Pro člověka i životní prostředí mají toxické látky v kosmetice různé funkce. Stabilizaci nebo zvýraznění vůně syntetickými složkami sice regulujeme, ale často až po uvedení na trh. Proč se takovým látkám chceme vyhnout a jak se v současné době vyznat v množství produktů, které zdůrazňují svůj přírodní původ, vysvětluje odbornice na toxické látky v životním prostředí.

Záplava negativních zpráv, vzestup populismu, extremismu, polarizace společnosti a strach o budoucnost demokracie. To vše může být takzvaná demokratická úzkost – jev, který nedávno ovládl (nejen) sociální sítě. „Takový souběh krizí lidstvo, podle mě, nezažilo,“ popisuje psychoterapeutka Petra Valeš Jelínková.

„Lidé jsou tvořiví, ale musí jim to dávat smysl. Když pracujete v práci, která vám smysl nedává, tak ho hledáte někde jinde,“ říká sociolog Petr Gibas ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. „Když jsme dělali výzkum o kutilství, tak nás překvapilo, na kolik je to všudypřítomný fenomén.“

„Onkologie se pořád posouvá, není týden, aby nevyšla nějaká nová molekula,“ popisuje v nové Vlně Martin Palička jeden z důvodů, proč si tento obor vybral. Díky svému projektu Po medině se nedávno objevil také v žebříčku Forbes 30 pod 30. Chce pomáhat studentům, kteří se na škole trochu ztratili.

Trendy v užívání problematických návykových látek u dětí a dospívajících se s nejmladšími generacemi Z a alfa proměnily. Gumoví medvídci s obsahem kanabinoidů, nikotinové sáčky a vaporizéry, kratom, ale stále i alkohol – to jsou stimulanty běžně v oběhu mezi mladými lidmi. Některé vaporizéry vypadají jako pera nebo rtěnky a dají se schovat třeba v penálu. Návykové látky jsou v barevných obalech, plné zvířátek a postaviček.

„S policií se nemluví, takhle tě to vychová,“ říká švédský režisér kurdského původu Loran Batti. Jaké to je vyrůstat na předměstí, nechvalně proslulém násilím a kriminalitou? O osobní zkušenosti s rodinou, zločinem a integrací přistěhovalců do většinové společnosti mluví v podcastu Vlna.

Už několik let je součástí domácí rapové scény, teď vydala svoji první desku. Vyznává se na ní třeba ze své lásky ke koním. Hostkou nové Vlny Radia Wave je rapperka Arleta.

Se situací, kdy jim někdo hodil drogu do pití, se jenom v Praze setkala třetina dotázaných lidí. Vyplývá to z mapování, které provedla organizace Beat Sexism. Ta je zatím vůbec první, která se rozhodla téma takzvaného drink spikingu ve veřejném prostoru otevřít, protože v Česku statistiky i komplexní data o fenoménu chybí.

Vedle dnes již běžně užívaných AI platforem jako ChatGPT nebo virtuálních asistentek Siri nebo Alexa můžeme s umělou inteligencí navazovat i intimní konverzace. „Jsou to desítky milionů stažení, miliony uživatelů a uživatelek denně,“ nastínil rámec takového chatování publicista David Laufer, který se věnuje internetovým subkulturám a identitě z akademického hlediska.