Před 400 lety, 8. června 1625, se v Itálii narodil Giovanni Domenico Cassini, astronom a inženýr. Je znám například jako spoluobjevitel Velké rudé skvrny na planetě Jupiter. Také ověřil, že atmosféra Jupiteru nerotuje jako pevné těleso, ale jedná se o vrstvy mračen, které vytvářejí světlejší a tmavší pruhy.

Letní slunovrat je začátkem astronomického léta. Jedná se o okamžik, kdy má Slunce vůči světovému rovníku největší deklinaci. V období letního slunovratu jsou nejdelší dny v roce. Noc má pouhých osm hodin a naopak nad obzorem Slunce zůstává šestnáct hodin.

„Hvězda, na kterou svět zapomněl. Objevila vesmír, dnes nemá ani pamětní desku,“ napsaly jedny noviny v loňském roce. Tento titulek patří americké astronomce britského původu Cecilii Payne-Gaposchkinové, zakladatelce kvantitativní chemické analýzy hvězdných atmosfér.

Na jižní polokouli strávila opět nějaký čas ředitelka českobudějovické hvězdárny a planetária Jana Tichá. Zúčastnila se mezinárodní konference nedaleko Kapského města v Jižní Africe. Mohla tak třeba koukat na Měsíc, který se proměňuje opačným směrem.

Armády největších zemí světa běžně mají leteckou a námořní sekci, ale také kosmickou sekci. Dokonce už i české ministerstvo obrany vyslalo do vesmíru svou družici. Jmenuje se SATurnin-1 a na oběžnou dráhu ji vynesla raketa Falcon 9, která odstartovala v lednu ze základny v Kalifornii.

Druhým největším souhvězdím je souhvězdí Panny. Jeho nejjasnější hvězda se jmenuje Spica, tedy v překladu obilný klas. „Dále je zde například hvězda Vindemiatrix, což v latině znamená žena pracující na vinici, nebo hvězda Porrima,“ říká jihočeská astronomka Jana Tichá.

Květen, to je pozdní jaro, první máj, květy, šeříky, ovšem také tři ledoví muži Pankrác, Servác a Bonifác. Jak se pomalu blížíme k letnímu slunovratu, stále se prodlužují dny a zkracují noci.

Před 130 lety, 16. dubna 1895, se narodil Vilém Gajdušek, astrooptik a designér optických soustav teleskopů. Jím vyrobená technika se dodnes používá na řadě českých hvězdáren.

V neděli 13. dubna nastává první jarní úplněk, po kterém se slaví Velikonoce. Pohyblivý termín křesťanských svátků stanovuje velmi staré pravidlo, které bylo schválené v roce 325 našeho letopočtu takzvaným nikajským koncilem.

Mezinárodní den kosmonautiky připadá na 12. duben. Právě v tento den v roce 1961 se totiž uskutečnil první let člověka ve vesmíru. Sovětský astronaut Jurij Alexejevič Gagarin vzlétl v lodi Vostok 1 z kosmodromu Bajkonur. Skoro obletěl Zemi a po necelých dvou hodinách přistál.