Když přišli Havlovi lidé do nakladatelství Melantrich, jeho pracovník prý málem omdlel. Chtěli, aby desítky tisíc výtisků Dálkového výslechu byly připraveny k prodeji do tří dnů! Povedlo se. Kniha se prodávala i ve stáncích a brzy byl potřeba dotisk. Jen díky tomu se Češi mohli lépe seznámit s mužem, který se měl už brzy stát jejich prezidentem… Jak velkou roli sehrála kniha v Havlově cestě na Hrad? Proč bylo její domácí vydání tak výjimečné? A co pro Havla znamenala naděje?

Rukopis je téměř hotový, ale pořád nemá název. Když si ho přečetla Olga Havlová, prohlásila: „To není rozhovor, to je výslech.“ Havel přidal „na dálku“ – a vznikl název knihy. Její vydání se ale oproti původnímu plánu zpozdilo. Nikdo nepočítal s tím, že bude Václav Havel svoje odpovědi psát vlastně znovu… Kdo pomohl knihu vydat? Proč se o ni zajímala i nizozemská královna? A co Havel prozradil o svých představách o politice a budoucnosti společnosti?

Pošťák sice zvonil, možná i dvakrát, ale u Hvížďalů doma nikdo neotevřel. Balíček s Havlovými nahrávkami proto zůstal ležet na rohožce před domem. Uvnitř bylo více než 12 hodin Havlova vyprávění, které předtím složitě překonalo železnou oponu. Když si Karel Hvížďala nahrávky prošel, začal je přepisovat. Tehdy ještě netušil, jak zdlouhavou a složitou cestu má jako autor před sebou. Kdo měl nad výsledným textem poslední slovo? A kdo je vlastně jeho autor?

Je to jeden z málo známých hrdinů tohoto příběhu. Kulturní referent západoněmeckého velvyslanectví v Praze. Jmenoval se Wolfgang Scheur a byl to on, kdo dokázal nejednou obelstít Státní bezpečnost, když převážel tajné materiály mezi Východem a Západem. Nebyl ale sám. Aby tohle dobře dopadlo, byla potřeba celá síť spolupracovníků… Jak tajná pošta přes železnou oponu fungovala? Kdo další se do ní zapojil? A proč StB považovala Wolfganga Scheura za cvičeného špiona?

Tenhle rozhovor měl všechny předpoklady, aby nakonec nevzniknul. Autora a jeho objekt dělila železná opona. Nejdřív si dopisovali. Jenže dopisy mezi Prahou a Bonnem putovaly nekonečně dlouho. Navíc hrozilo, že je odhalí StB. Proto brzy změnili taktiku a našli lepší způsob, jak vést rozhovor na dálku. Čím zaujal Václav Havel Karla Hvížďalu už v 70. letech? Kdo je o 10 let později přivedl k nápadu na společnou knihu? Kdo pomohl sehnat magnetofon a bezpečné místo pro nahrávání?

V polovině 80. let patří Václav Havel k nejvýraznějším osobnostem československého disentu. Má za sebou vězení, stále ho sleduje StB a právě dokončuje hru Pokoušení – svou variaci na faustovské téma. O Vánocích 1985 se zavře v půjčeném bytě na Zahradním Městě a začne na magnetofon natáčet svůj životní příběh. Proč měl z nahrávání trému? Co chtěl o sobě říct Karlu Hvížďalovi? A jaký obraz Václava Havla z jeho vyprávění vystupuje? Poslouchejte 1. díl audio série Pavla Kosatíka.

Jaké Havlovy myšlenky obstojí v dnešním světě? Moderátorka Karolína Koubová se ptá filozofky Alice Koubové, Tomáše Koblížka a jejich hostů. Poslouchejte sérii Promyslet Havla od 7. září 2026 na Vltavě.

Je dnes Havlova představa života v pravdě přežitá? Jak obstojí jeho pojetí autenticity z úhlu politické filozofie, současné etiky a jazyka? To rozebírají Tomáš Koblížek a Matěj Cíbik v rozhovoru s moderátorkou Karolínou Koubovou.

V čem viděl Havel smysl umění? Jak se uvažování dramatika promítalo do politického jednání a postojů? Čím dnes inspiruje Havlovo umělecké myšlení rozebírá Karolína Koubová s filozofkou Alicí Koubovou a filozofem Martinem Nitschem.

Absolutní horizont Václava Havla: Co formovalo Havlovu spiritualitu a proč odmítal vyslovit slovo Bůh? Čím dnes může inspirovat Havlovo pojetí duchovna rozebírá Karolína Koubová v rozhovoru s Alicí Koubovou a Martinem C. Putnou.