Část dětství prožila ve Washingtonu D. C., gymnázium a vysokou školu studovala už v Praze, ale poté také v Amsterodamu, Paříži a na Harvardově univerzitě v USA s výzkumem na Aljašce.

„Jan Kačer byl úžasnej pábitel. Dokázal v nás probudit fantazii a vyprovokovat situaci tak, abychom nevyráběli situaci, ale existovali v ní. V roce 1969 mi dal možnost zahrát si v Ostravě Cyrana z Bergeracu. Před generálkou jsem ztratil hlas, ale Kačer mě dokázal tak zklidnit, že jsem premiéru odehrál a byl z toho obrovskej sukces!“ vzpomíná ve vánoční Vizitce herec Jan Vlasák, dnes ikona a legenda českého divadla.

Sama se sborovému zpěvu věnuje nepřetržitě od útlého dětství. Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu vede devět let a snaží se, aby jeho repertoár byl žánrově co nejpestřejší. V Česku má sborové zpívání velkou tradici, věnují se mu desetitisíce lidí. Co je to za sílu, která je dokáže semknout? Co všechno obnáší práce sbormistryně a jak jí lidovka Beskyde, Beskyde změnila život? Moderuje Ondřej Cihlář.

Skandály v Japonsku jako medializovaný sociální rituál – to je téma publikace, kterou zaujal i v britské Cambridgi. „Provinilci pláčou, klaní se. Medializovaným rituálem musí projít, aby mohli být očištěni.“ Nakolik nešťastná láska k japonské spolužačce zesílila jeho odhodlání poznávat japonskou kulturu? A co znamená název jeho alternativně rockové kapely Nantokanaru? Ptá se Karolína Koubová. Repríza z 10. května 2024.

Je dlouholetým členem Studia Ypsilon. V Divadle Na Jezerce režíroval inscenaci Baťman o ševci, který dobyl svět. „Baťovské desatero jsme pojali jako kabaretový kuplet,“ řekl ve Vizitce a divadlo přirovnal k irské kávě, kde humor je sladkou šlehačkou. Jaká je první sezona v Ypsilonce bez osobnosti Jana Schmida? A jak by měla vypadat hra o ochraně životního prostředí? Ptá se Karolína Koubová.

Ztvárnila hlavní roli Zdeňky Havlíčkové v minisérii Dcera národa. „Najednou jsem před sebou měla zajímavý příběh, o kterém jsem nikdy neslyšela,“ říká ve Vizitce Ondřeji Cihlářovi. Mluví spolu i o kočovném dětství, které pro ni bylo nejkrásnějším obdobím života. „Nejstarší forma loutky marioneta mi toto období připomíná.“ Proč chce být někdy víc Zdeňkou Havlíčkovou? A k jaké knize se ráda vrací? Repríza z 24. září 2024.

Začínal jako průvodce ve Fata Morganě a postupně se vypracoval na ředitele. Bylo mu pětadvacet. Letos botanickou zahradu poprvé v zimě rozzářila expozice s názvem Křišťálová zahrada. „Máme nejen udržovat rostlinné druhy, ale dbát i na estetický zážitek návštěvníků,“ říká ve Vizitce. Jak musí ve výsadbě zohledňovat klimatickou změnu? A jak se k nim dostaly želvy a strašilky? Ptá se Karolína Koubová.

Nejdůležitější je pro ni text, respektive báseň. Deset autorů – outsiderů, kteří nebyli během života oceněni, napsali básně zhudebněné na její nové desce Jdem temným dnem, kde se dá slyšet i dech z kosmu. „U herectví se v mém případě nedá mluvit o tvorbě, spíš existuju na jevišti,“ říká ve Vizitce. Proč má ráda dětského diváka? A jak se dostala k nedokončeným básním Věry Jirousové? Ptá se Ondřej Cihlář.

Její nový snímek Život k sežrání uvidí diváci nejen u nás, ale třeba i ve Francii nebo v dalekém Japonsku. Jak přiznává, vytvořit loutku Bena pro ni bylo složité. „Věděla jsem, že musí být sympatický, což se v loutce s nadváhou špatně dělá. Ben má nakonec hubené ručičky,” říká ve Vizitce. Jak vnímá současnou českou animátorskou scénu? A proč měla jako malá nejradši Maxipsa Fíka? Repríza z 21. října 2024.

Opera je podle ní živoucí žánr. Týká se zásadních věcí v našem životě, které se nikdy nezmění. „Vizuál není v operním divadle to nejdůležitější, ale dává se mu dnes přednost. Přednost by ale měli mít kvalitní pěvci,“ říká ve Vizitce. Proč ráda zpívá v činoherním představení? Jak přistupuje ke svým studentům a proč je pro pěvce blahodárný smích? Ptá se Karolína Koubová.