Nahé obrázky lidí – především žen, ale často i dětí – umožňuje generovat AI chatbot s názvem Grok. Ten je dostupný na sociální sítí X, dříve Twitteru. Síť vlastněná miliardářem Elonem Muskem tvrdí, že se problém snaží řešit, ale uživatelé nacházejí nové cesty, jak omezení obejít. Dá se proti tomu nějak bránit?

Rozhovor se spisovatelem Erichem von Dänikenem (repríza, 4:35) – Astronomie: Titan (24:24) – Kosmonautika v roce 2026, 3. část: Dalekohledy, planety a planetky (30:01)

Třetina pacientů nereaguje na léčbu antidepresivy. Od těžkých depresivních stavů jim ale může pomoci alternativní léčba a psychedelické látky. „Dnes o nich uvažujeme jako o látkách, které mají transdiagnostický potenciál, lze je využít u různých diagnostických jednotek napříč úzkostnými poruchami,“ popisuje pro Český rozhlas Plus psychiatr, psychoterapeut a neurovědec Filip Tylš, spoluzakladatel kliniky Psyon. Nedávno se spojil s filmovým štábem a hledali nové léčebné metody.

Nová studie mezinárodního týmu vědců datuje nástup hub na planetě mezi 1,4 miliardy a 800 miliony let. Teprve před 600 miliony let přišli živočichové. Před nejméně 800 miliony let houby navázaly vztahy s rostlinami a pomohly jim osídlit Zemi. „Budou tady rozhodně ještě stovky milionů let po nás,“ míní biolog Petr Kohout.

00:00 témata Magazínu Experiment00:25 elektronový mikroskop a tajemství hmoty04:02 Brno jako centrum světové mikroskopie07:38 85 let od podání penicilinu prvnímu člověku09:39 výzkum epilepsie na myších modelech13:13 rozhovor s Přemyslem Jiruškou, přednostou Ústavu fyziologie 2. LF UK16:46 řeč prasat

Poslechněte si:01:04 Jak fungují oči chameleonů?13:40 První elektřina z dynama18:38 Proč máme na fotkách červené oči?28:15 Ukazují Písně kosmické naši budoucnost?38:05 Nový druh antibiotik44:06 Rozhodly viry Peloponéskou válku?Hovoří biolog Jaroslav Petr nebo imunolog Václav Hořejší. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Bakterie, viry a dějiny čte Lukáš Král.

Rok má jen 52 týdnů, ale her, které si zaslouží pozornost, vyjde vždycky mnohem víc. A tak i loni zůstaly některé zajímavé tituly opomenuté, ne proto, že by byly špatné, ale proto, že se prostě nevešly do nabitého programu Questu. Druhý lednový díl se proto symbolicky vrací k loňsku a dává prostor „nejlepším smolařům“, na které se během roku nedostalo.

To všechno čeká české vědce na jižním ledovém kontinentu. Jak se připravují na cestu do Antarktidy? - Vědci z Katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vyvinuli miniaturní optický senzor. S pomocí umělé inteligence dokáže přesně měřit polarizaci světla, a to i při práci s jednotlivými částicemi - fotony. - Sněhové vločky fascinovaly vědce už v 17. století a fascinují dodnes. Jaké mohou mít tvary a proč neexistují dvě úplně stejné? - Olomoučtí a ostravští vědci vyvinuli nový materiál, který by mohl výrazně zjednodušit a zlevnit výrobu peroxidu vodíku. Ten se běžně používá například pro dezinfekci, čištění vody nebo při výrobě papíru a textilu. Moderuje Lucie Vopálenská.

Plošné sbírání a ukládání dat o tom, kdy a s kým jsme si psali, telefonovali nebo odkud jsme se připojovali k internetu, je v Česku provozováno nezákonně, konstatoval Nejvyšší soud. Ten rozhodoval ve sporu datového novináře Českého rozhlasu Jana Cibulky se státem. „Je to v rozporu s principy svobodné a demokratické země,“ říká o české úpravě zákona v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

Jak důležité jsou při vývoji protinádorových látek? - Co přináší zjištění, že zemské jádro je podobné cibuli? Pomůže vysvětlit i změny magnetického pole planety? - Vědci z mezinárodního projektu zkoumají, jaký vliv mají na rybí populace v evropských řekách kormoráni, kteří dokážou spolknout i půlmetrovou rybu a jejich počty rostou? Moderuje Renata Kropáčková.