Velikonoční svátky jsou spojené s vyšší konzumací jídla a alkoholu. Proč se nemáme bát vajec, jaká jejich dávka je bezpečná a proč Kateřina Cajthamlová považuje přerušovaný půst za naprosto nevhodný? Jak žít vesele a zdravě?

Jaké živiny nám dodají vejce? Kolik jich můžeme sníst za den? Jak je to s vejci a vysokým obsahem cholesterolu? Je někdo, kdo by měl jejich konzumaci omezit? Jak jsou na tom oblíbené knedlíky s vajíčkem? Jak dlouho můžeme skladovat vařená vejce? Kdy je vhodné zařadit vejce dětem? A co riziko salmonely? Tereza Bebarová se ptá nutriční terapeutky Veroniky Pourové.

Autismus je stále stereotypně spojován se samotářstvím. Částečně to můžeme přičíst i původu slova autismus, které vychází z řeckého „autos“, tedy „sám“. Ve skutečnosti ale mohou lidé s PAS po vztazích a blízkosti toužit stejně jako kdokoliv jiný, v oblasti komunikace a socializace ale čelí specifickým výzvám. O své zkušenosti se tentokrát podělí 23letý Lukáš a 30letá Kateřina. Odborný kontext dodává speciální pedagožka z NAUTIS Lenka Bittmannová.

S Michalem Enterem z oddělení ORL a chirurgie hlavy a krku Agel Nový Jičín probereme nedoslýchavost. Co je její nejčastější příčinou? Jak se léčí a dá se jí předcházet?

Pojem incel, zkratka pro nedobrovolný celibát, označuje převážně mladé muže frustrované nedostatkem sexuálních a romantických vztahů. Svou identitu budují v online komunitách, kde nacházejí porozumění pro svůj hněv a pocit nespravedlnosti. Jejich ideologie, známá jako „Red Pill“, je silně misogynní a vnímá ženy jako objekty. V Moderní lásce o tématu mluví Elja Plíhal, antropolog, facilitátor a aktivista.

Ne všichni lidé s autismem jsou geniální a s poruchou intelektu, jak je zobrazuje popkultura. Většinu lidí s autismem na první dobrou nepoznáte. Speciální pedagožka Lenka Bittmanová z organizace Nautis v rozhovoru odkrývá realitu života na spektru. Tématu autismu se věnuje nová série Radia Wave Spektrum, kterou můžete poslouchat od 27.3.

Stále více dětí trpí bolestmi hlavy. I proto vznikají specializovaná centra. V nemocnici v Jindřichově Hradci ho vede lékařka Jana Beranová. Za zvýšený počet malých pacientů s tenzními bolestmi hlavy a migrénami podle ní může dnešní životní styl, úzkosti, které odstartoval covid, i různé spouštěcí mechanismy. A samozřejmě dědičnost a hormonální změny.

Novinková biologická léčba pro onkologicky nemocné děti. Budeme vyprávět příběh Magdalenky, jejíž potíže začaly nenápadně. Když jí bylo 8 let, objevily se potíže s pohyblivostí pravé paže a to byl začátek příběhu o závažné diagnóze, velké statečnosti a splněné naději na život. Kromě Magdalenky přijal pozvání i její táta Ondřej, a také Doc. MUDr. Michal Zápotocký, Ph.D., vedoucí Centra Dětské Neuroonkologie.

První degenerativní změny na páteři začínají vznikat už od 20 let našeho věku, a to i tehdy, když za sebou nemáme žádný úraz nebo žádnou vrozenou vadu, jako je například skolióza.