Saša Michailidis se ptá nastupující generální ředitelky Národního institutu pro kulturu Kateřiny Churtajevy a Martina Bernátka z Katedry divadelních a filmových studií FF UPOL. Nově vzniklý NIK spojí dvě příspěvkové organizace ministerstva kultury, a to Institut umění - Divadelní ústav a Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. Jaké jsou priority a cíle kulturního institutu? Budou zachovány agendy IDU i NIPOS?

Jak žili mladí architekti a architektky v době mezi dvěma válkami? Vyráželi do Alp v plátěných kalhotách a s minibatůžkem, zdolávali obrovské vzdálenosti, nebáli se nepohodlí. I to zjistila historička umění Martina Hrabová.

Není mnoho českých politiků, kteří by výrazně prorazili i v zahraničí. Věru Jourovou zařadil americký časopis Time v roce 2019 mezi 100 nejvlivnějších lidí světa. A to za její působení v Evropské komisi, kde měla na starosti regulaci týkající se ochrany dat na internetu, tedy především gigantů jako Google nebo Facebook. Za sebou má ale taky dramatický osobní život i stejně jako politické sblížení a následný rozchod s Andrejem Babišem. O tom všem mluví v knize Viktora Daňka.

Saša Michailidis se ptá filozofky, spisovatelky, publicistky, autorky podcastu Pravda neexistuje na Echo24 Terezy Matějčkové a klasického filologa, filozofa, publicisty, překladatele Petra Šourka. U příležitosti vltavského projektu Zakázané léto se věnujeme tématu autocenzura v nás. Jak se hlídáme, co vypustíme do veřejného prostoru? Upravujeme své názory už předem v obavě, jaké ostré komentáře vyvolají třeba na sociálních sítích?

Saša Michailidis se ptá architekta Vojtěcha Luxemburka z Kanceláře veřejného prostoru pražského Institutu plánování a rozvoje a ředitelky odboru parků a zahrad Správy Pražského hradu Heleny Pánkové. Je vedro a lidé dodržují pitný režim. Je tedy ale v Praze dostatek veřejných toalet? Jak zlepšit jejich dostupnost? Nejen to je obsahem koncepce, kterou zveřejnil IPR. A jaké důsledky má močení mimo veřejné toalety pro vegetaci ve městě?

Ptá se - mimo jiné - ve svých knihách světově proslulý bulharský spisovatel Georgi Gospodinov. My se zeptáme na jeho knihy Časokryt nebo Zahradník a smrt. V recenzní části se mimo jiné podíváme na to, jaké jsou Dějiny výživy a stravování v českých zemích 1945?1970, což přináší stejnojmenný titul historika Martina France. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.

Autorka pořadu Michaela Vetešková se ho zeptá na nejbližší plány i na to, jaký titul připravoval pro slovenská divadla, když musel před rokem odejít do Česka. Nabídneme ale také reportáž z výstavy Františka Kupky či Davida Lynche.

Saša Michailidis se ptá hostů na chystanou generální rekonstrukci Nové scény Národního divadla v Praze. Učitelé hudební a výtvarné výchovy kritizují reformu výuky, svůj prostor ale chtějí i další umělecké a kulturní obory. Opět po čase se diskutuje o názvech stanic pražského metra a jejich případném přejmenování. U příležitosti vltavského projektu Zakázané léto jsme se věnovali cenzuře v tuzemské literatuře druhé poloviny 20. století.

Pocházel z hereckého rodu, vystudoval DAMU, hrál v Divadle Petra Bezruče v Ostravě, v pražském Činoherním klubu a později v Národním divadle. Ztvárnil několik nezapomenutelných filmových rolí a svou eleganci a noblesu dokázal střídat s cholerickými výstupy. Na herce Jiřího Kodeta vzpomíná jeho dlouholetý kolega, dramaturg a později ředitel Činoherního klubu Vladimír Procházka při příležitosti dvacetiletého výročí jeho úmrtí.

Saša Michailidis se ptá ředitele odboru dopravy MHMP Libora Šímy a architekta, urbanisty a ředitele NKP Vyšehrad Petra Kučery. Máme tu nové kolo debat o přejmenování některých stanic pražského metra. Nejblíže změně je Českomoravská, ze které by mohla být Aréna Libeň, výhledově z Vltavské by mohlo být Nádraží Bubny. Rozpory panují u teprve chystané linky metra D, radnici na Praze 4 se nelíbí např. Olbrachtova.