Zdopravy Podcast
Sezóna 1Epizoda 623. duben 2021

Poslechněte si podcast: Cesty Zdopravy - Aleš Tondl

Aleš Tondl roky létal jako kapitán airbusu, podobně jako tisíce jeho kolegů přišel s vlnou pandemie o práci. Stal se strojvedoucím u GW Train Regio. Nelituje výměny výhledu z desetikilometrové výšky za pohled na koleje? Jak se dostal z regionálního aeroklubu v jižních Čechách k dopravnímu létání pro ČSA? A jak ho profesní vítr zavál ke kazašskému národnímu dopravci Air Astana? Proč jako mladý nedokončil kurz na strojvedoucího, ale dal přednost letadlům? Proč si na jihu Čech vybral po návratu ze světa zrovna dopravce GW Train Regio? Jak by srovnal například psychotesty pro piloty a pro strojvedoucí a co ho při zdravotních prohlídkách na strojvedoucího mile překvapilo? A jak velký je rozdíl v časové náročnosti směn pilotů a strojvedoucích?

See omnystudio.com/listener for privacy information.

48:31

Zdopravy Podcast

Vydává: Zdopravy

Dopravní témata podrobně a se zasvěcenými hosty.

Sezóna 4Epizoda 6Před týdnem 01:03:16

Cesty Zdopravy - Zdeněk Venera

Zdeněk Venera je geolog, který stojí v čele České geologické služby. Jejím zřizovatelem je Ministerstvo životního prostředí, ale má zásadní vliv na přípravu českých dopravních staveb. Tedy měla by mít. Ne vždy tomu tak je. 

V podcastu řešíme současnou přípravu některých důležitých staveb a vracíme se k i minulosti, například problémům dálnice D8. Řešíme i to, kudy má vést vysokorychlostní trať Praha - Drážďany. Diskutujeme i sesuvy, které už mnoho desetiletí provází pražský Petřín a například v roce 1965 poškodily zdejší lanovou dráhu. Důkladně probíráme i kauzu polského dolu Turów a jeho vliv na podzemní vody v Česku.

 See omnystudio.com/listener for privacy information.

Sezóna 4Epizoda 5Před 3 týdny 01:11:11

Cesty Zdopravy - Anna Marešová

Navrhla výletní tramvaj T3 Coupé pro Prahu, podle jejího návrhu se chystají právě teď do výroby nové vozy lanovky na Petřín, vyvinula a prodává intimní pomůcky pro ženy a město Liberec jí přizvalo letos v únoru k veřejné diskusi o podobě lanové dráhy na Ještěd. Designérka Anna Marešová. 

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Sezóna 4Epizoda 416. únor 2024 01:00:29

Cesty Zdopravy - Mikuláš Kopas

Hostem podcastu Cesty Zdopravy.cz je mladý, prakticky nevidomý muž Mikuláš Kopas. Studuje na dopravní fakultě v Pardubicích, je nadšeným fanouškem
dopravy a na internetu si říká slepý blázen. Zároveň však pro Správu železnic testuje přístupnost stanic a zastávek pro nevidomé.

On sám není nevidomý od narození. Má specifickou poruchu autistického spektra, které se říká Aspergerův syndrom a ve 14 letech se u něj projevila vrozená vada na oční sítnici. Kvůli té postupně téměř oslepl.

S Mikulášem vás vezmeme v podcastu na cestu z Prahy do Ostravy. Jak by cestoval nevidomý z pražské zastávky Čechovo náměstí ve Vršovicích na tramvajovou zastávku Důl Jindřich v Ostravě veřejnou dopravou? Co všechno musí zvládnout? Jak se ohlašují jednotlivé dopravní prostředky
člověku, který nevidí? Jak se neztratit se slepeckou holí na hlavním nádraží v Praze a najít tu správný vůz správného vlaku na správném nástupišti? 

„Pokud budeme mluvit o regionálních vozidlech, tam je zásadní, aby nevidomý nastoupil, dokázal si sednou, případně si odskočit a dokázal vystoupit. K tomu je potřeba vyřešit značení míst. Barevně pro slabozraké, hmatově pro nevidomé. Druhá věc je toaleta. Pokud se tam člověk nezamkne, jako nevidomý nemáte žádnou šanci zjistit, s výjimkou pár vozů, třeba multifunkční vozy na Hungarii, jestli
je tam obsazeno, nebo ne, když nevidíte. A třetí je úprava hlášení. Ať už se bavíme o přípojích nebo ohlášení strany výstupu, aby vlak sám dokázal říct výstup vlevo nebo vpravo,“ říká o potřebách nevidomých v regionálních vlacích v Mikuláš Kopas.

Velkou část rozhovoru věnujeme také hodnocení dopravců z pohledu nevidomého. Jak na železnici tak v MHD. A došlo i na srovnání tří velkých dopravců, kteří jezdí mezi Prahu a Ostravou. Tedy Českých drah, RegioJetu a Leo Expressu. „Pokud bych si měl vybrat z těchto tří, vždy si vyberu raději České dráhy. Aplikace můj vlak je až na rezervační sytém velmi přístupná pro nevidomého, ve vlacích
funguje rezervační systém, pokud tedy nepojedeme nějaký starým béčkem. Informační systém je u ČD spolehlivější. Já si pana Jančury vážím, udělal tu spoustu dobrých věcí, ale vůbec se mi nelíbí, jak řeší přístupnost svých digitálních služeb nebo vozidel,“ říká Mikuláš Kopas a detailně popisuje svou zkušenost s cestou novými elektrickými jednotkami od polské Pesy, které dopravce provozuje v Ústeckém kraji.

Pro Správu železnic testuje přístupnost stanic a jako svůj největší úspěch bere zlepšení orientace nevidomých ve stanici Beroun. Jak tedy jeho práce pro Správu železnic vypadá? „Dám vám příklad se Soběslaví, kde Správa železnic dělala jak nádraží tak autobusovou část. Řešili jsme tu, když mám zastávky vedle vchodu do podchodu, a já to nevidomému neřeknu, že je to špatně. Když nevidomý
vystoupí z vlaku, ale pak se nedozví, že vpravo nebo vlevo od podchodu jsou zastávky. Takových věcí je hodně, snažíme se to napravovat nebo minimálně dokumentovat,“ říká v podcastu Mikuláš Kopas.

 See omnystudio.com/listener for privacy information.

Sezóna 4Epizoda 32. únor 2024 01:02:03

Cesty Zdopravy - Milan Kratina

Milan Kratina, je zakladatelem finanční skupiny Accolade a předsedou představenstva Letiště Brno. Tedy akciové společnosti, která je správcem a provozovatelem letiště v Tuřanech, jež v roce 2017 koupila právě skupina
Accolade.

Spolu se vstupem do letiště získala smlouvu s jihomoravským krajem na pronájem letiště do roku 2052. „Na Letišti docházelo ke generační výměně mezi třemi rodinami, které ho vlastnily a byly tam také určité spory mezi letištěm a Jihomoravským krajem. Nám se povedlo se všemi dohodnout, a letiště převzít. Investujeme do jeho provozu vysoké desítky milionů korun ročně. Jihomoravský kraj může tleskat, že má funkční model, který nestojí daňové poplatníky vůbec
nic,“ říká v podcastu Milan Kratina.

Velkým tématem jsou u regionálních letišť nové pravidelné linky. „Když se podíváte na Ryanair nebo Wizz Air, tak oni mají excel s čísly. A v číslech uvidí, že se jim právě uvolnil prostor na tříhodinový let z Barcelony. Udělají kružnici, ve které jsou stovky letišť, a ty si srovnají. Jedním z čísel je potenciální load faktor a důležitý je i předpokládaný výnos z letenek. To není tak, že vy řeknete Ryanairu, chci Manchester, dej mi ho. Je to tak, že on řekne, mám tu okno a je to zrovna Bergamo. Chcete? A co proto uděláte?“ popisuje v podastu Milan Kratina a prozrazuje i další detaily vyjednávání s aerolinkami.

V rozhovoru pak probíráme, jaký je zájem cestujících o linku z Brna do Londýna nebo o zimní chartery Čedoku do Thajska, a kdo jsou cestující, kteří ji využívají.
Otevíráme ale i strategické téma, jak se postavit k budoucnosti regionálních letišť v Česku.

„Měli bychom mít jedno hubové letiště, a to se jmenuje Praha-Ruzyně. Mělo by mít určitě dvě dráhy a mnoho dálkových letů. A pak by měla být i diskuse, jakou konektivitu má mít český daňový poplatník. Letiště Ostrava platí desítky milionů korun LOTu, aby létal s Ostraváky do svého hubu ve Varšavě. My bychom měli regionálními letišti ale plnit Prahu. Jenže už nemáme národního dopravce,“ popisuje svou představu letecké strategie pro Česko Milan Kratina a dodává: „Pokud mají regionální letiště plnit úlohu, že z Brna přes Prahu můžete letět
do New Yorku, tak by tam měla být nějaká forma provozu aspoň třikrát za den. Aby lidé věděli, že se dostanou na hubové letiště, z kterého pak poletí dál. Když už se rozhodneme, že chceme utrácet peníze daňových poplatníků, pak by ta letadla měla létat do Prahy. To je o strategickém přemýšlení České republiky.

Otevíráme tak strategii, kterou by měl stát pro regionální letiště v Česku podle Milana Kratiny vytvořit a detailně diskutujeme situaci českobudějovického letiště. „Pokusím se to rozlétat je ekonomicky nejhorší varianta, ale politicky nejprůchodnější. Regionální letiště v Evropě, aby bylo ziskové a dlouhodobě udržitelné, musí mít v rozmezí 700 tisíc až jeden milion pasažérů za rok,“ říká Milan Kratina a detailně v podcastu rozebíráme ekonomiku letiště, které je v situaci jako to v Českých Budějovicích.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Sezóna 4Epizoda 226. leden 2024 01:09:28

Cesty Zdopravy - Zdeněk Hřib

Hostem dalšího dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz byl náměstek pražského primátora zodpovědný za resort dopravy Zdeněk Hřib. 

Ve více než hodinovém rozhovoru rozebíráme všechny možné problémy pražské dopravy: od infrastruktury po městskou hromadnou dopravu až  individuální automobilovou dopravu. 

Jedním z velkých témat je parkování, u kterého město chystá velké změny.  Hřib chce více pravomocí v této oblasti přesunout na městské části. „O využití ploch by měli rozhodovat lidé v daném místě, ne jen magistrát. Mým cílem je dát více pravomocí městským částem, proto chci dvousložkovou část ceny. Magistrátní složka by sloužila na opravy silnic, složka pro městskou část by byla hlavně regulační,“ řekl Hřib. Městská část by si svoji složku stanovila sama. 

Hřib ale naznačuje, že cena za parkování v Praze by měla výrazně stoupnout. „Je třeba uplatnit princip řádného hospodáře.  Parkování dnes dotujeme více než MHD. Komerční cena na okraji Prahy je 2000 za auto na měsíc, na Praze 10 3000 Kč. Když to srovnáte s cenou za parkování ve veřejném prostoru 1200 Kč za rok, tak vám dojde, že ta dotace, kterou máte oproti komerční ceně, je neuvěřitelně vysoká. Je to dotace na uskladnění soukromého majetku ve veřejném prostoru,“ řekl Hřib. 

V podcastu došlo i na téma pražských problematických mostů. Jisté například je to, že do stavby nového už přes Libeňský most tramvaje neprojedou. „Na původní inundační most tramvaje nemohou, jsem rád, že se podařilo situaci odchytit dříve, než došlo k pádu mostu. Teplotní změny mají velký vliv,“ podotkl Hřib. V případě Výtoňského železničního mostu je podle Hřiba nutné, aby přes Vltavu vedly tři koleje a vznikla nová zastávka Výtoň. 

V podcastu řešíme i financování velkých dopravních staveb v Praze. Podle Hřiba padnou do roku 2030 všechny úspory hlavně na stavbu metra D a nelze tak čekat, že budou peníze na stavbu Městského okruhu. „Kolem roku 2030 město nebude mít peníze na další velkou infrastrukturní stavbu. Praha nebude bez státu schopna okruh dostavět,“ dodal Hřib. V rozhovoru řešíme i to, jak se budou vybírat priority. Podle Hřiba bude hlavní podpora MHD. Jen v roce 2022 dalo město 23,6 miliardy korun do jejího provozu, letos to bude již 27 miliard korun. 

Otázkou proto zůstává, zda nezdražit jízdné, zejména pak roční kupón. Hřib tvrdí, že jeho cena se bude řešit, stejně jako to, které skupiny mají dopravu zdarma. Pokud by musel řešit dilema omezování spojů nebo zdražování, jednoznačně by šel cestou zvýšení ceny. 

Součástí podcastu je více než čtvrti hodina odpovědí na otázky čtenářů. 

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Sezóna 4Epizoda 15. leden 2024 01:12:38

Cesty Zdopravy - Martin Kupka

Hostem prvního dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz v letošním roce je ministr dopravy Martin Kupka. První část rozhovoru věnujeme strategii ministra a ministerstva pro letošní rok v těch nejdůležitějších dopravních segmentech.

S tím také úzce souvisí, kde chce stát brát v dalších letech peníze na dopravní stavby. „Abychom dokázali splatit historický infrastrukturní dluh na železnici i na
dálnicích a silnících 1. třídy, tak to bude znamenat kombinaci více nových finančních nástrojů. Loni a letos přistupujeme poprvé k vyžití velkého úvěru od Evropské investiční banky a čekají nás další novinky, jako je využívání modernizačního fondu třeba pro prostou elektrizace železničních tratí a
budeme muset mnohem víc zapojit PPP projekty,“ říká v podcastu Martin Kupka a detailně vysvětluje, v jakých situacích jsou projekty PPP pro stát výhodné.

Klíčové segmenty českého dopravního trhu ovládají tři manažeři. Generální ředitel Českých drah Michal Krapinec, šéf Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl a také generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda (pozn. red.: pořadí manažerů jsme stanovili v tomto článku čistě abecedně, nejedná se o pořadí dle jejich významnosti ani míry přínosu pro stát). Čím přesně přesvědčili ministra, že jsou muži na svém místě? V čem vidím ministr jejich silné stránky, pro které s nimi chce dál spolupracovat?

„České dráhy mají za úkol uspět. Zajistit stabilní ekonomiku, zkvalitnit služby a snižovat zpoždění. A stejný úkol má i Správa železnic,“ odpověděl ministr na otázku, jaký úkol od něj má vedení státem vlastněných Českých drah na prahu silné liberalizace. A dodal: „Je jasné, že podíl ČD může klesnout
z více než 80 %, ale podstatné je, aby celá liberalizace měla pozitivní dopad na cestující a kvalitu služeb.“

Detailně v rozhovoru rozebíráme také start výhradního provozu pod ETCS na českých koridorech, který podle ministra skutečně 1.1.2025 začne. Diskutujeme problémy ETCS na uničovské trati ale i variantu, zda se nemůže stát, že sice výhradní provoz za rok začne platit, ale pak se hned přepne systém ETCS do výluk. „To nechci připouštět, můj úkol je dát dohromady jednotlivé aktéry. Vyloučit, že si bude hrát každý na svém vlastním písku, ale že budou pracovat jako tým, byť si v jiných případech třeba konkurují nebo komplikovaně hledají shodu,“ reagoval v podcastu ministr na možné výluky systému po 1.1.2025.

Otevíráme však také téma autonomních automobilů na českých silnicích a dálnicích, rychlost přípravy vysokorychlostních tratí v Česku a diskutujeme vážení kamionů i vznik speciální inspekce, která by měla na starosti právě tuto činnost.

Celou půl hodinu v závěru rozhovoru pak věnujeme vašim čtenářským otázkám, které jste ministrovi dopravy položili.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Sezóna 3Epizoda 2922. prosinec 2023 01:01:17

Cesty Zdopravy - Pavel Kolář

Pavel Kolář šéfuje Centrálnímu dispečerskému pracovišti na Balabence. To provozuje Správa železnic. 

Centrální dispečerská pracoviště jsou v Česku dvě. Přerovské, které má aktivních osm dispečerských sálů, řídí 559 kilometrů tratí na Moravě a ve Slezsku. Pražské řídí 669 kilometrů tratí z šesti dispečerských sálů.

„Od roku 2016, kdy jsme začínali jako pionýři na úseku ze Zdic na Rokycany, jsme výrazně postoupili. Když se podíváte na mapu z východu na západ, tak začíná naše řízení už v České Třebové odbočkou Parník a pohraniční stanicí Lichkov, na západě končíme Chebem. Na jedné straně komunikujeme s Polskem, na druhé s Německem,“ říká v podcastu Pavel Kolář.

Z Prahy na jih Čech dnes sahá dálkové řízení až do Hluboké nad Vltavou-Zámostí a příští rok se posune až do Českých Budějovic. Směrem z Prahy na sever však řídí dispečeři zatím provoz jen na krátkém úseku do Libčic nad Vltavou. Proč,
vysvětluje náš host v dnešním podcastu.

Podle něj je jednou z největších výhod dálkového řízení, že se na jednom sále potkávají všechny profese, které jsou pro řízení provozu důležité. Nejen traťoví dispečeři, tedy fakticky výpravčí, ale i operátoři, kteří předávají informace cestujícím, a provozní dispečer, jenž komunikuje s dopravci a je připraven řešit se svými kolegy všechny operativní a mimořádné situace.

Jen na pražském CDP pracuje přes 450 lidí, stěžejní jsou pro něj traťoví dispečeři, kteří řídí jízdy vlaků a traťový posun. Těch je v Praze 230, ale Pavel Kolář přiznává, že by jich mohlo být i více. S tím, jak se zapojují stále vzdálenější úseky od Prahy, nechtějí všichni dosavadní výpravčí začít dojíždět za prací i
několik hodin denně až do hlavního města.

Finálně by mělo CDP Přerov řídit provoz na cca patnácti stovkách dálkově řízených tratí, CDP Praha pak přibližně na dvou tisících kilometrech. „Není to o tom, že budou všichni výpravčí sedět v Praze nebo Přerově. Správa železnic má v současnosti vytipováno na 35 regionálních dispečerských pracovišť, které by postupně měly být aktivovány. I ta se budou v budoucnu podílet na dálkovém
řízení,“ vysvětluje v rozhovoru Pavel Kolář.

Jedním z témat, které v podcastu otevíráme, je možná ztráta kontroly nad dálkově řízeným úsekem. Třeba když stavbaři ve stanici překopnou kabely. „Začátkem listopadu se povedlo při stavebních pracích ve stanici Praha-Smíchov poškodit optický kabel. Ztratili jsme komunikaci s traťovým úsekem takzvaného pražského Semmeringu. Bylo nutné přesunout našeho traťového dispečera na pracoviště
pohotovostního výpravčího ve Zličíně. Zličín není trvale nikým obsazen, ale je tam pracoviště, které umožní dálkovou obsluhu celého úseku,“ popisuje detaily řešení takové mimořádné situace Pavel Kolář.

Jak přesně fungují pohotovostní pracoviště, která si pravidelně přebírají řízení od CDP? Jak fungují pohotovostní výpravčí, jak dlouhé úseky jednotliví dispečeři řídí, co bude znamenat pro dispečery příchod ETCS, jak se bude řídit provoz na vysokorychlostních tratích a jak se odděluje ve stanicích dálkově řízená tranzitní doprava od lokálního posunu? Na všechny tyto otázky najdete odpovědi v podcastu. 

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Sezóna 3Epizoda 288. prosinec 2023 59:29

Cesty Zdopravy - Aleš Gothard

Jak se staví tunely a mosty v extrémních podmínkách severní Evropy? Právě o tom je nový díl podcastu Cesty Zdopravy.cz. Pozvání k mikrofonu přijal Aleš Gothard, který je šéfem společností Metrostav Norge a Metrostav TBR. Většinu svého profesního života strávil na severu Evropy.

A většina zakázek, na kterých pracoval, se týká ražby tunelů, ať jde o malé tunely v odlehlých částech Faerských ostrovů, nejdelší silniční tunel na Islandu, finské metro s podmořským tunelem či unikátní tunely spojené mostem v Norsku, za které získal Metrostav ocenění v tamní soutěži stavba roku.

Právě teď staví Gothardův tým 1,2 kilometru dlouhý silniční tunel na Faerských ostrovech, aby spojil s okolním světem osadu s 87 obyvateli. Ostrovní vláda se snaží podpořit život ve zdejších fjordech budováním infrastruktury, aby lidé venkov neopouštěli.

Faerské ostrovy jsou velmi větrné a proprší tu podle statistik i 300 dní v roce. "Už podruhé se nám stalo, že vítr odnesl haly údržby. Byly kupované v Norsku, jsou do zvláštních klimatických podmínek, zateplené a mají certifikaci, že vydrží sílu větru do 180 kilometrů za hodinu. Tu danou noc foukalo na Faerských ostrovech v nárazech 232 kilometrů za hodinu. Plachta z třicetimetrové haly, která je nejdražší, odletěla neznámo kam," popisuje jednu z mnoha potíží u severských staveb Gothard.

Staví se tu především norskou tunelovací metodou Drill and Blast. Jak přesně funguje, uslyšíte detailně v podcastu. Na 220 pracovníků Metrostavu na severoevropských stavbách jsou Češi a Slováci, kteří tu fungují ve dvoutýdenních turnusech. Jsou však profese, které tu Středoevropani zastávat nemohou. Je to například odpovědný vedoucí trhacích prací. Musí mluvit místním jazykem a složit v něm i odborné zkoušky.

Detailně také v rozhovoru probíráme, jak se razí tunely a mosty v odlehlých místech Islandu i Faerských ostrovů, kam zatím nevedou ani přístupové cesty. "Chlapci bydlí na kempu v buňkách, které jsou v rozumné vzdálenosti od stavby. Aby to neměli moc daleko, ale aby to zároveň nebylo moc blízko a mohli se po šichtě v klidu vyspat. Součástí buňkoviště je i kantýna, kde máme vlastního kuchaře, nebo společenské zázemí s televizí, pingpongovými stoly a podobně," říká v rozhovoru Aleš Gothard, podle nějž jsou například v Norsku časté kontroly, které prověřují, jestli se firma dobře stará o své zaměstnance na stavbě.

Občas vyrazí v týmu Metrostavu za prací na sever i žena, ale je to spíše výjimka. V rozhovoru také uslyšíte, jak se liší veřejné soutěže na stavební práce ve Skandinávii od těch českých, proč v Norsku musíte založit dceřinou společnost, abyste se dostali jako firma na stejné podmínky nebo ceny jako místní, i jaké se aktuálně používají pro ražbu ve skalách trhaviny.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Sezóna 3Epizoda 2724. listopad 2023 01:03:12

Cesty Zdopravy - Rosťa Kopecký (FlyRosťa.com)

Pozvání k mikrofonu přijal nejsledovanější český letecký youtuber a autor Leteckého podcastu Rostislav Kopecký, tedy FlyRosťa. Letos vydal se svou ženou ke stoletému výročí ČSA knížku o módě na jejich palubách. Rosťa Kopecký je profesí kameraman, střihač a režisér, jenž dříve připravoval pořady pro klasické i internetové televize. Svůj první podcast z oblasti letectví natočil se svou kamarádkou a zároveň letuškou Zuzkou jen tak na zkoušku. Dnes ho sledují tisíce lidí.

Měsíčně se na můj kanál dívá 300-350 tisíc unikátních diváků. Sledoval jsem trendy na sítích a bylo mi jasné, jestli to má mít sledovanost, že to chci dělat i s videem. Pro mě bylo jednoduché vše zajistit technicky. Náročné bylo postavit se před kameru a mluvit do ní,“ říká v podcastu Rosťa Kopecký. Jeho zatím nejsledovanějším rozhovorem je díl s kapitánem Davidem Heclem, který má více než milion přehrání na Youtube „David je skvělý vypravěč a má skvělé charisma. Když v Česku řeknete, že jste kapitánem Airbusu A 380, největšího dopravního letadla na světě, tak jste jeden jediný, nebo jeden z mála,“ doplnil youtuber. Právě o rozhovory s piloty mají na kanále Rosti Kopeckého fanoušci největší zájem.

Kromě vlastních videí však spolupracuje i se slavným leteckým youtuberem Samem Chui, pro nějž některá vide natáčí. „Mám tak možnost dostat se do velkého leteckého světa. Dokáže vám to otevřít velké hangáry v Dubaji, díky němu můžu letět na Nový Zéland jedním z nejdelších letů na světě. Není to tak, že bych měl od Sama zakázku. Když spolu něco natočíme, dostanu na oplátku možnost být u toho,“ vysvětluje Rosťa Kopecký.

Otevíráme tak i téma, zda se dá v česku uživit jen tvorbou leteckých videí a jak funguje spolupráce s aerolinkami, když youtuber propaguje jejich spojení. Představa, že by youtuberům něco platily, je podle Rosti naprosto lichá.

Se svou ženou Jiřinou stojí za letos vydanou unikátní knihou Móda na palubách Československých aerolinií, která přibližuje historii společnosti přes uniformy palubního a pozemního personálu. Velkou část rozhovoru tak věnujeme i jí.

 See omnystudio.com/listener for privacy information.

Sezóna 3Epizoda 2610. listopad 2023 48:13

Cesty Zdopravy - Karel Novák

Pojďte se s námi podívat do zákulisí výroby autobusů Iveco. Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je tentokrát Karel Novák ze společnosti Iveco Czech Republic.

Iveco u nás vyrábí autobusy ve Vysokém Mýtě, ve svět pak ve francouzském Annonay, ale i v Turecku, Itálii nebo v jižní Americe. Karel Novák je jedním z nejvýše postavených Čechů, kteří pracují pro značku Iveco Bus. Před dvaceti lety nastoupil ještě do původní Karosy do oddělení nákupu. Do loňského roku byl ředitelem strategie a výrobního portfolia Iveco Bus a dnes je ředitelem produktových platforem.

See omnystudio.com/listener for privacy information.