Funguje dobře i při čištění odpadních vod? - Kvantová fyzika vidí dál, než lidé. Ukazuje to vědecký experiment v centru Olomouce. O jaký experiment přesně jde? - Vědci v Krkonošském národním parku testují nové metody mapování invazních rostlin. Jak jim v tom pomůže navigace a speciální kamera? Moderuje Lenka Vahalová.

Jen se na chvíli podívám na Instagram... Tak to začne, a pak se člověk diví, že mu utekla celá hodina. Sociální sítě jsou navržené tak, aby tam lidé strávili co nejvíce času. Bojují s tím i dospělí, a tak nepřekvapí, že s tím mají problémy i děti. Co pomůže? Budou to zákazy telefonů nebo sítí?

Expozice Archevita - Stopami věků (4:35) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Mezihvězdný poutník starší než Slunce (20:21) – Proč zkoumat asteroidy (repríza, 24:31)

Takzvaný institut vykázání, který brání agresorovi v návratu domů, funguje v Česku téměř dvacet let. A zrovna letos hlásí policie rekordní počet vykázaných osob. Tomu se budeme věnovat ve speciální sérii o domácím násilí a femicidách, kterou provázejí Tomáš Pika a Klára Filipová. *** Podcast se dotýká traumatických okamžiků v násilných vztazích. ***

Kometa Swift-Tuttle neustále trousí do své dráhy drobná zrníčka. Planeta Země se pak setkává s poměrně hustými oblaky těchto zrníček, což na obloze vidíme jako světelné čáry neboli meteorický roj Perseidy. Roj je činný vždy od 17. července do 24. srpna, přičemž svého maxima dosahuje mezi 11. a 13. srpnem.

Boty, dokumenty nebo drobné osobní věci jsou nejen svědectvím jednoho z nejhorších zločinů v novodobých evropských dějinách, ale také cenným pramenem pro archeologický výzkum. „Rodina najednou získá aspoň nějakou informaci o tom, co se stalo s jejich blízkým,“ popisuje v Leonardu Plus archeolog Pavel Vařeka ze Západočeské univerzity v Plzni, který s týmem zkoumá osobní věci obětí srebrenického masakru v Bosně a Hercegovině.

Před sto lety zemřela hvězda amerického němého filmu, Rudolph Valentino. Po jeho smrti vypukla jedna z prvních vln kolektivní truchlící hysterie v rámci populární kultury.

Každý rok putují noční oblohou miliony ptáků. Vědci našli způsob, jak je určovat i ve tmě. Využili přitom kombinaci několika metod včetně vysokorychlostní fotografie nebo termovize. Díky tomu se jim podařilo určit více migrujících druhů, než v minulosti. Při rozpoznávání ptáků v noci se totiž vědci obvykle orientují podle zvuku a radarů na počasí. Získaná data na ptáky, kteří právě vokalizují. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v dubnu 2026.)

00:00 témata Magazínu Experiment00:36 nové metody mapování invazních rostlin04:22 rozhovor s odborníkem na ekologii invazí Janem Čudou07:50 pozorování padajících hvězd09:35 zkoumání životnosti betonu13:13 rozhovor s Rudolfem Helou, expertem na betonářství17:04 slepé cesty ve vývoji léků

Poslechněte si:01:20 Budování Panamského průplavu07:26 Dá se ovlivnit počasí?15:31 Co slyší ježci?25:03 Noční život savců za dinosaurů30:33 Les, který si předává zprávySherlock Holmes a smrt na střešeHovoří meteorolog Martin Novák nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Perly ze světa rostlin čte Zuzana Vejvodová.