Architekt Matěj Vacek žije v Bhútánu a učí místní stavět dřevostavby. Sám je i navrhuje. „Každý tvar, který nakreslím na papír, musím být také schopný vyrobit,“ říká v Bourání.

Iva Hájková navrhuje interiéry, které jsou nadčasové a které si obyvatelé nemusí už nikdy měnit. Jaké používá materiály? A do čeho se vyplatí investovat?

Nejčastější rada zněla – dobře se připravit a všechno si zjistit. Pomoct může tento díl Bourání, kde je vše podstatné, co jsme se letos dozvěděli o rekonstrukcích.

Gabriela a Petr Brzobohatí jeli jednou autem a viděli dům s duší. Teď v něm bydlí, rekonstruují ho a sdílí to na instagramovém účtu Architekti budující domov. Dost se prý divili, kolik to zajímá lidí.

Designéři musí být draví a dbát na sebeprezentaci. Roman Kvita tvoří radši menší věci, a v klidu. Spolu se sochařkou Pavlínou Kvitou navrhli třeba stříkacího lva do Modřan.

I v inteligentní budově si chceme otevřít okno. Proč vlastně? Kvalitní prostředí totiž neznamená jen správnou teplotu. „Musíme se tam cítit dobře,“ říká profesor Karel Kabele.

Architekti ze studia Abt Smolen mají rádi zvláštní zadání. Dělali vily za padesát milionů, pivovar a poradí si i s domečkem pro žabičky.

Architekti z několika zemí projížděli republiku, aby udělili Českou cenu za architekturu. Jedním z porotců byl Peter Moravčík. Vypráví, jak grilovali architekty a kde ucítil závan světovosti.

Nové domy dnes už vypadají většinou dobře. S prostorem mezi nimi je to ale horší. „Je to třeba kvalitní architektura, ale nedrží to pohromadě. I když má dobrého architekta, tak když ta čtvrť není dobře namyšlená, nejsou tam dobře vymyšlené ulice, není tam parter, tak se tam necítíte dobře,“ říká Matěj Čunát ze studia Taktiky.