Vášní Vladimíra Handlíka jsou historická letadla. Nejprve se jim věnoval jako letecký modelář. Když ho pak kamarádi svezli větroněm, zažehlo to v něm touhu létat. A protože se od malých modelů postupně dostal ke stavbě replik velkých historických letadel, bylo jasné, že létat bude i s nimi. Jeho osudovým letounem se stal francouzský stroj Caudron G3, se kterým nejen vyhrával modelářské soutěže, ale s jehož replikou dokázal doletět z Mladé Boleslavi až do Francie.

Závodit v plavání začala rodačka z Příbrami už jako malá holka. Nejprve plavala v bazénu a snažila se být co nejrychlejší. Během dospívání pak vyzkoušela i dálkové plavání, které ji naprosto okouzlilo. Člověk se při něm prý cítí nesmírně svobodný. Když jí bylo osmnáct, rozhodla se překonat sama sebe a přeplavat Gibraltarský průliv, mořskou úžinu mezi Evropou a Afrikou. A podařilo se.

Dominik Vodička začal tancovat už jako malý kluk. Tehdy se mu všichni smáli. Když ale začal vyhrávat soutěže a sbírat jedno ocenění za druhým, pochopili, že má talent. Během svého života se věnoval latinsko-americkým tancům, klasice, výrazovému tanci a dokonce i baletu. Je držitelem ceny Thálie a dvojnásobným vítězem televizní taneční soutěže Star Dance… když hvězdy tančí.

Zdeněk Jirásek má turistiku v genech. Prarodiče z tatínkovy strany byli trampové, ti od maminky chodili hodně po výletech. A i když ho chození v dětském věku nijak zvlášť nebavilo, nakonec se z něj stala celoživotní láska. Dnes se toulá po celém Středočeském kraji a řada míst patří mezi tak zvané srdcovky. A navíc je velice aktivním členem středočeského Klubu českých turistů, který nejenom chodí po turistických trasách, ale zároveň i bádá a píše průvodce.

Rodina Matěje Lipského byla plná umělců. Dědeček známý herec, prastrýc neméně známý filmový režisér, otec režisér a muzikant, maminka malířka. A i když se Matěj nevydal přímo v jejich stopách, k umění se svým způsobem stále vrací. Od mládí se věnuje muzice, založil dokonce několik kapel. A coby psycholog a speciální pedagog a zároveň ředitel Centra sociálních služeb v Tloskově se věnuje muzikoterapii.

Pozorovat vodu plynoucí v řece zkusil asi každý z nás. Někteří se i odvážili vstoupit do lodi. Ale napadlo by vás, že řeka voní? To o ní říká zkušený vodák Míla Pražák.

Lada Bartošová se narodila v Kutné Hoře a už jako malá věděla, že se jednomu místu říká Lidka. Jenom netušila proč. Když pak na vysoké škole psala disertační práci, náhodou zjistila, že budova Státního okresního archivu v Kutné Hoře je bývalá věhlasná čokoládovna. A přišlo jí smutné, že to dnes už skoro nikdo neví. Založila proto Muzeum čokolády, které slavnou historii místa připomíná. A pak čokoládu jménem Lidka začala znovu vyrábět.

Martin Macík si poprvé sednul do kabiny kamionu ve třinácti letech. Když pak jeho otec přivezl domů Liazku, kterou doslova vytáhl z kopřiv, začali s ní společně jezdit a zjišťovat, jak vlastně takový kamion funguje. Martin Macík starší se na start závodu Rallye Dakar postavil v roce 2003 a jeho syn byl samozřejmě u toho. Pak jednoho dne převzal po otci štafetu a nakonec si dojel pro vítězství. Letos už podruhé.

Johana Spáčilová seděla na koni poprvé v pěti letech. Jako u většiny dětí to bylo na poníkovi v zoologické zahradě. S opravdovým ježděním začala o pět let později v jezdeckém oddíle. A když se pak dostala do westernového městečka ve Vestci u Prahy, naučila se i spoustu dalších věcí. Lehnout si s koněm na zem, vzepnout ho na zadní, střílet za jízdy z luku. Dnes se svým stádem koní žije na ranči v Pozově, části Postupic na Benešovsku. A připravuje koně pro filmová natáčení.