Novela školského zákona zavádí do systému pozice sociálního pedagoga, speciálního pedagoga nebo školního psychologa. Na podpůrné profese dosud školy žádaly o dotace z evropských fondů. Sociolog poukazuje na jejich význam obzvlášť pro chudší školy. „Podpůrné profese, které pomáhají učitelům zvládat situaci, dokážou redukovat neúspěšnost na polovinu toho, co je běžné, což je obrovský úspěch,“ vyzdvihuje Daniel Prokop. Jak více školám umožnit najmout psychologa nebo preventistu?

Nejzávažnější problém českého školství spočívá podle exkluzivního průzkumu Medianu v předškolním vzdělávání. Za nedostatečné považuje kapacity mateřských škol 82 % dotázaných. Nedostatek školek se propisuje do nižší porodnosti i do 16% rozdílu v odměňování mužů a žen. „Potřebujeme mnohem dostupnější služby, aby ženy nebyly penalizovány za mateřství, což je věc, která vede k tomu, že odkládají děti, protože si chtějí vybudovat kariéru,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop.

V přihláškách ke středoškolskému studiu uvádí na prvním místě všeobecná gymnázia desetina uchazečů z chudších rodin, i ze zajištěných jen čtvrtina. Reálný zájem v krajích přitom sahá k 50 procentům. Bariérami jsou slabá nabídka i nedůvěra, že by se dítě na školu mohlo dostat. „Systém má nedostatečnou nabídku všeobecných škol, a jak je komplikovaný, ještě vede ke špatnému strategizování. Tímto nedokonalým výběrem marníme hrozně moc potenciálu,“ shrnuje sociolog Daniel Prokop.

Podle aktuálního žebříčku Eurostatu Čechy vloni ohrožovala chudoba a sociální vyloučení nejméně ze všech států EU. Opravdu je ve Skandinávii nebo v Lucembursku větší procento chudých lidí než v Česku? „Nechápu, proč Eurostat žebříček publikuje – má to svoje zásadní dopady. Jednak to omezuje diskusi, jak řešit chudobu v chudších regionech, za druhé podle toho EU cílí své politiky,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop, že s mírou chudoby počítají fondy pro soudržnost společnosti.

Podle sociologa příliš daníme práci oproti spotřebě a majetku. Možnost politické změny naráží i na to, že se většina voličů v systému neorientuje. „Politici to neinformovaným neprodají, protože by prvně museli vysvětlit, v čem je problém. Radši prodají výjimky ve složitých systémech střední třídě a nemusí měnit celkově neefektivní systém,“ vysvětluje Daniel Prokop z agentury PAQ Research. V jejím výzkumu si 36 % lidí myslí, že stát vydává víc peněz na úředníky než na důchody.

Jedním z cílů vlády například bylo omezit množství lidí pracujících „na dohodu“, přitom ovšem prekarizované dohody zvýhodňuje v tzv. superdávce. Proč se nedaří vládní reformy sladit? „Kdybychom lépe dělali analýzy a brali je vážně, tak bychom se možná vyvarovali těchto problémů,“ říká sociolog Daniel Prokop. Poukazuje také na to, že ministerstva mezi sebou nesdílejí informace a podhodnocení úředníci mají mnohdy nárok na dávky. Jak více Čechů přiblížit minimální důstojné mzdě?

„Vybrat si z přehršle oborů je hodně závislé na tzv. sociokulturním kapitálu, rozhledu rodiny a schopnosti se orientovat v systému. To je první nespravedlnost,“ nastiňuje Daniel Prokop, na čem se čtrnáctileté děti rozřazují do středních škol. Dospívajícím mnohdy zbydou specializované obory, ve kterých nezůstávají. Proč podle sociologa o úspěchu do značné míry rozhoduje i příprava na testy Cermatu? A jak znalost systému souvisí s tím, že bohatší platí v Česku nižší daně?

„Český daňový systém je relativně hloupý v tom, jak sází na daně, které brzdí ekonomický růst, a jak zakrnělé má spotřební daně, danění nemovitostí a majetku, které nejsou tak škodlivé,“ srovnává Daniel Prokop se střední Evropou. Češi obvykle platí většinu svých daní z práce, z majetku půl procenta a chudší až třetinu ze spotřeby. „Efekt je takový, že spodní pětina lidí odvádí jen o trošku míň z práce než horní pětina, ale odvádí mnohem víc na spotřebě,“ poukazuje sociolog.

Co má přinést novela školského zákona? Školní psychologové, sociální a speciální pedagogové byli doposud placeni z evropských fondů, což příštím rokem skončí. „Dnes těmto profesím můžete nabídnout smlouvu na jeden, dva roky. I kvůli tomu do toho lidé nejdou, protože tam není perspektiva,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop. „Jsou potřeba víc v chudších školách, tam jsou problémy větší. Proto je v zákoně tzv. indexace, která dává chudším školám trošku větší peníze,“ vysvětluje.

Ubude letos případů, kdy kapacita prvních tříd nestačí ani pro spádové děti? „Ve vzdělávání máme strašně málo informací, ani pořádně neznáme kapacity škol,“ tvrdí sociolog Daniel Prokop. Proč chudší rodiny častěji volí odklad? A jak spolu vzdělávání ve školkách a školách provázat? „Bylo by dobré, aby jako ve Skotsku aspoň škola věděla, jaké děti do první třídy jdou. Myslím si, že je to hodně o zlepšení komunikace v přechodu mezi mateřskou a základní školou,“ míní sociolog.