Marek Matas je jaderný fyzik, který po doktorátu z částicové fyziky na pražské Jaderce působil na prestižní ETH Zürich ve Švýcarsku. Byl zapojený do plánování nového obřího urychlovače v CERNu, ale jeho srdce bije hlavně pro vývoj nových detektorů, které by jednoho dne mohly zachytit temnou hmotu – tu nejzáhadnější složku našeho vesmíru. Jak společně zjistíme, věda u něj nekončí v laboratoři.

Janu Herzigovi je teprve šestnáct, ale už pracuje na vlastních vědeckých projektech a vyhrává soutěže v mnoha oborech. Jeho největší vášní je astronomie. Kromě toho je také spoluzakladatel a hlavní organizátor iniciativy Zvaž vědu, která propojuje talentované středoškoláky a středoškolačky.

Že by svíčková k obědu mohla být někdy lepší volbou než salát? „Lidé se často zaměřují na nepodstatné drobnosti, ale to hlavní jim uniká,“ říká Eliška Selinger. „Stačí pamatovat na jednoduchá pravidla jako jíst dostatek ovoce a zeleniny a omezit tuky, cukry a průmyslově zpracované potraviny.“ Jíst zdravě může být chutné, rychlé a levné. „Lidé často jen neví, jaké potraviny zvolit a jak je upravit.“ Klíčem jsou podle ní školní jídelny, kde se vytvářejí stravovací návyky.

Co všechno digitalizace obnáší a jak to, že o ní slýcháme už mnoho let a není hotovo? Blanka Šoulavá vede v neziskové organizaci Česko.Digital projekt Služby.Digital a předtím na Úřadu vlády koordinovala evropskou digitální agendu. Vystudovala Harvard a má zkušenosti z celého světa. Kromě digitalizace se věnuje i vyjednávání. Jak vysvětluje své babičce, co je to digitalizace? Jaké nejčastější problémy mají lidé se službami státu online? A co je největší mýtus o digitalizaci?

Zkoumá hvězdokupy, skupiny hvězd, které pohromadě udržuje gravitace. Pod hvězdným nebem pozoroval ty největší zajímavosti. A v aktuálně nejmodernějším planetáriu na světě v pražské Stromovce, které se díky více než 45 milionům LED diod ve své dvaadvacetimetrové kopuli dokáže proměnit v obří obrazovku, působil jako průvodce. V rozhovoru s ním se dozvíte, jak vznikají hvězdy a co je tvoří, jak je možné vesmír poslouchat, jakou roli v něm hrajeme my a kdo je astronom Buddy.

Eliška Mikysková se zbývá vývojem a testováním nových materiálů, které umí čistit vzduch či vodu. Její výzkum pomáhá i s ochranou historických památek. Zvládá spojovat chemii, fyziku a geologii a pomáhá s výzkumem i svému manželovi.

Ondřej Fišer o sobě říká, že je ptačí psycholog. Zkoumá chování a rozhodování zvířat, hlavně ptáků. Natáčeli jsme v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kde nám prozradil mnoho zajímavostí ze světa zvířat a sdílel i zkušenosti z tříměsíčního terénního výzkumu chování papoušků v indonéské džungli.

„Rád bych po sobě v rámci svojí kariéry a života zanechal planetu v lepším stavu, než jsem ji našel,“ říká Marek Miltner, který pravidelně cestuje mezi Prahou a Stanfordem. Jak se takový život dá skloubit s čerstvým otcovstvím? Co ho nabíjí, když už nemůže a jak vnímá možné negativní dopady umělé inteligence?

Levné, ekologické, vysokopacitní a výkonnné materiály pro ukládání energie vyvíjí fyzikální chemička Veronika Šedajová. Rok a půl teď pracovala na univerzitě v Cambridge. Nedávno se ale vrátila zpět do Česka a nyní působí ve výzkumném centru CATRIN v Olomouci a také ve společnosti Atomiver, což je spinoff Univerzity Palackého v Olomouci, který se snaží dostat jejich nové materiály do praxe.