Zhoršující se duševní zdraví mladých není jejich individuální selhání, ale systémový problém. Svět plný digitálního tlaku, nejistot a tlaku na výkon pro ně stvořily předchozí generace. Podle psychoterapeuta a klinického psychologa Adama Suchého je proto nálepkování mladých jako sněhových vloček nespravedlivé. Klíčem k pohodě podle něj není jen terapie, ale především proaktivní přístup a pochopení, že životní spokojenost je dovednost.

Spousta lidí si myslí, že se mužské a ženské vzrušení příliš neliší. Opak je pravdou, říká evoluční psycholožka Klára Bártová, která se zabývá partnerskými vztahy a sexualitou. Ženská sexualita je mnohem komplexnější a ovlivňuje ji řada faktorů od psychiky přes hormony až po kvalitu vztahu. Pochopení rozdílů mezi spontánní a responsivní touhou přitom může výrazně zlepšit partnerský život.

Většina lidí nepřichází do terapie s tím, že by hledali smysl života v nejširším slova smyslu. Častěji řeší konkrétní problémy. Vyčerpání, úzkosti, vztahové krize nebo pocity beznaděje. Právě v těchto momentech se otázka smyslu vynořuje skrytě, v každodenních rozhodnutích a v hledání důvodu, proč vůbec ráno vstát z postele. Hostem podcastu Balanc byla Dana Krausová, klinická psycholožka a psychoterapeutka.

Online seznamování vyžaduje stejnou opatrnost jako setkání tváří v tvář. Jindřich Karásek, etický hacker a výzkumník kyberbezpečnosti, zdůrazňuje, že nikdo není imunní vůči romantickým podvodům nebo šíření intimních fotek. Triky jsou stále sofistikovanější. Podvodníci často využívají falešné identity, vyvíjejí nátlak na rychlé sblížení a jejich cílem mohou být nejen peníze, ale i citlivé informace.

Počítačové hry jsou dnes běžnou součástí života dětí, dospívajících i dospělých, a jejich vliv je mnohovrstevnatý. Michaela Slussareff, odbornice na digitální média a technologie, v podcastu Balanc vysvětluje, že hry mohou být návykové, zhoršit duševní obtíže, ale také rozvíjet kreativitu, sociální dovednosti a posilovat vztahy. Klíčovou roli hraje obsah, věk i způsob, jakým se hry hrají, a důležitá je také aktivní účast rodičů v digitálním světě svých dětí.

Současní mladí muži často nevědí, co to znamená být mužem, a potýkají se s nejistotou umocněnou sociálními sítěmi a nedostatkem pozitivních mužských vzorů. Podle Pavla Kučery, pořadatele kurzů a mužských kruhů, je klíčové, aby se muži naučili mluvit o svých pocitech a našli si komunitu, kde mohou sdílet své zkušenosti. Velkou roli hrají i otcové, kteří by měli se syny otevřeně komunikovat o mužství, říká v podcastu Moderní láska.

Jak popkultura formuje naše představy o autismu? Které stereotypy u filmových a seriálových postav přežívají a proč v nich ženy a lidé jiných etnik na spektru stále chybí? Bonusová epizoda Spektra přináší záznam debaty, kde se autorka série Sarah Abulkasim spolu s filmovým kritikem Martinem Šrajerem a Dominikou Linhartovou, sociální pracovnicí z NAUTIS, zamýšlejí nad tím, jak jsou lidé na spektru zobrazováni ve filmové a seriálové tvorbě – a proč na tom záleží.

Stud ve vztahu k tělu vzniká v dětství, kdy i drobné komentáře rodičů nebo učitelů ovlivňují, jak sami sebe vnímáme. Strach z odmítnutí a touha po přijetí jsou hluboce zakořeněné a ovlivňují nás v dospělosti, třeba při návštěvě sauny nebo v partnerských vztazích. Psychoterapeut a lékař Tomáš Morcinek v podcastu Balanc vysvětluje, že stud se netýká jen nahoty, ale i našich hodnot a ideálů.

Obdržení oficiální diagnózy představuje pro spoustu lidí s poruchou autistického spektra zásadní životní milník. Mnozí v ní nacházejí úlevu i cestu k lepšímu pochopení sebe sama. Jenže cesta k ní bývá složitá, plná čekání, nepochopení i odmítnutí.

Duševní onemocnění do partnerských vztahů vstupují zásadně, ať už jde o deprese, úzkosti, nebo jiná specifika. Podle Aleše Neusara, psychologa a psychoterapeuta, je klíčové, jak moc jsou tyto odlišnosti výrazné a zda je partner dokáže přijmout. Otevřenost, empatie i schopnost nést odpovědnost za vlastní potíže jsou podle něj pro zdravý vztah zásadní, říká v podcastu Moderní láska.