Má velmi blízký vztah k přírodě i k Brnu, odkud pochází. Její první sbírka Když zhasne obloha je kritiky oceňovaná za mimořádný básnický výraz. „Ten název je pro mě uklidňující,“ říká ve Vizitce Karolíně Koubové. „Celý svět zhasne a k člověku proudí jenom slova.“ Jak vnímá porovnávání svých básní s tvorbou jejího dědečka Oldřicha Mikuláška? A proč má pocit, že její jméno není její?

Největším nepřítelem paměti a minulosti je historie, cituje francouzského historika Pierra Noru. Ve snímku o věznici v Uherském Hradišti chtěl s o generaci mladším spolurežisérem dospět k vícehlasu a různorodým pohledům na naši společnou minulost a tím i budoucnost. Proč bylo důležité vést mezigenerační rozhovor nejen před kamerou ale i za ní? A jak nás všechny může spojit naběračka nebo napařovák na knedlíky?

Pro spoluautorku podcastu Doba složitá je důležité dát lidem pocit respektu a toho, že jsou viděni. Ve Vizitce vypráví, jak jí zážitek s dialogickým jednáním Ivana Vyskočila změnil uvažování i to, jak začala přemýšlet ve své disertace z filozofie. „Umění je forma odstupu od světa a zároveň zorientování se v něm,“ vysvětluje mimo jiné v rozhovoru s Karolínou Koubovou.

Osvětlené objekty, malování světlem a příroda jsou typické pro tvorbu držitele Osobnosti české fotografie za rok 2023. Výstava fotek ukrajinských válečných reportérů, kterou zorganizoval, se dostala až do Spojených států, proč tedy ne do Prahy? Jak se skrytému skautovi fotila příroda ve Skandinávii? A proč ho nepřestává zajímat časový úsek v jednom fotografickém záběru. Ptá se Ondřej Cihlář

Transcendentno a experiment, to jsou pilíře dramaturgie divadelního spolku JEDL, kterého je spoluzakladatelkou, ředitelkou a hlavní herečkou. Ve Vizitce mluví s Karolínou Koubovou o přístupu k herectví i k autorství, o potřebě témat s duchovní hloubkou a zmiňuje se také o tom, jaké je pro ni učit budoucí herce. „Křehcí jsme všichni”, říká.

Skandály v Japonsku jako medializovaný sociální rituál – to je téma publikace, kterou zaujal i v britské Cambridgi. „Provinilci pláčou, klaní se. Medializovaným rituálem musí projít, aby mohli být očištěni.“ Nakolik nešťastná láska k japonské spolužačce zesílila jeho odhodlání poznávat japonskou kulturu? A co znamená název jeho alternativně rockové kapely Nantokanaru? Ptá se Karolína Koubová.

Její nové album Jediný na světě ovlivnily prostory středověkého domu v Úštěku, zvuk starého piana nebo taky pouť do Santiaga de Compostela. Ve Vizitce mluví s Ondřejem Cihlářem o tom, jak vypadá její tvůrčí proces, co jí dal songwriterský kemp, kde udělala úkrok stranou a zkusila si napsat popový hit. A přiznává taky, že je pro ni hudba terapií.

Krátkometrážní film Lawrence z Moravie odpremiéroval rovnou na lisabonském festivalu animovaného filmu Monstra. Příběh českého orientalisty Aloise Musila vměstnal do třinácti minut. Tyto časové ale i stylizační omezení krátkého a animovaného filmu jsou pro něj výzvou. „Mám rád filmy, které se vyjadřují hlavně obrazem,“ říká o filmu jako takovém. Ptá se Karolína Koubová.

Vede tým, který má na starosti nově otevřený prostor pro živé umění a kulturu pod Muzeem umění Olomouc. „Základní ideou nového Centralu je polyfunkčnost prostoru. Měl by dávat co nejvíc možností, jak se dá umění zažít,“ říká Alexandr Jeništa ve Vizitce. S Alešem Spurným si povídá také o rusistice, kterou vystudoval, o správě činžovního domu i o životě v rodné Olomouci.