomáhají tradičně aerolinky, které zde mají domovskou základnu. V Praze takzvaně bázují Smartwings, Eurowings a irský dopravce Ryanair.  Rušno je na Ruzyni také díky českému předsednictví v EU. Jeden summit střídá druhý a zvládnout někdy provoz všech delegací, není snadné. „Zapotili jsme se, když se náhle katarský emír rozhodl odletět o den dříve. To bylo složité, na ploše bylo zaparkováno 40 vládních letadel a jeho 747-800 té největší kategorie bylo složité dostat ven a připravit na odlet,“ vzpomíná Jiří Pos.    See omnystudio.com/listener [https://omnystudio.com/listener] for privacy information.

Sezóna 2Epizoda 2014. říjen 2022 53:34

Cesty Zdopravy - Daniel Kurucz

Ředitel českého a slovenského Alstomu, někdejší šéf Českých drah a také profesionální basketbalový trenér Daniel Kurucz je hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy. Alstom má v Česku českolipskou továrnu, kde pro zahraniční závody zajišťuje především svařování ocelových a nerezových konstrukcí kolejových vozidel a také jejich lakování. „Máme teď v České Lípě pět velkých projektů. Třeba RER, který vozí lidi z Letiště Charlese de Gaulla do centra Paříže, vyrábíme také tramvaje pro Vídeň, regionální vlaky pro Francii a Německo a nově máme i tramvaje pro Austrálii,“ vypočítává Daniel Kurucz projekty, na kterých 1300 zdejších zaměstnanců aktuálně pracuje.  Česká republika rozhodně nepatří mezi země, kde by bylo možné vlaky Alstomu vídat zatím ve velkém. Poslední dobou se to však začíná měnit s dodávkami lokomotiv Traxx. Aktuálně jich v Česku jezdí více než 90, velkými zákazníky Alstomu jsou ČD Cargo, Metrans a Regiojet.  Alstom patří ale také mezi největší výrobce automatizovaného metra na světě a Daniel Kurucz v podcastu potvrdil, že zakázka na automatické metro D v Praze, a s tím související projekt automatizace linky C, ho velmi zajímají. „Podle našeho názoru to budou desítky miliard korun,“ odhaduje ředitel velikost zakázky na automatizaci pražského metra a očekává, že se o ni bude chtít poprat 5 až 6 velkých firem.  „Alstom je pionýrem v alternativních pohonech,“ tvrdí v podcastu ředitel Kurucz, a v případě vývoje vodíkových vlaků je to bezpochyby pravda. Alstom vsadil s vodíkem na zelenou Evropu a první vodíkové vlaky vozí v Německu cestující v pravidelném provozu úspěšně. Otázkou však je, zda nastupující energetická krize nezamíchá kartami úplně jinak.  See omnystudio.com/listener [https://omnystudio.com/listener] for privacy information.

Sezóna 2Epizoda 1930. září 2022 57:49

Cesty Zdopravy - Petr Borecký

Petr Borecký je středočeským radním pro veřejnou dopravu. Z krajských radních pro dopravu jednoznačně nejvíce sledovaným. Jaká bude budoucnost regionální dopravy v Česku a co čeká cestující ve středních Čechách?  Podle Boreckého veřejná doprava za současných podmínek už není udržitelná. Dlouhodobě rostou náklady na veřejnou dopravu, ale tomu neodpovídá trend příjmů a nůžky mezi příjmy a výdaji se podle Boreckého víc a víc rozvírají. A tak v novém dílu podcastu probíráme zdražování, které čeká cestující ve Středočeském kraji. Dojde i na téma redukce spojů na železnici. „Nevyplácí se provozovat železniční vozidla, která mají menší kapacitu než 120-140 cestujících. Nemá smysl držet tratě tam, kde jezdí pár jednotlivců,“ říká v novém díle podcastu Petr Borecký s tím, že škrty na málo využitých železničních tratích jsou zkrátka nevyhnutelné. Spolu s tím připravuje Středočeský kraj zdražení jízdného v rozmezí 20-30 % už od 1. ledna 2023 a také celkovou reformu tarifu Pražské integrované dopravy ve vnějších pásmech. Obavu, že by nárůst ceny vedl k úbytku cestujících, nemá „Myšlenka, že veřejná doprava musí být vždy nejlevnější ze systémů dopravy, není správná. Pak se veřejné dopravě říká socka. Cena je pouze jedním z aspektů, proč lidé využívají veřejnou dopravu. Mám poměrně rozsáhlé zkušenosti ze Švýcarska, Holandska nebo i v Německa a tam veřejná doprava vychází relativně draho. Důvod, proč lidé nejedou autem, není o ceně. S veřejnou dopravou se snáz dopraví do měst, mnohdy pohodlněji a komfortními dopravními prostředky. Jestli chceme mít dopravu komfortní, musíme do ní musíme dlouhodobě investovat. A na to musíte mít peníze,“ tvrdí Borecký.  Velkým problémem je dnes nedostatek řidičů, i toto téma otevíráme v podcastu. Proč je dopravci nedokážou najít?  Pražská integrovaná doprava týden co týden informuje o výpadcích spojů kvůli chybějícím šoférům a dopravci tlačí na stát, aby zjednodušil zaměstnání lidí ze zahraničí. See omnystudio.com/listener [https://omnystudio.com/listener] for privacy information.

Sezóna 2Epizoda 1816. září 2022 52:46

Cesty Zdopravy - Petr Moravec

Petr Moravec je výkonným ředitelem sdružení osobních železničních dopravců SVOD Bohemia. Železniční dopravci v Česku jsou podle něj kvůli cenám trakční elektřiny ve velmi vážné situaci a musí řeší problémy s cash flow.  „Ceny trakční energie jsou neuvěřitelné a jsme v situaci, že nevíme, jestli budeme moci od lednav elektrické trakci vůbec jezdit. Správa železnic nesehnala dodavatele energie. Je to silná krize, pokud se nám ji s vládou a správou železnic nepodaří vyřešit, vidím krátkodobou budoucnost železnice velmi ohroženou,“ říká v Petr Moravec. Českou železnici, kromě problémů s drahými energiemi,  čeká  v dalších letech i vlna veřejných soutěží. Právě soutěže a rozstřely stavěné na nejnižší nabídkovou cenu jsou podle svazu jedním z důvodů nekvalitního vozového parku na českých kolejích. „Doporučil bych všem objednatelům, aby se proboha jeli podívat na západ, jak se tam soutěží a jak vypadají lhůty ve výběrových řízeních. Cena není dominantním kritériem, ale je vyváženém poměru s kvalitou a dopravce se podílí na dopravním konceptu,“ popisuje Petr Moravec.  SVOD Bohemia aktuálně dokončil první výzkum dopravního chování cestujících pomocí dat mobilních operátorů. Podle pohybu SIM karet analyzoval pilotně v relaci Praha-Mělník počty cestujících v silniční a železniční dopravě. „Chceme metodu nabídnout objednatelům a Odboru strategie Ministerstva dopravy. Domníváme se, že by ji měli používat při tvorbě přepravní poptávky,“ navrhuje výkonný ředitel Moravec. Vybraná témata najdete v těchto časech:  20. minuta: Jaké jsou podle nového výzkumu SVOD Bohemia ty nejčastější důvody, proč nechtějí řidiči automobilů vyzkoušet cestu vlakem?  25. minuta: Jak dopadl průzkum mezi strojvedoucími a co podle nich ohrožuje bezpečnosti na české železnici nejvíce? 34. minuta: Proč vznikl svazu osobních dopravců až nyní a co všechno způsobila před lety silná ega Petra Žaludy a Radima Jančury?  38. minuta: Jak vzpomíná Petr Moravec na časy, kdy řídil společnost Connex a snažil se proniknout do závazkové dopravy v Česku? 44. minuta: S kým je podle Petra Moravce lepší domluva – s řidiči autobusů nebo se strojvedoucími?  See omnystudio.com/listener [https://omnystudio.com/listener] for privacy information.

Sezóna 1Epizoda 172. září 2022 51:34

Cesty Zdopravy - Juraj Hvorecký

Juraj Hvorecký je členem etické komise Ministerstva dopravy pro posuzování otázek spojených s provozem automatizovaných a autonomních vozidel v podmínkách ČR. O autonomní mobilitě říká, že je to  vzdálenější budoucnost, než nám slibují reklamní slogany automobilek.  V novém díle podcastu se věnujeme autonomním autům, jejich rozhodování v krizových situacích a morálním dilematům, které je nezbytné vyřešit, než je společnost v pustí do svého běžného života.  Dostanou autonomní auta šanci jezdit v dohledné době v testovacím módu na českých silnicích podobně jako v Německu? Podle Juraje Hvoreckého z Filosofického ústavu Akademie věd by ji dostat měla, na prvních návrzích se v Česku už pracuje.  Pozornost veřejnosti se podle něj upíná často k tomu, kdy si koupíme auto, které za nás bude řídit na dovolenou. „Z pohledu nahrazení řidičů je důležitější zaměřit se na dálkovou kamionovou dopravu. Ideálem se zdají být konvoje autonomních kamionů, které by na delších trasách byly vzájemně propojeny a na dálničních úsecích by jezdily v dopředu nastavené vzdálenosti jeden od druhého. To je otázka několika let,“ říká v novém díle podcastu Juraj Hvorecký. Co tedy může autonomní mobilita společnosti přinést dobrého a jaká jsou její největší rizika? Jak se budou autonomní auta rozhodovat? Budou chránit spíš posádku nebo lidi kolem? A dokáží být férově neutrální? „Každý z nás má dvě protikladné intuice. Chtěli bychom, aby vozidlo, kterým jezdíme, bylo tzv. tank a chránilo posádku. Když se ale zeptáte lidí, jestli chtějí, aby se ostatní auta chovala sobecky, když budou mířit na ně nebo na jejich dítě, tak řeknou, že ne. Když jde o výběr našeho vozidla, jsme sobci. Pokud jde o to, co si mají kupovat ostatní, tak chceme, aby byli rytíři, kteří upřednostní naši bezpečnost před svou vlastní,“ popisuje Juraj Hvorecký jedno ze základních dilemat autonomní mobility.  Mají tedy vůbec autonomní auta existovat? Na jakém stupni autonomie se pohybují dnešní automobily, které si běžně můžeme koupit a na jakém ty nejdokonalejší dostupné vozy? V čem jsou Německo nebo Kalifornie napřed v testování autonomních technologií oproti ostatním zemím? Jak se bude dělit odpovědnost za nehody autonomních vozidel mezi řidiče, konstruktéry nebo softwarové inženýry? Neztratíme schopnost řídit, když řízení přenecháme umělé inteligenci? Jak daleko jsou tyto technologie v letectví nebo u zemědělské techniky? See omnystudio.com/listener [https://omnystudio.com/listener] for privacy information.

Sezóna 2Epizoda 1619. srpen 2022 38:44

Cesty Zdopravy - Pavel Peterka

Pavel Peterka je nejznámějším vrchním v jídelních vozech JLV. Letos je to už 20 let, co křižuje evropské koleje v jídelním voze, rád se dělí o své zážitky z cest s ostatními na Twitteru, kde se nebojí občas napsat, co si myslí o tom, jak železnice funguje. Sám říká, že spojil práci a koníčka v jedno a že si práci pro jiného, než modrého železničního dopravce, zatím představit nedokáže. I když technické mimořádnosti a chyby v řazení souprav umí jeho práci hodně zkomplikovat. „Když na soupravě chybí vůz nebo nefunguje, znamená to omezení služeb. V tu chvíli je tu jídelní vůz jako náhrada a samozřejmě i rozmrzelí cestující,“ říká v novém díle podcastu Pavel Peterka a dodává: „S kolegou kuchařem jezdíme už třináctý rok. To už je takové malé manželství.“  Je pravděpodobné, že jste se s bodrým vrchním při svých cestách už také setkali. S hosty si rád povídá a na place se cítí nejlépe. Když se v JLV ucházel o práci, nechtěli číšníka, a tak musel začít jako kuchař. „Jsem číšník. Uvařím, když bylo potřeba zaskočit. Ale nikdy mě to v kuchyni nebavilo,“ říká Pavel Peterka. Na hosty si nestěžuje. Váží si každého, kdo přijde. A mezi tím, jak se ve vlaku chováme podle něj rozdíl není: „Je to jedno odkud kdo je. Každý má někoho, kdo se umí a kdo se neumí chovat. Ať je to Čech, Němec, Američan, Maďar nebo Slovák,“ podotkl v podcastu, když jsme otevřeli téma, jak moc se umí cestující v jídelním voze rozjet.  Kde se můžete s Pavlem Peterkou setkat? Jak funguje franšízový koncept pro posádky jídelních vozů? Jak se pod značkou JLV podniká? Které jídelní vozy jsou podle Pavla Peterky nejlepší? Těší se na nové ComfortJety? Dá se práce vrchního v turnuse mezinárodních vlaků  skloubit s výchovou dětí doma v Jeseníkách? Jak se stalo, že právě o něm vyšel fejeton v německých Frankfurter Allgemeine Zeitung?Jak se seznámil se spisovatelem Jaroslavem Rudišem, který proslavil v Aloisi Nebelovi Peterkovo rodné Jesenicko? Proč nakonec nehraje divadlo, které miluje? Jak vzpomíná na přímé vlaky z Česka až do Dánska nebo na cesty do Splitu s Jadran Expressem? Čím ho cestující někdy trochu rozčilují a za co si jich váží?  See omnystudio.com/listener [https://omnystudio.com/listener] for privacy information.

Sezóna 2Epizoda 155. srpen 2022 59:17

Cesty Zdopravy - Jiří Horský

Jiří Horský je ředitelem KORDIS JMK, organizátora jihomoravského integrovaného dopravního systému Jiří Horský. V rozhovoru rozebíráme detailně budoucnost integrované dopravy na jihu Moravy a změny, které ji v nejbližší době čekají. Největší dopravní událostí bude bezesporu nasazení 37 nových elektrických jednotek od Škody Transportation, které začnou jezdit naplno v příštím roce. Jihomoravský kraj se stane první krajem v Česku, který si pořizuje vlaky do svého vlastnictví.  I přesto, že kraj nyní neplánuje omezovat provoz na lokálkách, je jedno místo, kde vlaky od letošního prosince možná jezdit přestanou. „Překvapilo nás, když jsme viděli návrh jízdního řádu slovenských železnic, že v úseku Myjava-Vrbovce není žádná železniční doprava,“ říká v podcastu Jiří Horský s tím, že budou se slovenskou stranou ještě jednat.  Velmi rychlá je na jižní Moravě v posledních letech obnova vozového parku autobusů. Provoz tu zajištuje přibližně 780 vozů včetně záloh, v nových barvách a standardech kraje je jich už 336. Zatímco autobusové dopravce má už kraj téměř všechny nově vybrané, na železnici se blíží okamžik výběrových řízení pro všechny spoje v objednávce Jihomoravského kraje. Elektrické i dieselové. Současnou smlouvu s Českými drahami má kraj uzavřenu do konce letošního roku s možností tříleté opce. Nevyužije ji však celou. Vysoutěžené chce mít dopravce k prosincové změně jízdního řádu v roce 2024.  Jak se bude soutěžit, právě kraj řeší. „Teď je na stole i otázka rozdělení na motorovou a elektrickou trakci a je tady více možností. V současné době běží tržní konzultace, z kterých by mělo vzejít optimální řešení. Na jednu stranu, čím větší celek soutěžíte, tím vznikají synergické efekty, ale může to mít i nevýhody,“ říká Jiří Horský. V podcastu pak diskutujeme i detaily, jakou má kraj představu o provozu dieselových a nebo hybridních vlaků na jihu Moravy. Zůstanou ve vlacích na Jižní Moravě vlakové čety v dnešním rozsahu, nebo se s blížícími se soutěžemi na dopravce všechno změní? Nemohou zpožděné dodávky nových vlaků ohrozit dotaci na jejich pořízení? Diskutuje se zdražení jízdného v systému IDS JMK? Kdy se rozšíří systém pípni a jeď i na jihomoravské železnici nebo v MHD Znojmo? Prohloubí se tarifní integrace s okolními kraji? Jak bude vypadat nový dopravní koncept na trati do Zastávky u Brna po dokončení její elektrifikace a co to bude znamenat pro zdejší autobusové linky? Jaké standardy musí splňovat nové autobusy pro provoz na linkách IDS JMK? Proč není a nebude v regionálních vlacích na jižní Moravě první třída?  See omnystudio.com/listener [https://omnystudio.com/listener] for privacy information.

Sezóna 2Epizoda 1422. červenec 2022 51:47

Cesty Zdopravy - Michal Markovič

Michal Markovič je šéfem a spolumajitelem letecké školy F AIR.  Domovskou základnu má škola na malém letišti u Benešova u Prahy, v celosvětovém měřítku je však velmi výjimečná především velikostí své flotily 43 vlastních letadel. V Česku cvičí budoucí piloty, kteří chtějí létat v aeroklubech pro radost, ale i piloty i pro aerolinky z Číny, Vietnamu nebo Spojených arabských emirátů a podle Michala Markoviče mají už jen kousek k tomu, aby se F AIR stal největší leteckou školou v Evropě.  „Evropská licence je absolutně nejcennější na celém světě kvůli přísnějším požadavkům,“ říká v podcastu ředitel. Právě pro výcvik pilotů velkých dopravních letadel využívá letecká škola i mezinárodní letiště v Karlových Varech, kde mají jednu ze svých bází. A kolik takový kurz stojí? „Cena se pohybuje kolem 1,2 až 1,3 milionu korun. Za to dostanete licenci dopravního pilota. Abyste se dostal do velkého dopravního letadla, musíte ještě absolvovat typový výcvik. To stojí dalšího tři čtvrtě milionu,“ vysvětluje Michal Markovič.  O práci pilotů bude podle něj zájem vždy. Je přesvědčený, že létat se nepřestane nikdy. „Lidstvo nevymyslelo dosud jiný způsob dopravy na delší vzdálenosti. Zapomeňte na to, že někdo pojede rychlovlakem do Řecka na dovolenou. A nějaký Hyperloop? Máme problém vybudovat dva kilometry dálnice nebo pražský okruh...,“ říká v rozhovoru Markovič.   Jaké jsou první kroky k tomu, aby se člověk mohl stát pilotem? Co přesně čeká žáka v letecké škole? Jak instruktoři postupně předávají úplnému začátečníkovi letadlo do ruky? Jak dlouho trvá výcvik profíka, který chce být dopravním pilotem? Proč jsou dnes zdravotní požadavky na budoucí piloty mírnější než dříve? Proč čínské aerolinky posílají své žáky do letecké školy v Benešově u Prahy? Je o práci pilotů stejný zájem, jako před covidem? Jak se musí letecká škola vyrovnávat s modernějšími a modernějšími technologiemi, které vstupují do letectví?  A jak se to stalo, že do letecké školy F AIR vstoupil kapitálově zakladatel Mountfieldu Ivan Drbohlav?  V podcastu otevíráme také téma chybějících pilotů, které je po covidu větším problémem, než se čekalo. „Dnes si v novinách přečtete, že z Londýna nemohou odlétat letadla, protože pozemní personál nestíhá odbavit cestující. Nebo že je nestíhá odbavit řízení letového provozu. Protože propustili personál. Za tři čtvrtě roku budete číst, že letadla nelétají proto, že nejsou piloti,“ říká Michal Markovič s tím, že na tak rychlý pocovidový návrat poptávky cestujících po létání nebyl svět připravený. See omnystudio.com/listener [https://omnystudio.com/listener] for privacy information.